Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 95
Přemýšlel jsem, jaká z her by mohla dosáhnout té pocty (berte samozřejmě s trochou nadsázky) a stát se mou stou, na kterou napíši komentář. Na konec se žádné velké překvapení nekonalo, volba padla na druhý díl, z mého pohledu nejlepší herní série všech dob - METAL GEAR SOLID - v hlavní roli s bouchačem numero uno, Solidem Snakem. Tato herní postava (i samotná hra jako taková) mě učarovala už v dobách PSX svým prvním dílem natolik, že to dokonce vedlo ke koupi právě této konzole. Když jsem se na to dozvěděl, že bude i díl druhý, mé očekávání nebraly konce. Došlo to tak daleko (jelikož PS2 nebyla zrovna levnou záležitostí), že jsem byl nucen začít experimentovat s emulátorem na tuto novou konzoli. S výsledkem viz pojem katastrofa :-) Mé natěšení po tomto neúspěchu samozřejmě nijak neopadlo, právě naopak. Hledal jsem vše, co jen trochu souviselo s tímto herním klenotem a do doby, než se v některém herním magazínu objevila informace, že METAL GEAR SOLID 2: SUBSTANCE bude portován také na mou primární platformu PC, si prošla má nervová soustava svým soukromým očistcem. Ihned po vydání jsem hru zakoupil (za nekřesťanský peníz), pustil se do hraní a s menšími přestávkami (jen pro nezbytné potřeby jako jídlo a kapka spánku) hru pokořil.

Hra oplývá neskutečně promyšleným a přesně dávkovaným příběhem, plným nečekaných zvratů, vyvolávajících u hráče až heroismus a pocit skutečného boje za něco většího. Zde odvedl tým kolem Hidea Kojimi nadčasový kus práce. Hideo se ostatně nikdy netajil touhou přibližovat hry filmovému průmyslu co to jen jde a zde se mu to nadmíru povedlo (stejně jako v díle prvním).

Ve výborně napsaném scénáři, s téměř dokonalými dialogy i monology, dostali roli jak postavy z předchozího dílu, tak i ty nové, v čele s postavou Raidenem. Ano, téměř celou hru je nutné projít s Raidenem a nebudu se tajit tím, že to byl pro mě ze začátku docela šok. Po úvodní misi, které předchází intro s vynikajícím hudebním doprovodem, kde se chopíte role Solida Snaka, se tento špičkově vybavený a trénovaný zabiják odebírá na odpočinek a na jeho místo, dva roky po událostech v úvodním levelu, nastupuje právě Raiden. Postava z temnou minulostí, ztrátou paměti a nejlepším hodnocení v tréninku VR. Po eliminaci většiny členů z bývalého Foxhoundu se objevuje nová teroristická skupina Dead Cell, vedená Solidusem Snakem, dokonalým klonem původního Bigg Bosse, který se díky novému obojživelnému prototypu Metal Gear RAYe snaží získat obrovskou moc...

Technická stránka celé hry byla ve své době na nejvyšší úrovni. Líbivá grafika v nevšedním a dobře navrženém prostředí, s pěknou animací postav a plně dostačující umělou inteligencí, s působivou hudbou (excelentní soundtrack) a dokonalými zvuky. Hra také nabízí velké množství zbraní, technických vymožeností (typických pro tuto sérii) a atmosfericky a originálně ztvárněné závěrečné boje s Bossy (s velkým B). Každá jen trochu důležitější osoba, kterou potkáte ve hře, disponuje svým vlastním příběhem, ten je nenuceně předkládán v jasně daných dávkách a dohání hráče k dychtivosti po všech odhaleních. I častá výtka ohledně portu a ovládání šla mimo mě, snad i proto, že nemám problém s gamepadem a způsob takového herního vedení mně maximálně vyhovoval. Jediným mínuskem se tak pro mne stala občasná nedokonalá kamera v 3rd pohledu.

