Komentáře

Objevil jsem krásu hidden object her! Nebo ne?

Mně se vlastně líbí ta představa poměrně dost jednoduchých adventur z první osoby. Můžu se aspoň chvástat, že jsem to dal na nejtěžší obtížnost.

I to klikání na hidden object věci tu není tak časté a je tu i celkem povedené.

Je tu i spousta prostředí, je to hezky namalované, animace taky ujdou a vlastně mě to bavilo.

Jenže! Ony jsou tam hrané scény! Je tu "zamilovaný" ruský pár, který mluví anglicky a hrozně se nás snaží přesvědčit, jak se milují a přitom z nich úplně kape, že by si ani vodkou nepřipili. Slečna Nataša, tedy pardon Elizabeth, chladná jako Sibiř, pro jistotu vždycky kouká někam úplně jinam, než je její milovaný Ivan, teda....Ben.
Možná proto, že je mrtvá. Ivan, spíš než jako Evžen Oněgin, působí jako zneuznaný prodavač matrjošek, co nyní raději hraje na akordeon v moskevském podchodu.

Jenže teď se mu zdají ošklivé sny a on uvidí šanci, že může zvrátit nepříjemnost, jak to se svojí Ladou narazil do břízy, načež mu jeho Nataša přestala stárnout. Ale on nelení a za pomoci svého kocoura proleze všechny nástrahy snového a kouzelného světa. A i pěkné písničky v srdceryvném závěru se dočkáme. Věřte mi, já tam taky byl, jedl, pil. Nevěsta jak z růže květ, ženich jakbysmet. Zazvonil zvonec a pohádky je konec.