Diskuze

Konečně se mi po několika letech podařilo dohrát Summonera 2 (pod PCSX2). Od jedničky se značně liší a zdaleka ne všechny změny byly ku prospěchu věci.

Vizuální styl je podobný jedničce, stejně tak velmi zajímavý Lore. Hlavní hrdinka je královna, naplňující proroctví (opět ovlivněno východními mýty). V paláci občas vyslechne žadatele a musí rozhodnout, jak se k danému problému vladařsky postavit (různá rozhodnutí s sebou nesou různé dopady, ať už z hlediska herních situací či zisku předmětů). Ve hře je opět kvantum nepovinných a velmi zajímavých úkolů.

Velké změny doznal bojový systém, z izometrického pauzovacího realtime se stal značně nepřehledný a těžkopádný realtime "buttonmash". Když je nepřátel okolo postav více než jeden dva, tak se většinu času na střídačku kryjí (případně léčí a podobně). Pokud je boj taktičtější (třeba zničit konkrétní objekt, aby se jiný stal zranitelným), tak mi hodně vadilo, že není možné zadat postavám útok na konkrétního nepřítele či v některých případech locknout kritický objekt (postava místo toho neustále útočila na respawnující se nepřátele, radost až na kost). Na spoustě míst je účelem projít dlouhou chodbou a postupně zabíjet trigrově se odnikud objevující nepřátele, což je spolu s komby jeden z hlavních důvodů, proč v bojích místy připomíná spíše bojovku než RPG.

Druhá kritická věc je zacházení s postavami. Autoři se zejména v bojích s bossy po průchodu několika mapami bez možnosti vracení se či nákupu snaží hráče vytočit neustálým omezováním party (nadiktovaná změna složení, snížení počtu ze tří postav na dvě atd.). Když to člověk spojí s tím, že neaktivní postavy nedostávají zkušenosti a většina nových postav začíná na poměrně nízkých levelech proti prvním třem (takže logicky člověk používá právě první tři), tak je na průšvih zaděláno. Spojené je to navíc s tím, že se dopředu dost těžko odhaduje, který skill je k něčemu a který k ničemu, level-upů je poměrně málo za dost dlouhou dobu (jinými slovy, když jednou vyženete na maximum 10 zbytečný skill, tak je to dost znát). A díky naprosto nepraktickému konzolovému inventáři budete proklínat každý moment, kdy je třeba přezbrojovat či používat questové předměty.

Poslední věc, kterou jsem naprosto nepochopil, byly tupé akční vsuvky. Sestřelování terčů na střelnici, boj s jedinou postavou - robotem - proti robotické čtyřhlavě a čtyřem laserovým kanónům či čištění kaňonu od tanků a věží. V posledním boji se hlavní hrdinka pro jistotu promění v něco na způsob robota ze Zone of the Enders. Jinými slovy nevím jak kdo, ale mně přišly tyto nápady jako to poslední, kvůli čemu hraji RPG.

Nad Summonerem 2 bych rozhodně úplně nelámal hůl, ale díky výše uvedenému jej vidím jako těžký průměr. Kdyby tvůrci vyrobili dvojku zcela v intencích herního systému jedničky, udělali by podle mého výrazně lépe.