Tento díl jsem hrál poprvé na PC i když jsem stejně pak pro třetí díl série pořídil i ono PS2 a následně i PS3 (pro díl čtvrtý). Díky novému dobrodružství jsem nakonec musel sáhnout i po PSP, pro díly Peace Walker a Portable Ops. METAL GEAR SOLID mě totiž neskutečně bere.

Pro: příběh, Solid Snake, Bossové, emoce, zbraně a spoustu dalšího.....

Proti: občas kamera, za začátku trochu šok v případě Raidena

+25
  • PC 80
Pro pochopení mých pocitů z konce této hry sepíšu v tomto experimentálním komentu jako přirovnání mou fan-fiction z prostředí Hvězdných Válek.

Luke Skywalker po svém neúspěšném souboji s Darth Vaderem v Cloud City visí pouze jednou rukou za vystouplou plošinu. Darth Vader se blíží pomalými kroky. Film se schyluje ke konci
[Darth Vader]: Luku, ještě než půjdeš, musím ti něco říct. Jsem tvůj otec!
[Luke S.]: Nééééé.... To není možné.
[Obi-wan Kenobi]: Ne, není to možné.
[Darth V.]: Cože? Co ty tady děláš? Vždyť jsem tě přepůlil!
[Obi-wan]: Ano, podcenil jsem tvé schopnosti, naštěstí zranění nebylo tak vážné, aby to trochu Síly nespravilo. Luku, Darth Vader není tvým otcem. To jen rada chtěla, aby si to myslel, protože potřebovali skrýt fakt, že byla královna Amidala původně muž. Nemohla mít tedy děti. Tohle by na Naboo způsobilo chaos.
[Luke S.]: Kdo je tedy mým otcem?
[Han Solo]: Ahoj synku. Jsem to já.
[Dart V.]: A jak to, že on děti mít mohl, hm?
[Han Solo]: Já jsem byl zase původně žena. Tím se to vyrovnalo.
[Luke S]: A Princezna Leia? Je to vůbec má sestra?
[Han Solo]: Byla... /ukápne slza/ než zemřela při porodu.
[Luke S.]: A s kým jsem to tedy cestoval?
[P. Leia]: Zdravím bratře, nebo bych měla říct... /strhne ze sebe masku a pod ní se objeví hlava C-3PO/ můj pane?
[Darth V.] Co se tady hergot děje?
[Obi-wan]: Rebelové potřebovali vůdce. Potřebovali princeznu. Proto jsme C-3PO přeprogramovali, aby se chovala jako princezna. Díky tomu mohlo vzniknout povstání.
[Han Solo]: Obi-wane, jak je možné, že toho tolik víš?
[Obi-wan]: Jsem totiž členem tajného spolku, které si klade za cíl zachovat rovnováhu mezi Sílou dobra a Zla, protože rovnováha... /patnácti minutové filozofování na téma: Rovnováha a proč ji máme rádi/... je prostě boží. Víte, kdysi jsem vše, co jsem miloval, ztratil ve válce... /další patnácti minutové bolestivé vzpomínání na časy dávno minulé/ ... a proto nemám rád žáby.
[Darth V.]: Počkejte, chcete říct, že jsem se miloval s bývalým mužem?
[Tajemný hlas]: Haha... Obi-wane, ty naivní hlupáku. Ty jsi tomu opravdu věřil? Celá ta šaráda sloužila pouze k odvedení pozornosti.
[Obi-wan]: Od čeho? A když se mnou někdo mluví, rád se mu dívám do očí.
[Chewbaca]: Od toho, že galaxii ve skutečnosti vládne jen jediná bytost. Rebelové, Imperium... vše existuje jenom proto, protože on chce. Dokonce i vaše pověstná Síla je jeho výmysl, díky které může ovládat masy.
[Han Solo]: Příteli, ty umíš mluvit?
[Chewbaca]: Vždy jsem uměl, ty ignorante. Vše bylo ale součástí krytí. Jsem agentem našeho Všehopána a dohlížím na to, aby byla jeho vůle vykonána. Teď zemřete!... /hrudí mu projede světelný měč, Chewbaca se ohlíží a za ním stojí R2DT s mečem/ ... Můj pane, proč...? Vždy jsem věrně sloužil?
[R2DT]: Píp Píp...
[Chewbaca]: Aha... /a zemře/
[Obi-wan]: Ty jsi ten všehovládce o kterém Chewbaca mluvil? Doufám, že vše řádně vysvětlíš!
[R2DT]: Píp píp, pipi píp píp pi pi píp,píp. Pipipipíp pi pi.
[Han Solo] Tak teď už vše dává naprostý smysl.
[Obi-wan] My ale odvrátíme tvoji Pomstu surfujících sexy vampů v bikinách. Všichni společně. C-3PO - Transformuj!
[Darth V]: Co se to děje? Zvedá se hrozný vítr!
[Obi-wan]: To je proslulý vichr z hor. Dědeček mi o něm vyprávěl. Vrací se každých sto let...
A vše odlétá v dálavy.

