Thysiastery je zástupcem žánru dungeon s prvky roguelike. Hráč se tady zhostí hrdinů, kteří jsou vyvolení, tzv. nositelé Znamení, a jsou uvrženi do záhadného Labyrintu, v němž zachraňuje další zde uvězněné charaktery. Osvobozené postavy lze najímat do aktivní čtyřčlenné party, která prochází bludištěm, zatímco ostatní čekají na svou chvíli v bezpečí tábora. Vzhledem k tomu, že je ve hře uplatněna mechanika permadeath (trvalá smrt), jsou osvobozené postavy klíčem k dalšímu postupu v případě, že někdo z aktivní party nenávratně padne. Samozřejmou motivací bude o nikoho nepřijít, obzvláště o vycvičené charaktery. Ostatní charaktery tak lze partou protáčet v rámci rozmanitosti povolání.
Smysl pobytu v tomto šíleném a nebezpečném místě musí hráč odhalit během hry sám. Celková atmosféra je dystopická s nádechem noční můry nebo snad posmrtného života (kdo viděl seriál Alice in Borderland, možná mu hra svým nádechem bude připomínat právě tohle).
Vizuální stránka hry jednoznačně odkazuje na retro klasiku. Výrazný pixel art a velmi omezená barevná paleta evokují tituly jako Hired Guns nebo Perihelion. Nejde však o technickou limitaci, ale o čistě umělecký záměr, o čemž svědčí propracované detaily kresby.
Herní mechaniky nabízejí pohyb po čtvercích (klasický krokovací dungeon), tahové souboje, vývoj postav v různých povoláních a možnostech se učit specifické skilly uplatňované v boji na blízko, na dálku, pomocí útočných kouzel, ale jsou zde i podpůrná kouzla na obranu a léčení. Postavy se generují náhodně, podobně jako například ve hře Fate: Gates of Dawn. Každé rozehrání hry je tak svým způsobem jedinečné. Stejně tak se náhodně generuje design úrovní. Svým způsobem jde tak o tahové Diablo (v dobrém slova smyslu) z vlastního pohledu.
Smysl pobytu v tomto šíleném a nebezpečném místě musí hráč odhalit během hry sám. Celková atmosféra je dystopická s nádechem noční můry nebo snad posmrtného života (kdo viděl seriál Alice in Borderland, možná mu hra svým nádechem bude připomínat právě tohle).
Vizuální stránka hry jednoznačně odkazuje na retro klasiku. Výrazný pixel art a velmi omezená barevná paleta evokují tituly jako Hired Guns nebo Perihelion. Nejde však o technickou limitaci, ale o čistě umělecký záměr, o čemž svědčí propracované detaily kresby.
Herní mechaniky nabízejí pohyb po čtvercích (klasický krokovací dungeon), tahové souboje, vývoj postav v různých povoláních a možnostech se učit specifické skilly uplatňované v boji na blízko, na dálku, pomocí útočných kouzel, ale jsou zde i podpůrná kouzla na obranu a léčení. Postavy se generují náhodně, podobně jako například ve hře Fate: Gates of Dawn. Každé rozehrání hry je tak svým způsobem jedinečné. Stejně tak se náhodně generuje design úrovní. Svým způsobem jde tak o tahové Diablo (v dobrém slova smyslu) z vlastního pohledu.