Při běžné procházce kampusem vás z ničeho nic vcucne portál a najednou se ocitnete v cizím světě magie, ve kterém nestabilní portály nejen přidávají, ale i kradou obyvatele. Nezbývá nic jiného, než se pod křídly místní čarodějky Sage pokusit tenhle problém vyřešit.
Ritual of Raven je simulátor farmaření se špetkou magie a hromadou příběhu. Ve hře je potřeba pomocí arkánových pomocníků pěstovat a šlechtit různé rostliny a také těžit drahokamy. Arkánoví pomocníci se ovládají systémem karet, které hráč postupně sbírá, a ze kterých se tvoří postupně složitější sekvence. Získané suroviny pak slouží k plnění úkolů, přípravě rituálů a odemykání nových sekcí mapy.
Kromě pěstování a těžení nerostů, je náplní hry také portálové rybaření, řešení logických hádanek a kompletace dvou muzeí. Nechybí také možnost nakoupit si přehršel dekorací a zvelebit si své bydlení a záhonky.
Schu
Tuhle hru jsem měla v hledáčku už od oznámení. V předchozí hře studia Sticky Business jsem totiž utopila velké množství času a hodně mě bavila. Ritual of Raven je už o dost komplexnější herní zážitek a další z farmářských/sociálních simulátorů na trhu. Její předností je hlavně grafické zpracování, postavy se a jejich příběhy se kterými se v ní potkáte a docela zajímavý princip zahradničení (trochu podobné úplně základní programovací syntaxi) pomocí arkánových karet a pomocníků.
Prvních pár hodin jsem si užívala ale potom nastala dřina a vleklost šlechtění některých rostlin (plně vypěstovat čtyři různé rostliny, potom je vyšlechtit do dvou, ty zase nechat vyrůst, zase vyšlechtit do té poslední verze). Přičemž samozřejmě každý druhý úkol potřebuje několik druhů rostlin a ve velkém množství. V této hře nemůže hráč orat, sázet ani zalévat rostliny sám. Na všechno se musí "naprogramovat" arkánoví pomocníci, kteří úkony dělají za vás. Věřím, že někdo jiný by si v tom pohrál a zautomatizoval celý proces, aby to měl téměř bez práce, ale já jsem některé karty ve hře vůbec nevyužila. Trošku šokující moment byl, když jsem si uvědomila, že můžu proces urychlit tím, že budu na sebe spamovat urychlení růstu, u kterého mi dávalo smysl, že bude fungovat jen jednou za herní den. To uvědomění, že jsem mohla některé ze záseků urychlit, naštvalo. Ke šlechtění rostlin se váže i nevýhoda, že nemůžete z vyšlechtěné rostliny vytáhnout semínka na tento již vytuněný druh, ale vždycky jen základní typ rostliny, který si můžete i koupit. Takže pokud potřebujete větší množství tak musíte šlechtit zase od začátku.
Protože někdy je pěstování docela matematika, nacházela jsem se ve dvou módech hry. Buď jsem dávala dohromady potřebné suroviny, abych se posunula v jednom z questů, který zároveň blokoval 5 dalších nebo jsem neměla do čeho dloubnout. Především úkoly přátelství (každá z podstatných herních postav má 3 s několika kroky) byly hodně propojené, takže jsem často musela mezi questy přeskakovat, abych se mohla posunout dál. Přišlo mi zvláštní, že hra nějak tyhle questy nedávkovala postupně, aby se předešlo těm vzájemným zásekům. To vyvážení mezi grindem a příběhem je z mého pohledu jemně nevyvážené. Samotná příběhová linka je milá, postavičky, které během hry potkáte jsou různorodé. Dialogy a výrazy jednotlivých postav mě bavily, lehký humor mi tu taky sedl.
Nakonec hru hodnotím pozitivně, ale asi ne tak moc jak jsem čekala, když jsem s hraním začala. Je asi to tím, že i když si myslím, že mám tenhle "farmářský" typ her ráda, tak mi ta občasná (a někdy častá) monotónnost nesedí. Nikdy jsem nehrála ani Animal Crossing, ani Stardew Valley a možná bych zjistila, že i tyhlety pilíře žánru nejsou pro mě. Takže i když jsem byla nadšená z prvních minut a příběhu, samotný proces pěstování a sklízení mě někdy nudil a nebavil. Ve výsledku bych tedy hru i doporučila, dost možná je chyba ve mně, a ne v samotné hře.
Prvních pár hodin jsem si užívala ale potom nastala dřina a vleklost šlechtění některých rostlin (plně vypěstovat čtyři různé rostliny, potom je vyšlechtit do dvou, ty zase nechat vyrůst, zase vyšlechtit do té poslední verze). Přičemž samozřejmě každý druhý úkol potřebuje několik druhů rostlin a ve velkém množství. V této hře nemůže hráč orat, sázet ani zalévat rostliny sám. Na všechno se musí "naprogramovat" arkánoví pomocníci, kteří úkony dělají za vás. Věřím, že někdo jiný by si v tom pohrál a zautomatizoval celý proces, aby to měl téměř bez práce, ale já jsem některé karty ve hře vůbec nevyužila. Trošku šokující moment byl, když jsem si uvědomila, že můžu proces urychlit tím, že budu na sebe spamovat urychlení růstu, u kterého mi dávalo smysl, že bude fungovat jen jednou za herní den. To uvědomění, že jsem mohla některé ze záseků urychlit, naštvalo. Ke šlechtění rostlin se váže i nevýhoda, že nemůžete z vyšlechtěné rostliny vytáhnout semínka na tento již vytuněný druh, ale vždycky jen základní typ rostliny, který si můžete i koupit. Takže pokud potřebujete větší množství tak musíte šlechtit zase od začátku.
Protože někdy je pěstování docela matematika, nacházela jsem se ve dvou módech hry. Buď jsem dávala dohromady potřebné suroviny, abych se posunula v jednom z questů, který zároveň blokoval 5 dalších nebo jsem neměla do čeho dloubnout. Především úkoly přátelství (každá z podstatných herních postav má 3 s několika kroky) byly hodně propojené, takže jsem často musela mezi questy přeskakovat, abych se mohla posunout dál. Přišlo mi zvláštní, že hra nějak tyhle questy nedávkovala postupně, aby se předešlo těm vzájemným zásekům. To vyvážení mezi grindem a příběhem je z mého pohledu jemně nevyvážené. Samotná příběhová linka je milá, postavičky, které během hry potkáte jsou různorodé. Dialogy a výrazy jednotlivých postav mě bavily, lehký humor mi tu taky sedl.
Nakonec hru hodnotím pozitivně, ale asi ne tak moc jak jsem čekala, když jsem s hraním začala. Je asi to tím, že i když si myslím, že mám tenhle "farmářský" typ her ráda, tak mi ta občasná (a někdy častá) monotónnost nesedí. Nikdy jsem nehrála ani Animal Crossing, ani Stardew Valley a možná bych zjistila, že i tyhlety pilíře žánru nejsou pro mě. Takže i když jsem byla nadšená z prvních minut a příběhu, samotný proces pěstování a sklízení mě někdy nudil a nebavil. Ve výsledku bych tedy hru i doporučila, dost možná je chyba ve mně, a ne v samotné hře.
