Sakura Sadist je lechtivou vizuální novelou s LGBT tematikou od studia Winged Cloud. Vžijete se do studentky jménem Azusa, za kterou budete v rámci příběhu muset provádět zdánlivě často nepodstatná rozhodnutí, která však ve výsledku silně ovlivní její milostný život. Hra obsahuje několik odlišných konců.
Azusa rozhodně nepatří mezi mezi nejpilnější studentky. Přestože patří do hudebně nadané a slavné rodiny, ona sama je nespolehlivá, nedochvilná a vlastně i nepořádná. Nebýt její nejlepší kamarádky Mari, pravděpodobně by ji ze školy už dávno vyloučili. Azusina pozornost však patří pouze studentce Mamiko, nejkrásnější a neoblíbenější dívce na akademii, do které je tajně zamilovaná. Mezi studenty navíc začíná kolovat fáma o tajemné Venus, která vás magicky dokáže spojit s osobou, do niž jste zamilovaní. Vše, co musíte poslat, je fotku kalhotek vaší lásky. Uvěří Azusa tomuto mýtu a získá srdce své vyvolené? A je Mamiko opravdu taková, jak si ji Azusa idealizuje? Nebo na naši hrdinku čeká někdo jiný, kdo je pro ni ten pravý?
Pro hru vyšel také oficiální 18+ patch, který ji obohacuje o několik sexuálních scén.
Hergi
Hned pro začátek bych měl asi informovat, že jsem hru hrál s oficiálním 18+ patchem, takže mé hodnocení bere v potaz veškeré scény, které patch přidává. Hru jsem v této podobě porovnával s neupravenou a musím říct, že bez přidané erotiky je to výrazně chudší a mé hodnocení by v této podobě bylo pravděpodobně nižší.
Sakura Sadist je v podstatě klasickou erotickou vizuální novelou. I přesto však přichází s „inovaci“, která není u tohoto žánru moc častá. Většina podobných her se totiž vždy nakonec, když dojde k oné erotice, snaží zobrazit hráče v té dominantnější pozici. U Sakura Sadist jsem se já osobně dostal ke třem hlavním koncům (a v vzhledem ke splnění všech achievementů předpokládám, že jich více není) a u dvou z nich je tomu právě naopak, a to jak v erotických pasážích, tak v běžném životě hlavní postavy.
Hlavní příběh je zasazen do akademického prostředí a je ideálně dlouhý, aby postavy nějakým způsobem rozpracoval, zároveň ale nezačal nudit. Mně upřímně velmi sedl vztah mezi Azusou a Mari, její nejlepší kamarádkou. Dialogy jsou napsané vtipně a kontrast mezi postavami, a to jak vizuální, tak charakterový, funguje perfektně. Ano, místy je to trochu naivní, vzhledem k atmosféře celé hry to ale do všeho zapadá.
O to více pak zafunguje zvrat, jenž přijde v polovině, pokud míříte k jednomu z těch zajímavějších konců. Atmosféra najednou razantně přepne a zbytek hry se nese v dost odlišném duchu, i když se tu a tam vrátíte do oné odlehčené atmosféry. Na hře mě však nejvíce mrzí to, že ne všechny konce jsou stejně vyvážené a minimálně jeden tak působí jako neplnohodnotný. Navíc vzhledem k zvratu uprostřed se to úplně vybízí k tomu, aby alespoň jeden konec byl temnější a šokující, což se bohužel nestane.
Můj další problém je pak s leností vývojářů nakreslit jiné postavy, než je hlavní trio. Chápu, asi není potřeba vytvářet starého učitele, ale třeba studentka, kterou Azusa dvakrát potká, nebo ostatní servírky v kavárně by si tu pozornost zasloužily. Samotná „záhada“ ohledně Venus, jež se v první polovině nese na pozadí příběhu, by pak působila méně předvídatelně.
Sakura Sadist je ve výsledku příjemným zážitkem na pár hodin, který se mírně liší od většiny her tohoto žánru. Nejedná se však o žádnou razantní inovaci. Je to ale vtipná a dostatečně zajímavá hra, aby vás udržela, a tak, pokud vás řádky výše zaujaly, ji mohu doporučit.
Sakura Sadist je v podstatě klasickou erotickou vizuální novelou. I přesto však přichází s „inovaci“, která není u tohoto žánru moc častá. Většina podobných her se totiž vždy nakonec, když dojde k oné erotice, snaží zobrazit hráče v té dominantnější pozici. U Sakura Sadist jsem se já osobně dostal ke třem hlavním koncům (a v vzhledem ke splnění všech achievementů předpokládám, že jich více není) a u dvou z nich je tomu právě naopak, a to jak v erotických pasážích, tak v běžném životě hlavní postavy.
Hlavní příběh je zasazen do akademického prostředí a je ideálně dlouhý, aby postavy nějakým způsobem rozpracoval, zároveň ale nezačal nudit. Mně upřímně velmi sedl vztah mezi Azusou a Mari, její nejlepší kamarádkou. Dialogy jsou napsané vtipně a kontrast mezi postavami, a to jak vizuální, tak charakterový, funguje perfektně. Ano, místy je to trochu naivní, vzhledem k atmosféře celé hry to ale do všeho zapadá.
O to více pak zafunguje zvrat, jenž přijde v polovině, pokud míříte k jednomu z těch zajímavějších konců. Atmosféra najednou razantně přepne a zbytek hry se nese v dost odlišném duchu, i když se tu a tam vrátíte do oné odlehčené atmosféry. Na hře mě však nejvíce mrzí to, že ne všechny konce jsou stejně vyvážené a minimálně jeden tak působí jako neplnohodnotný. Navíc vzhledem k zvratu uprostřed se to úplně vybízí k tomu, aby alespoň jeden konec byl temnější a šokující, což se bohužel nestane.
Můj další problém je pak s leností vývojářů nakreslit jiné postavy, než je hlavní trio. Chápu, asi není potřeba vytvářet starého učitele, ale třeba studentka, kterou Azusa dvakrát potká, nebo ostatní servírky v kavárně by si tu pozornost zasloužily. Samotná „záhada“ ohledně Venus, jež se v první polovině nese na pozadí příběhu, by pak působila méně předvídatelně.
Sakura Sadist je ve výsledku příjemným zážitkem na pár hodin, který se mírně liší od většiny her tohoto žánru. Nejedná se však o žádnou razantní inovaci. Je to ale vtipná a dostatečně zajímavá hra, aby vás udržela, a tak, pokud vás řádky výše zaujaly, ji mohu doporučit.
Pro: prohození klasických žánrových rolí, humor, vztah mezi kamarádkami, kontrast první a druhé poloviny hry
Proti: bez 18+ ptache výrazně osekané, některé konce, lenost vývojářů nakreslit více postav