Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Druhý plnohodnotný díl Life is Strange je stále spíše interaktivním filmem než adventurou, ale svým pojetím se od prvního dílu liší. Především je to o útěku, budeme tedy navštěvovat různá místa, ke kterým se už nebudeme vracet. A také se liší v tom, že tentokrát je nadpřirozenou schopností obdařena jiná postava, než za kterou zrovna hrajeme. Své zážitky a pocity ze všech pěti epizod opět shrnu jen zde.

Stejně jako u jedničky jsem nad míru spokojen se způsobem budování vztahu hlavních postav s hráčem. Střídají se zde scény, kdy se kluci snaží pokračovat v cestě, s těmi, kdy si najdou nějaké zázemí. Tam prožívají své každodenní rutiny, trénují Danielovu schopnost, až nakonec zase dojde k tomu, že musí jít či utíkat dál. To je samozřejmě proloženo i scénami, kdy se něco pokazí a je třeba rychle jednat. Jinými slovy, pocity klidu a dobré nálady střídají pocity strachu a zloby. A to vše se stupňující intenzitou, protože čím dál jsem v příběhu, tím bližší vztah jako hráč s oběma bratry cítím.

Na rozdíl od spousty jiných hráčů jsem si hodně oblíbil zmíněný fakt, že speciální schopností nedisponuje ovládaná postava Sean, ale jeho mladší bratr Daniel. Ten je pořád jen devítiletý kluk, který musí mít tu čokoládovou tyčinku a musí s sebou tahat šišky a hračky. Prostě hledá si zábavu hodnou malého dítěte i v takové situaci. Do toho je tak trošku sobecký, někdy až spratek, ale přitom je jindy zase dobrák, který se umí velmi snadno začlenit do kolektivu a být v něm velmi oblíben. Někdy v jeho chování vidím i podobnost ve svých dětech. 

Naopak na Seanovi leží tíha celé situace. Moc dobře si uvědomuje, v jaké jsou situaci. Netuší kde budou zítra, co budou jíst, jestli utratit těch pár drobných za jídlo teď nebo později. Nebo jestli dokonce nekoupit Danielovi nějakou hračku, aby mu dal na chvíli pokoj. Sám prožívá problémy svého dospívání, ale přitom se musí chovat jako zodpovědný dospělý a starat se o svého mladšího bratra, zvedat mu morálku, být mu vzorem a předávat mu životní postoje. Ale také ho učit, jak se postavit ke své nadpřirozené síle, kterou sám nedisponuje.

S vývojem příběhu jsem spokojený. Je tam několik mrtvých míst, ale bylo zajímavé, čím vším si kluci museli projít a co všechno si musel především Sean přetrpět. Asi nejvíce nudná mi přišla čtvrtá epizoda se sektou, která mi přišla spíše jako takový dolepek, aby to mohli natáhnout na 5 epizod. Zbytek byl fajn, jen nemuseli ztvárnit policii až tak moc hloupě. Hra se upíná především na ústřední dvojici, takže se vedlejší postavy obvykle jen mihnou v rámci jedné epizody. I tak jsem si oblíbil několik postav jako Brodyho, Cassidy a samozřejmě kapitána Spirita alias Chrise

Co se závěru týče, ten byl hodně dojemný. Líbí se mi, že to tentokrát není o výběru ze dvou možností. Respektive je, ale záleží i na tom, jakým způsobem se Sean k Danielovi během hry choval. Na internetu jsem později shlédl všechny konce a myslím, že ten můj byl asi ten nejvíc správňácký. Sean utekl sám do Mexika, zatímco Daniel se vzdal a strávil dětství u prarodičů. Z ostatních konců je pak hodně dojemný ten, kde se Sean vzdal, strávil 15 let ve vězení a pak se po propuštění s Danielem vydali na místo z první epizody, kde se Sean psychicky složil.

Grafické zpracování si drží kvality z prvního dílu. Hlavně musím pochválit práci s kamerou a prostřihy v jednotlivých scénách. Soundtrack se také povedl. Sice ne tak dobře jako u prvního dílu, ale několik skladeb jsem si opravdu hodně oblíbil a při jejich poslechu si vždy vzpomenu na danou situaci ze hry. Taky se mi líbí, jak se při zmínce o některých postavách rozjede specifická melodie spjatá s danou postavou.

Hru jsem kompletně dohrál celkem dvakrát. Poprvé v době vydání jednotlivých epizod, takže jsem musel vždy několik měsíců čekat na vydání nové epizody. Byl jsem pak moc rád za skvěle zpracovanou rekapitulaci děje v podobě příběhu dvou vlčích bratrů vyprávěném Seanem. Nyní jsem si hrou kompletně prošel znovu na jeden zátah a došel jsem k závěru, že to rozkouskování na epizody je spíše ke škodě. Ty měsíce čekání oslabují emoční propojení s postavami, které jsem si naplno užil až nyní.

Celkově jsem se hrou spokojen. Chápu, že není pro každého, ale mně tento systém interaktivního filmu upínajícího se především na příběh vyhovuje.
+17
  • PC 90
Úvodní kapitola Life is Strange 2 nás zavádí do vcelku běžného života šestnáctiletého Seana, který žije stejný život jako většina jeho vrstevníků. Neúplná rodina Diazových, ve které absentuje matka, žije v rámci možností a pokud je něco, co je patrné na první pohled, pak jsou to vzájemné vztahy mezi otcem a oběma bratry. Život je to vcelku poklidný až do onoho dne, kdy se všechno katastrofálně podělá.