Doufám, že jsem alespoň částečně zrekonstruoval pocit zmatení, jaký jsem měl na konci MGS 2. Asi jako tenhle. Ano, přiznávám, dost přeháním, ale konec mi přišel opravdu hodně komický. Tím nemyslím, že je nějak blbý, ale kadence 3 zvraty za minutu je vážně moc. Navíc mi některé ty zvraty přišly trochu násilně naroubované na základní strukturu příběhu. Jinak ale valná část děje funguje skvěle a určitě mě udržela u počítače. Zlom pro mě nastal v pasáži, kde mučí Raidena. Pak už je to spíš divné.

Ano, zaměřil jsem se jen na jednu stránku hry. Pravda však je, že příběh je zde asi to nejdůležitější, jelikož min. takových 50 % hry (a to si myslím, že jsem dost podsadil) jsou příběhové cutscény. Musí tedy vše klapat.

Shrnutí:
Vím, že to tak nevyznělo, ale až na ten konec jsem si hru moc užil. Jednoduše jsem ji "musel" dohrát a skončil jsem někdy ve tři ráno. Pro mě tedy určitě nadprůměr. 1. díl mi však přišel ucelenější a v mých očích je na stupínku trochu výš.

Vůbec jsem ve svém komentáři neobsáhl všechno a ani to nebyl účel. Nabízím jen trochu jiný pohled na určitý aspekt toho kvalitního díla. Neumínujskujte mě :D
+23
  • PC 80
Monotónní - ač účelné - prostředí, příběh kombinující pro Evropana řadu neslučitelných prvků a ovládání, které bez gamepadu budete dlouhé hodiny proklínat. Nutno zmínit v pravdě obří instalaci, která v době vydání klidně zabrala čtvrtinu harddisku a technické problémy, především co se podpory rozdílných grafických karet týče. Přes všechno zmíněné však s jasnou myslí mohu řadit sérii Metal Gear Solid mezi to nejlepší, co je možné mezi videohrami nalézt.

Druhý díl, ke kterému jsem se dostal po třech letech od dohrání původního titulu na PSX, z mého pohledu sice infiltraci do komplexu na Shadow Moses nepřekonává, přesto však stále funguje na základních principech série, a to na v pravdě výborném scénáři, kdy i v nepříliš zajímavém prostředí dokáže Kojima vystavět mnohohodinový konspirační epos, prakticky nadčasových produkčních kvalit, které v roce 2001 neměly konkurence (nepočítám-li Final Fantasy X), a samozřejmě postavách – které však v tomto díle, respektive hlavní postva, až tolik z počátku nevyčnívají.

