O této slovenské adventuře jsem neměl donedávna ani potuchy. Sice na ní vyšla recenze v Levelu, ale to ve mě stopu nezanechalo. Je to docela škoda. Příběh a zasazení hodně připomíná sérii Space Quest, ale ve hře je cítit slovanská stopa. Tomu napomáhá i kompletní slovenský dabing. Nejde sice o nic originálního, ale hra umí pobavit i zaujmout, opravdu jsem byl zvědav kam se bude hra ubírat. Grafika je asi nejslabší stránkou hry. Snaží se sice využít možnosti technologie, ovšem na úkor umělecké stránky. Povedenější jsou pěkně renderované sci-fi filmečky. Obtížnost je zhruba střední, pomáhá rozdělení hry do několika v podstatě samostatných částí. Samozřejmě několik nelogičností (alespoň pro mě) ve hře je a tak je nutné zkoušet klasické všechno na všechno. Délka hry je odpovídající příběhu cca 8h. Vzhledem k délce musím pochválit i různorodost lokací. Technicky bylo vše bez problémů. Nepříjemná byla hlasitost hudby, i na nejnižší stále narušovala poslech dabingu. Na československé poměry jde o povedenou hru. Rozhodně jsem se bavil více než u Poldy nebo Horkého léta. Celkově jde o průměrnou hru s plusovými body za původ.
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Z 90. let bych chtěl ještě dohrát 4 české adventury (Argo, Hovniválové, Přítmí, Edna), ale do ani jedné se mě z různých důvodů moc nechtělo. A tak jsem si zkusil jediný slovenský rest z té doby, tady poměrně neznámé Next Space, které si ale pamatuji z recenze ve Score.
Narozdíl od mnoha našich pokusů se do toho bratia pustili s velkými ambicemi. Vesmírné sci-fi rozdělené na 5 kapitol, kde se řeší dílčí zápletky a vše spojuje jeden větší příběh, renderovaná grafika, spousta filmečků s vesmírnými loděmi. Ty se sice v DosBoxu sekaly i při maximálních cyklech, ale samotná hra běžela v pohodě. Technická stránka haprovala i v jiných ohledech - grafika sice vypadá slušně, ale postavy při animacích při animacích křepčí a hází rukama jak při epileptickém záchvatu. A jak zmiňuje Jvempire, hudba i na nejnižší hlasitost přehlušovala dialogy, které jsou utopené na pozadí. Esc shodí celou hru, což taky nepotěší.
Setting mě bavil. Hrdina je vesmírný popelář Frank, který po brutálním kartáči od šéfa (3 dny absence z důvodu chlastu) dostává za úkol převézt jednoho hlavouna. Namísto toho se červí dírou dostane do předaleké galaxie a co čert nechtěl rovnou do baru :) Ten slouží jako základna pro různě uhozené sci-fi příběhy - ať už sklad odpadu s rozbitými teleporty a bleptajícími příšerkami (přátelskými) nebo třeba únos dvojicí nadržených androidek. Samotný hlavní příběh s béčkovým záporákem včetně rozuzlení je ale dost průměrný.
Hrdina povoláním odkazuje někde k Rogeru Wilcovi, ale je to spíše takový Dave Lister. Pohodář, v podstatě slušňák, ale nezodpovědný hovado co má vše na háku a trochu dement co nepozná 90% věcí v okolí. Což mu ovšem nebrání je velice barvitě okomentovat. Hra je dost sprostá, ovšem díky slovenštině velice expresivně a originálně sprostá a některé komentáře či popisky stojí opravdu za to. Včetně finálního "já se na to můžu vysrat" :D
Ovládání je pohodě (levé tlačítko používá, pravé mění akce), ovšem s obtížností nemůžu souhlasit s kolegou, ta je podle mě místy až pekelná. Obrazovek je sice pokaždé jen pár, ale naprostá většina aktivních míst v nich je k ničemu. Předměty často zůstanou v inventáři ač nemají žádné využití. Ve většině kapitol se mi podařilo pár jasných věcí, načež jsem brutálně a na dlouho zakysl a nepomohlo ani všechno na všechno. Důvodem jsou jednak nelogické kombinace např: Vezmete sklo, obalíte ho kaučukem a namočíte do kyseliny a máte meč, kterým zaženete chapadlo. Jak dorazit chapadlové monstrum? Přece tak, že po něm hodíte zlatý nuget, vylovený naslepo z jezírka :)
Hlavně je tu absolutně šílený pixelhunting, kdy se aktivní místa schovávají v třeba ve velkém aktivním bodě, jednopixelové nebo naprosto neviditelné předměty.
