Memphis
Fanoušci multiplayerových akcí, pozor! Pokud k tomu máte rádi i taktičtější FPS, zbystřete dvonásob. Já vyloženě nepatřím ani do jedné skupiny, ale stejně mě tento čistě multiplayerový díl Rainbow Six (jehož předchozí díly jsem tuším ani nehrál) dokázal nadchnout.
Siege nabízí na první pohled jednoduchou zápletku: souboj týmů 5v5, obránci vs. útočníci, postavy s unikátními schopnosti na obou stranách, nic co by nebylo k vidění jinde... až na pár detailů, které dělají celý koncept neuvěřitelně zábavný.
V první řadě jde o totálně zničitelné prostředí, které vytváří stále unikátní situace. Prostřelit a rozbít nejdou jen okna a dveře, ale i celé dřevěné zdi, stropy, mnohdy doslova celé kusy budovy. Na pocit bezpečí raději rovno zapomeňte - vše má sice svá jasná pravidla, ale překvapováni budete neustále. Definice "emergent gameplay".
Taktický koncept útočníci vs. obránci také funguje skvěle - v přípravné fázi obránci opevňují objekt (aby to vše, co jde rozbít, šlo rozbít o trochu méně snadno :)) a nastražují pasti, zatímco ho druhá strana prozkoumává hi-tech robůtky, snažíc se získat to ve hře nejcennější - informace (o poloze nepřátel a cílech mise). Pak už se rozběhne časomíra a jde se do akce, každá situace má více řešení a záleží jen na vás, jak k ní se svým týmem přistoupíte. Přičemž ta taktická jsou vnitřně uspokojující nejvíc...
Další designová vychytávka, která mě (jakožto ne tak vytrénovaného hráče) potěšila a není zvykem jinde, je možnost hráče ovlivnit hru i po své smrti. Pomocí kamer tak může nešťastník, který to před chvílí schytal brokovnicí skrze dřevěnou zeď, ještě svému týmu pomoci označením nepřátel a vyzrazením jejich polohy přeživším kolegům.
Do toho povedené unikátní schopnosti postav, jejich skvělá představovací videíčka, fajn tutoriály... je toho hodně, tak to příště místo všech těch Battlefieldů a Call of Duty zkuste, byla by škoda, kdyby Siege zapadnul.
Pokud máte sehraný tým kamarádů a obě dvě strany hrajou podle pravidel hry, můžete si k hodnocení přičíst 10 %.
Siege nabízí na první pohled jednoduchou zápletku: souboj týmů 5v5, obránci vs. útočníci, postavy s unikátními schopnosti na obou stranách, nic co by nebylo k vidění jinde... až na pár detailů, které dělají celý koncept neuvěřitelně zábavný.
V první řadě jde o totálně zničitelné prostředí, které vytváří stále unikátní situace. Prostřelit a rozbít nejdou jen okna a dveře, ale i celé dřevěné zdi, stropy, mnohdy doslova celé kusy budovy. Na pocit bezpečí raději rovno zapomeňte - vše má sice svá jasná pravidla, ale překvapováni budete neustále. Definice "emergent gameplay".
Taktický koncept útočníci vs. obránci také funguje skvěle - v přípravné fázi obránci opevňují objekt (aby to vše, co jde rozbít, šlo rozbít o trochu méně snadno :)) a nastražují pasti, zatímco ho druhá strana prozkoumává hi-tech robůtky, snažíc se získat to ve hře nejcennější - informace (o poloze nepřátel a cílech mise). Pak už se rozběhne časomíra a jde se do akce, každá situace má více řešení a záleží jen na vás, jak k ní se svým týmem přistoupíte. Přičemž ta taktická jsou vnitřně uspokojující nejvíc...
Další designová vychytávka, která mě (jakožto ne tak vytrénovaného hráče) potěšila a není zvykem jinde, je možnost hráče ovlivnit hru i po své smrti. Pomocí kamer tak může nešťastník, který to před chvílí schytal brokovnicí skrze dřevěnou zeď, ještě svému týmu pomoci označením nepřátel a vyzrazením jejich polohy přeživším kolegům.
Do toho povedené unikátní schopnosti postav, jejich skvělá představovací videíčka, fajn tutoriály... je toho hodně, tak to příště místo všech těch Battlefieldů a Call of Duty zkuste, byla by škoda, kdyby Siege zapadnul.
Pokud máte sehraný tým kamarádů a obě dvě strany hrajou podle pravidel hry, můžete si k hodnocení přičíst 10 %.
Honzikhash
Dračí Samuraj
Vivaldi
Toman
Strouhy