Pojítko mezi tím vším, a to hratelnost, však nepatří k absolutní špičce. Spíše naopak. Konzolový původ v tomto případě hře trochu ubližuje. Což se projevuje i na samotné konverzi, kdy klávesa escape vyhodí hru do Windows, nebo složitější nahrávání pozic v průběhu hry. To všechno jsou však malichernosti v celkovém pohledu na Substance. Vizuální stránka neztratila ze svého lesku nic a titul Konami na PC patří mezi výborně vypadající hry i dnes (zvláště díky podpoře vysokých rozlišení). Dialogy a rozvíjení příběhu patří mezi to nejlepší v akčním (stealth) žánru, design je chytře vymyšlen – nicméně některé vracení na již navštívená místa mohlo být řešeno elegantněji. Od ideálního zážitku ještě některé hráče může odrazovat možná až přílišné množství videosekvencí (a to zejména těch skrze interní komunikaci) nezřídka kdy trvajících okolo 20 minut. Ty jsou však umně sestříhané a jejich náplň má povětšinou smysl vůči posunu v ději.

Ve výsledku výborná hra, kterou by měl každý, kdo dokáže přijmout zákonitosti série, minimálně vyzkoušet (nicméně znalost jedničky je skoro povinná, stejně jako gamepad). Už jen díky své unikátnosti vůči západní produkci (ačkoliv je MGS primárně cíleno podobně jako například Shenmue na hráče z těchto zemí) je zhruba deset hodin věnovaných této hře více než dobře strávených.

Pro: design, scénář, dialogy, hudba, ideální délka, atmosféra

Proti: ovládání, slabší první třetina druhé části hry

+20
  • PC 30
Frustrace a nuda v nezáživných šedých chodbách něčeho, co vypadá jako sklad v Tescu. Tak by se dal shrnout MGS2.

Během několika hodin se do sebe zamilovanému Hideo Kojimovi podaží udělat z něčeho, co startuje jako celkem slušný clancyovský trhiller, jakousi polodementní vlastní verzi The Matrix Reloaded. Nemám nic proti magickému realismu, ba dokonce naopak, Zcela nevyvážený rytmus mezi snahou hrát si na politický thriller, filosofické dílo pro středoškoláky a čirou debilní frašku v japonském stylu způsobí ne zmatek, ale rozčarování. V době, kdy ještě pořád velký příběh ve hrách byl poněkud nevídanou věcí mohlo MGS 2 působit jako velmi kvalitní zjevení.
Čas je ale neúprosný a odhaluje, že je to celé jen nesmyslně splácaná změť banálních úvah, patosu a pubertální snahy udělat děj "komplexní".

Ovládání i úhly kamery jsou dnes zoufale zastaralé a způsobují neustálou frustraci. Bylo by tak krasné, kdyby protagonista mohl za pohybu vidět před sebe, což mu ale pohled z vrchu neumožňuje. Když se chceš podívat před sebe, musíš se zastavit, když chceš střílet, kamera tě hodí z jedné roviny do druhé, což je zkrátka otravné.
Škoda, že začátek hry na lodi má spoustu pozoruhodných detailů, které potom zmizí. Potom, co se hra přesune ke kontrole otravného a dementního Raidena a uvrhne hráče do kobek nejšedivější a nejnudnější mořské plošiny na světě. V určitém bodě se stane hra simulátorem pracovníka Tesca, který se něčím nafrčel a zatímco bloudí mezi regály, zjevují se mu obézní dementi na bruslích. Občas musí vypípnout telefon starostlivé přítelkyně. Nebo jiného dementa, který si chce povídat o banalitách.

Přitom hra samotná má řadu dobrých a zajímavých nápadů a jádro stealth hratelnosti by mohlo být skvělé. Na svou dobu excelentní technické zpracování má osobitý styl i dnes a hezky se na to vše kouká.

Jenže stejně jako se přesunem na hnědošedou fádní mořskou plošinu stává hra útrpným a frustrujícím zážitkem, stává se i zcela vymytým a vybledlým oproti předchozímu, daleko lepšímu a poutavějšímu dílu. Chápu, že někdo, kdo to v té době hrál bude okouzlen. Ostatně, byl jsem taky. Ale je na čase vyrůst.