Teď pár největších chuťovek, které ušetří retro hráčům největší nervy:
- rám dveří skrývá místo na bombu
- kraj dveří výtahu se hlásí samostatně, další výtahy mají neviditelné senzory
- ve výtahu je neviditelná jednopixelová žvýkačka
- toolkit se dá přepnout na další funkce dvojklikem v inventáři, ovšem nefunguje to pokaždé (kdyby na to někdo náhodou přišel omylem)
- a jeden BUG: pokud si v první kapitole prohlédnete v baru léky, hrdina ve čtvrté kapitole prohlásí že už má v inventáři (i když nemá), odmítne je vzít a hru si můžete dát znovu od začátku.
Takže ze začátku bylo Next Space moc fajn, ale díky těm mnohahodinovým zásekům a neustálé nutnosti zkoušet všechno na všechno mě to nakonec začalo otravovat. Ten postup je tak pomalý a úmorný (zabil jsem tím celý den), že to zabíjí veškerou zábavnost.
Narozdíl od mnoha našich pokusů se do toho bratia pustili s velkými ambicemi. Vesmírné sci-fi rozdělené na 5 kapitol, kde se řeší dílčí zápletky a vše spojuje jeden větší příběh, renderovaná grafika, spousta filmečků s vesmírnými loděmi. Ty se sice v DosBoxu sekaly i při maximálních cyklech, ale samotná hra běžela v pohodě. Technická stránka haprovala i v jiných ohledech - grafika sice vypadá slušně, ale postavy při animacích při animacích křepčí a hází rukama jak při epileptickém záchvatu. A jak zmiňuje Jvempire, hudba i na nejnižší hlasitost přehlušovala dialogy, které jsou utopené na pozadí. Esc shodí celou hru, což taky nepotěší.
Setting mě bavil. Hrdina je vesmírný popelář Frank, který po brutálním kartáči od šéfa (3 dny absence z důvodu chlastu) dostává za úkol převézt jednoho hlavouna. Namísto toho se červí dírou dostane do předaleké galaxie a co čert nechtěl rovnou do baru :) Ten slouží jako základna pro různě uhozené sci-fi příběhy - ať už sklad odpadu s rozbitými teleporty a bleptajícími příšerkami (přátelskými) nebo třeba únos dvojicí nadržených androidek. Samotný hlavní příběh s béčkovým záporákem včetně rozuzlení je ale dost průměrný.
Hrdina povoláním odkazuje někde k Rogeru Wilcovi, ale je to spíše takový Dave Lister. Pohodář, v podstatě slušňák, ale nezodpovědný hovado co má vše na háku a trochu dement co nepozná 90% věcí v okolí. Což mu ovšem nebrání je velice barvitě okomentovat. Hra je dost sprostá, ovšem díky slovenštině velice expresivně a originálně sprostá a některé komentáře či popisky stojí opravdu za to. Včetně finálního "já se na to můžu vysrat" :D
Ovládání je pohodě (levé tlačítko používá, pravé mění akce), ovšem s obtížností nemůžu souhlasit s kolegou, ta je podle mě místy až pekelná. Obrazovek je sice pokaždé jen pár, ale naprostá většina aktivních míst v nich je k ničemu. Předměty často zůstanou v inventáři ač nemají žádné využití. Ve většině kapitol se mi podařilo pár jasných věcí, načež jsem brutálně a na dlouho zakysl a nepomohlo ani všechno na všechno. Důvodem jsou jednak nelogické kombinace např: Vezmete sklo, obalíte ho kaučukem a namočíte do kyseliny a máte meč, kterým zaženete chapadlo. Jak dorazit chapadlové monstrum? Přece tak, že po něm hodíte zlatý nuget, vylovený naslepo z jezírka :)
Hlavně je tu absolutně šílený pixelhunting, kdy se aktivní místa schovávají v třeba ve velkém aktivním bodě, jednopixelové nebo naprosto neviditelné předměty.
Teď pár největších chuťovek, které ušetří retro hráčům největší nervy:
- rám dveří skrývá místo na bombu
- kraj dveří výtahu se hlásí samostatně, další výtahy mají neviditelné senzory
- ve výtahu je neviditelná jednopixelová žvýkačka
- toolkit se dá přepnout na další funkce dvojklikem v inventáři, ovšem nefunguje to pokaždé (kdyby na to někdo náhodou přišel omylem)
- a jeden BUG: pokud si v první kapitole prohlédnete v baru léky, hrdina ve čtvrté kapitole prohlásí že už má v inventáři (i když nemá), odmítne je vzít a hru si můžete dát znovu od začátku.
Takže ze začátku bylo Next Space moc fajn, ale díky těm mnohahodinovým zásekům a neustálé nutnosti zkoušet všechno na všechno mě to nakonec začalo otravovat. Ten postup je tak pomalý a úmorný (zabil jsem tím celý den), že to zabíjí veškerou zábavnost.
jvempire
Han22