V nezávislé hře The Stillness of the Wind se hráč ujme role stařičké Talmy, krom domácích zvířat jediné obyvatelky jinak opuštěné farmy uprostřed ničeho. Zatímco ostatní se postupně vytratili za lepším žitím do města, stařenka žije svůj osamělý život zaměstnána drobnými domácími pracemi a péčí o svůj skromný příbytek. Jediný kontakt s okolním světem jí zprostředkovává potulný obchodník, který má čas od času cestu kolem.
Farmaření sestává hlavně z péče o párek koz, několik slepic a nevelké políčko určené k pěstování zeleniny. Produkty vašeho snažení v podobě vajec, kozího sýra nebo mléka lze pak směnit s obchodníkem za zrno nebo drobné cetky na zkrášlení farmy. Hra se vyznačuje meditativní, neuspěchanou atmosférou a vaši denní rutinu, starání se o farmu a toulky po okolí občas naruší doručené dopisy od Talminých příbuzných a dávných přátel ze vzdáleného města.
The Stillness of the Wind vychází z krátké freewarové hry Where the Goats Are od stejného autora.
tsal
Pokud máte tři hodiny času, slabost pro komorní příběhy, poetiku farmářského života a silnou atmosféru, nepotřebujete komplikované a komplexní otázky a odpovědi a nevadí vám trocha stereotypu, pak je tohle hra právě pro vás.
V zásadě tu adoptujete babičku. Je to stará milá paní, která si ráda zazpívá, pohladí si kozu nebo přivoní ke kytkám. Její život sice není žádný med, protože žije sama na farmě uprostřed pouště a celou rodinu má až daleko ve městě, ale je to její život, na její farmě a to jí stačí. Ráno zajdete pro vejce, podojíte kozy, zaděláte na sýr a zbytek odpoledne strávíte péčí o kytky. Večer si uděláte jídlo a jdete na kutě. A když budete mít štěstí, možná půjde kolem potulný kupec, doveze vám trochu sena pro kozy, nová semínka k zasazení a hlavně dopis od někoho z rodiny. Od sestry nebo bratra, od dcery či vnučky... Alespoň se budete mít do večera na co těšit. Takový dopis před spaním vám hned přinese pěkné sny! Tedy... pokud zprávy v nich nezačnou být zvláštní a zneklidňující...
Celou hru ovládáte jedinou postavu, jste na jediném místě a v zásadě děláte stále do kola těch samých pár věcí. Stereotyp je tu imho dobře využitý, byť by neklidnějším hráčům mohl přijít otravný. Na začátku hry vás totiž krásně nahodí do životního stylu vaší nové babičky. Dostane vás do pohody, naučí vás milovat hlavní postavu, její farmu a vůbec všechno kolem. Později pak slouží k prezentování změn a k posílení emocí. Najednou si všímáte, že je něco jinak, že něco nejde jako dřív. Úplně cítíte to roztrpčení a neklid pramenící z toho, že něco nemůžete dělat, jako jste to dělali celé dny (v případě babičky roky) předtím. Funguje to jako kouzlo.
K tomu si připočtete krásné grafické provedení a miniaturní a krásně padnoucí soundtrack. Jako jediné negativum vnímám to, že je hra příliš krátká a zanechává příliš otázek.
V zásadě tu adoptujete babičku. Je to stará milá paní, která si ráda zazpívá, pohladí si kozu nebo přivoní ke kytkám. Její život sice není žádný med, protože žije sama na farmě uprostřed pouště a celou rodinu má až daleko ve městě, ale je to její život, na její farmě a to jí stačí. Ráno zajdete pro vejce, podojíte kozy, zaděláte na sýr a zbytek odpoledne strávíte péčí o kytky. Večer si uděláte jídlo a jdete na kutě. A když budete mít štěstí, možná půjde kolem potulný kupec, doveze vám trochu sena pro kozy, nová semínka k zasazení a hlavně dopis od někoho z rodiny. Od sestry nebo bratra, od dcery či vnučky... Alespoň se budete mít do večera na co těšit. Takový dopis před spaním vám hned přinese pěkné sny! Tedy... pokud zprávy v nich nezačnou být zvláštní a zneklidňující...
Celou hru ovládáte jedinou postavu, jste na jediném místě a v zásadě děláte stále do kola těch samých pár věcí. Stereotyp je tu imho dobře využitý, byť by neklidnějším hráčům mohl přijít otravný. Na začátku hry vás totiž krásně nahodí do životního stylu vaší nové babičky. Dostane vás do pohody, naučí vás milovat hlavní postavu, její farmu a vůbec všechno kolem. Později pak slouží k prezentování změn a k posílení emocí. Najednou si všímáte, že je něco jinak, že něco nejde jako dřív. Úplně cítíte to roztrpčení a neklid pramenící z toho, že něco nemůžete dělat, jako jste to dělali celé dny (v případě babičky roky) předtím. Funguje to jako kouzlo.
K tomu si připočtete krásné grafické provedení a miniaturní a krásně padnoucí soundtrack. Jako jediné negativum vnímám to, že je hra příliš krátká a zanechává příliš otázek.
Drekt
Pro: grafické zpracování, příběh, komorní prostředí, práce se stereotypem