Pro: technické zpracování, dobré nápady, úvod

Proti: debilní prostředí, příběh, nudná a frustrující hratelnost

+15 +17 −2
  • PC 80
Aj z pol hodiny hrania sa dajú usúdiť dve veci. 1. ak ste hráč, ktorému ide o premakaný level design a uchopenie hry do svojich rúk, tak spokojní nebudete. 2. ak ste hráč, ktorý má chuť na poriadnu príbehovú thrillerovú smršť, plnú zvratov a množstva filmových scén, je MGS 2 pre vás.
Substance alebo Sons of Liberty (prešiel som obe verzie) vás neposadí totiž do pozície rušňovodiča, ale na miesto pasažiera. A je len na hráčovi, či je ochotný sa nechať viesť. Žiadne rozhodovanie okrem tichého stealth alebo hlasného rambo postupu hráča nečaká. Čakajú ho však dlhé animované príbehové sekvencie. Tie majú vyslovene filmový strih a spád čomu je prispôsobené aj celé hranie. Vo výsledku je skôr takým interaktívnym príbehom, kde hráč postupne odhaľuje konšpiráciu obrovských rozmerov. Keďže sa jedná o japonský titul, bolo by asi divné keby sa hra nevyhla všetkými tými superatletickými schopnosťami od odrážania guliek cez beh po vode, megarýchle a ultradlhé skoky,stroje metal gear ray s výzorom príšera podobne. Samozrejmosťou je aj prepojenie osobných vecí postáv so samotným príbehom, kde nič nie je už len formalitou alebo povinnosťou, ale "its getting personal". Z toho vyplýva, že hráčovi skutočne dá viacej príbeh než samotné hranie, aj keď ani to nie je nudné, hlavne boss fighty sú skutočne zábavnou zložkou, ale aj obyčajné plíženie sa a likvidácia nepriateľov dokáže potešiť, logicky sa všetko (bohužiaľ) odohráva v uniformne kovovom prostredí. Trochu zamrzí aj vracanie sa naspäť do rovnakých miest.Keďže aj na pc som hral hru s gamepadom, neviem posúdiť ako je to s ovládaním na klávesnici, keďže sa jedná o konverziu z PS2.

Pro: príbeh, ktorý vie človeka prikovať k monitoru, atmosféra, ktorá človeka núti nevnímať okolie, boss fighty, animačky, hudba

Proti: nie príliš atraktívne prostredie, nápad s Fatmanom, občas hystericky pôsobiaca Rosemary,

+10
  • PC 90
s konverzi jsem problem nemel, hral jsem totiz s gamepadem :)
Ale stvalo me ze se tu spousta situaci z jedincky opakuje - i kdyz to hra umne vysvetluje, porad to zavani nedostatkem vlastni invence - a pak taky to ze gameplay mi uz neprijde tak rozmanita jako v prvnim dile, plus behani tam a zpatky po relativne stejnych lokacich mi trosku vadilo. Nic z toho neni nejak zavazna chyba, ale proste je to takove.. podezrele, no. Uvodni mise za snakea to bylo ovsem jine kafco. Taky Raiden je.. no.. desna buzna holt :)
+9
  • PC 90
Opet pribehova smrst...tentokrat este vetsi gulas nez prvni dil.Nakym zpusobem sem se drzel az ke konci sem se trochu zamotal.Objasneni Patriotu mi tak trochu pripomelo muj oblibeny serial Alias:).Raiden nebyl spatny,ale co si budem namlouvat,kdyz se objevil Pliskin chtel sem Snaka.Tanker rozhodne nestacil...Bossove tentokrate byli zajimavejsi(Fatman na koleckovych bruslych byl funny).Ikdyz sem trochu nepochopil Soliduse ,kdyz likvid rekl,ze ostatni sourozenci zemreli.Kazdopadne Ocelot je stalice a je proste nejlepsi zaporak:).To ze se Ocelot vyskytuje ve vsech 4 dilech mi nevadi ale pokazde se potkat s Metal Gearem....proste trochu to smrdi sci-fi a Metal Gearove mi pripominaji Godzilu.Proste Japoncici at sahnou na Pokemony ci MGS je to dycky tak trochu ujete s tak jasnymi prvky ze to proste pozna kazdy,ta jejich mentalita je vazne zajimava:D.Samozrejme ovladani nebylo nej a ani na ovladaci se mi nepodarilo prenastavit tak jak sem chtel(nektere buttony neaktivni) tak sem to nechal tak,ale da se zvyknout.Akorat skoda ze je to dost podobne jednicce.....zase jakoby jedna lokace a chodite sem a tam porad dokola na jiz znama mista...Samozrejme pribeh vytezi nad obsahem.Sledovani dlouhych filmecku mi neva,ba naopak.Jinak grafika na tu dobu bezkonkurencni,AI taky supr.To nachlazeni a nasledne pcikani a dalsi vychytavky me dostaly,fakt vypiplana hra,na to ze to ma nakych 6 let az k neuvereni.Hold Kojima odved dobrou praci na PS2jku....Akorat me mrzi,ze sem mel technicke problemy s padanim,zvukem,nekterymi videi a ze sem si atmosferu neuzil tak jak by bylo zdravo.Uz se tesim az zahraju Subsistance,ale Guns of the Patriots to bude asi za hodne dlouho:(

