Komentáře

Když jsme na začátku 90. let (brzký začátek) měli počítač (díky tati), byl to jeden z mála tady na Slovanech. Tím myslím opravdu počítač na to, čemu se dnes říká DOS hry. Otec často vzpomíná na pecky, co jsme tenkrát hráli (já spíš čuměl, než hrál). eSeS je jedna z nich. Ač jsem jí za celý život hrál jen chvíli, pár hodin, koukal jsem na ní daleko častěji a tak jsem si k ní utvořil jistý vztah.

Jasně, někomu by mohlo přijít nudné čekat-čekat-čekat (atd) až se objeví nepřátelská ponorka, ale je to celkem realistické. Znal jsem člověka, který k nám chodil tuhle hru hrát a bavilo ho to. Mě bavilo se koukat.

V testu času by však hra bohužel asi nevydržela. Spíš nostalgická vzpomínka.