Ve hře The Far Kingdoms má hráč za úkol pomoci opravit elfí ostrovní město, které bylo zničeno zemětřesením.
K opravě jednotlivých budov jsou potřeba krystaly, které lze posbírat hraním solitaire. V karetním balíčku nezáleží na barvě karty pouze na hodnotě, hráč má za úkol vyčistit herní plochu klikáním na karty o jedno číslo větší nebo menší než je otočená karta v hráčově balíčku. Ve vyšších levelech se potom přidávají uzamknuté karty, které se dají otevřít buď kombem dané hodnoty uvedené na zamknuté kartě anebo nalezením předmětu, který kartu uvolní pod jinou hromádkou karet na ploše.
Kromě krystalů, požadovaných k opravě elfího města, se ve hře také dá posbírat šest artefaktů, které pak umožní v karetní hře nějakou výhodu, jako třeba odkrytí určitých karet nebo promíchání balíčku. Dále se dají získat speciální krystaly, které jsou potřeba k oživení posvátného stromu.
Schu
Tuhle hru jsem vyhrála v giveaway a jak je to u mě běžné, začala jsem jí hned hrát bez ohledu na to, že mi v knihovně hnije spousta jiných her už roky. V The Far Kingdoms příběh takřka neexistuje, prostě se pomocí krystalů snažíte opravit elfí město. Někde na začátku snad byla zmínka o tom, že hraju za princeznu, ale s jistotou to už říct nemůžu.
Samotné hraní solitaire není žádná výzva. Jednotlivá kola nejsou potřeba dohrát, když člověku zbyde pár (i hromada) karet, tak se prostě pokračuje dál. Takže je to jen o tom, posbírat to množství krystalů, občas složit nějaké to puzzle nebo posbírat části artefaktu. Ale devadesát procent času jsem strávila hraní solitaire. Takže monotónní nuda bez jakékoliv výzvy. Vyzdvihnout ale můžu grafickou stránku, některé obrazovky byly opravdu pěkné a stylizace karetní hry do toho či onoho téma, mě vždycky baví (samozřejmě když se to povede, že).
Obecně se jedná o takovou průměrnou hru, tak nějak mi bylo naservírováno to, co jsem čekala. Na nějaké karetní profíky, co hrají všechny hry na hard, tohle asi fakt není. Na druhou stranu ti, co chtějí na chvíli vypnout a mít nějakou iluzi toho, že hrají za nějakým cílem, The Far Kingdoms není zas tak špatné.
Samotné hraní solitaire není žádná výzva. Jednotlivá kola nejsou potřeba dohrát, když člověku zbyde pár (i hromada) karet, tak se prostě pokračuje dál. Takže je to jen o tom, posbírat to množství krystalů, občas složit nějaké to puzzle nebo posbírat části artefaktu. Ale devadesát procent času jsem strávila hraní solitaire. Takže monotónní nuda bez jakékoliv výzvy. Vyzdvihnout ale můžu grafickou stránku, některé obrazovky byly opravdu pěkné a stylizace karetní hry do toho či onoho téma, mě vždycky baví (samozřejmě když se to povede, že).
Obecně se jedná o takovou průměrnou hru, tak nějak mi bylo naservírováno to, co jsem čekala. Na nějaké karetní profíky, co hrají všechny hry na hard, tohle asi fakt není. Na druhou stranu ti, co chtějí na chvíli vypnout a mít nějakou iluzi toho, že hrají za nějakým cílem, The Far Kingdoms není zas tak špatné.