Pro: pribeh,cut sceny,bossove,dekujem za misi Tanker,mno po case i ten Raiden....

Proti: ovladani,repetivnost,japonske orgie:) ve velkem stylu

+8
  • PC 100
Dávám 10/10,přestože jsem si vědom zpackané konverze a blablabla.Ta hra je natolik geniální, má natolik boží příběh, animace a dialogy, natolik vychytanou hratelnost, že jsem jí to musel odpustit.A dohrát jí čtyřikrát, z toho třikrát na hard.Na klávesnici, numpad + wsad.A hrálo se to báječně - framerate byl nad 60 konstantně, grafika super...zážitek dokonalej.Nikdy Kojimovi neodpustím, že mi na PC nepřivedl i MGS 3 - ač se mi ps2 válí pod televizí, hraní na konzoli s gamepadem mě prostě nebaví (a taky v tom hraje roli čumění do 50hz televize, moje oči prostě bez stovky odmítaj číst titulky : )).

Pro: Všechno kromě samotný konverze - ale to je jak pro koho, já s ní neměl problém

+7
  • PC 100
Možná ani nevím čím mě metal gear série tolik chytla. Každopádně jsem jen jeden z mnoha lidí. MGS má na světě spoustu fanoušků, stačí se jen kouknout kolik lidí na této stránce má Snakea jako profilovou fotku. :) I v době co jsem angličtinu takřka nechápal a tudíž jsem zákonitě příběhu téměř nerozuměl, mě hra dokázala náramně vtáhnout. Na to má Hideo Kojima velký cit. Stejně tak i umí dobře vystihnout charisma postav. Proto se mnohdy hra spíše podobá filmu. Mimo to, se MGS dá považovat za průkopníka stealth akcí. Na mnoha místech lze objevit takzvané easter eggy a vtipné rozhovory přes codec, které hru ,,okoření". A to celé dokáže ještě umocnit hudba která je vytvořena přesně na míru a krásná podpírá atmosféru hry.

Pro: příběh, animace, hudba

Proti: snad jen že občas má hry i lehce úchylné sklony :)

+4 +6 −2
  • PC 70
Překombinované, zbytečně dlouhé a prakticky ve všech ohledech horší než jednička.
Co na tom, že můžete ve hře posilovat, chytnout rýmu a x dalšich blbůstek, když 90 procent hry jste nuceni pobíhat v nudném kovovém prostředí a schovávát se v šatních skříňkách. Kojima se tentokrát s příběhem utrhl ze řetězu, cool thriller z jedničky nahradilo přiliš vážně beroucí se cosi, v čem má zmatek snad i samotný autor.
Jinak pokusy o breaking the fourth wall a navození vztahu hráč-hlavní protagonista ke konci oceňuji, celkově však působí MGS 2 jako značně zmatená a nevyrovnaná hra.
+3