Officers

Mám rád hry a rád si zahraju i budgetovky, který na první pohled vypadají neuvěřitelně nevábně. Officers se nejenom tváří, ona skutečně budgetovkou je. A to jak samotnými videi, hudbou, ale především i prakticky nijakým příběhem. Zpracování je nicméně otázka sama pro sebe a zaslouží si menší rozbor.

Zpracování se totiž tváří velice zajímavě. Misí je dost a každá obsahuje neskutečně obrovskou mapu. Tak obrovskou mapu, že takové velikosti jsem ve strategiích snad ani nezažil. Nicméně krajina je ne příliš zajímavá, ponurá, prázdná a to i přesto, že se na nich nachází několik vesnic. Je prostě šíleně nevýrazná. Co ale hru alespoň trošku nutí pokoušet hrát dál je fakt, že hru dobýváte kótu po kótě, které jsou na mapě zvýrazněné a za ty kóty pak dostáváte řadu vylepšení jako nové vojáčky, tanky, bombardování, výsadky a další. Jenže s takovýmto jakžtakž hratelným efektem nezískáte reálnost, která se i v tomto případě snaží přizpůsobit áčkovějším titulům. Vojáci tak mají hromadu možností jako třeba něco opravit, něco vyléčit, nějak se postavit, za něco se schovat, ale k čemu to je, když já si následně na mapu kliknu, že vedle dobyté kóty chci pět tanků a ti mi tam okamžitě probliknou. Už i proto se hra jeví hrozně levně, ale nechci jí jenom hanit. Svoje kouzlo má.

Tím jsou právě obrovské mapy, na kterých se ale neděje nic zvláštního. Úkol je většinou dobij nebo obsaď a tvůrci se k ničemu zásadnějšímu ani nedopracovávají. Do toho běží naprosto příšerná midi hudba. Hrát a dohrát tuto hru mi tak příjde jako naprosto zbytečná záležitost, protože nepřináší nic nového.

To se radši obrátím na promakanější Blitzkrieg, Sudden Strike nebo Men at War. Officers se snaží být podobná těmto titulům, ale její největší problém je, že je prostě hrozně levná. Nač to pak ale hrát...