Ze dne na den jsou z obou bratrů uprchlíci na útěku, kteří se skrývají před policií a vlastně vůbec nechápou, co se onoho osudného dne přesně stalo. Tedy krom toho, že už nic není a nikdy nebude jako dřív. Oproti původnímu Life is Strange je tu rozdíl v tom, že nesete přímou odpovědnost hned za dvě postavy - za sebe i mladšího bratra Daniela. K tomu jste na útěku a prakticky bez peněz.

Co ani opět nechybí je možnost rozhodovat, jak se postavíte k některým zásadním situacím, kdy dané rozhodnutí pak nejde vzít zpátky a vy už jen nesete následky vaší volby. Ať už jde o obyčejné někdy i docela úsměvné dialogy nebo zlomová rozhodnutí, tvůrci si dali bravurní práci nad tím, aby hráče postavili před morální dilemata. A že těchto dilemat a situací, kdy se nevíte jak rozhodnout, není málo.

Pokud se hře něco nedá upřít, pak je to způsob, jakým je příběh napsán. Velmi se to blíží zpracováním tak i scénářem spíše filmovému pojetí, důmyslně tu pracuje kamera, hudba a klidnější pasáže jsou střídány těmi dramatičtějšími. Osobně jsem neměl problém se po krátké době vcítit do hlavní postavy a měl jsem tendenci se rozhodovat tak, jak bych se asi rozhodoval v jejich situaci já. Spolu s tím ve mně pak rezonovaly myšlenky, co by se stalo, kdybych se býval rozhodl jinak. K tomu všemu je tu snaha za každou cenu chránit mladšího bratra, který má častokrát na věci úplně jiný pohled. Máte málo peněz, utratíte je za jídlo, nebo půjdete žebrat? Nebo poslechnete škemrajícího bráchu a věnujete dva dolary na hračku, on vám dá na chvíli pokoj, ale vám ty peníze budou scházet? Nebo se na benzínce pokusíte něco ukrást? Volba je jen na vás.

Tím, že jste dva, navíc přibývá i možnost vzájemné interakce, rozhovorů a vzájemného přesvědčování (na konci kapitoly má krom vás i Daniel vlastní statistiky podle toho, jak se rozhodl on, co dokázal nebo nedokázal, co se naučil nebo nenaučil...). Není překvapením, jak to už bývá, že konec přichází v nejlepším. Opět nechybí emotivní scény i ten pocit, který ve vás po dohrání ještě nějakou dobu zůstane. Přemýšlíte, co všechno se stalo, co by se stalo, kdybyste se v něčem rozhodli jinak a hlavně, jak se bude dál příběh odvíjet.

Pro: rozhodování a dilemata, odpovědnost za obě postavy, rozhovory, volitelné možnosti a interakce, cut scény

Proti: nic zásadního

+23
  • PC 85
Konečně pořádná roadmovie hra, která se v první epizodě hlavně snaží budovat pouto mezi oběma bratry. Jak moc to pouto mezi nima prohloubíte je už čistě na vás a vašich volbách a to nejen v dialozích, ale i v nepovinných aktivitách okolo. Vaše počinání a úspěšné plnění toho to úvodního úkolu, vám hra hezky graficky shrne po závěrečných titulkách. Ono tajemno týkající se nějakých zvláštních nadpřirozených sil, kterými je už od záčatku tato série pověstná, je zde nakousnuto jen lehounce a je to dobře.

Graficky si sice drží původní a o něco lehce vylepšené stylové ztvárnění, ale hlavně po pohybové stránce hra doznala viditelnějšího pokroku. Jak chůze, běh, tak i samotná mimika tváří vypadá hezky a krásně se na to kouká. Přibyl zde i zdařilý ekonomický systém peněz, který se v adventurách moc nevidí a jen podtrhuje ono budování vztahu mezi hlavními postavami.

Hudební podkres neztratil nic ze svého původního kouzla a dokresluje už tak hezky kamerově natočené filmové záběry. Dabing zvlášť toho mladšího z našich hlavních hrdinů, mi sem tam popravdě leze na nervy, ale snad si postupně zvyknu. Potěší i malá nostalgická vsuvka věnovaná původním hráčům první série. První epizoda potěší i herní délkou, která se pohybuje kolem tří hodin. To záleží hlavně na tom jak moc se budete chtít věnovat už zmíněnému budování pouta mezi oběma bratry. Nechybí ani dramaticky napínavé situace, ale vykoukne i nějaký ten úsměvný easter egg v podobě narážkách jak na další herní produkty, tak i třeba pikantnějších rozměrů.

Lehké nahlednutí do další epizody po skončení té první, odhalí nejen jedno velké zásadní tajemství, ale i odhodí jedno těžké břemeno jednoho z bratrů. Hra má proto zdarně našlapnuto na zajímavou příběhovou linii, která by rozhodně nemusela zaostávat za hodně podařenou a úspěšnou první sérii.

Pro: Lepší grafika a animace, Hudba, Systém peněz, Dostatečně bohatá interakce s okolím a herní délka.

Proti: Místy otravný dabing mladšího z bratrů, Ještě větší koridorovka než původní hra.

+18