Legends of Murder je kombinace adventurního žánru s jednoduchými rpg prvky, které se využívají v soubojích. Hráči je přidělena role vyšetřovatele ve fantasy mysteriózním příběhu najatého rádcem krále, kterého někdo zavraždil. Pohyb po hradu je realizován pomocí pohledu shora. Prostřednictvím rozhovorů, sbírání a používání předmětů se vyšetřovatel snaží získat střípky informací, které ho přivedou na stopu vraždy. RPG složka je zastoupena minimalistickým zvyšováním atributů vyšetřovatele a získáváním zkušeností výhradně po vítězství v bitvě, v níž lze využít i jednoduchá kouzla. Souboje probíhají na kola.
Hra vyšla v roce 1989, načež následoval po 2 letech druhý díl s podtitulem Grey Haven. V roce 1993 byly oba díly vydány v rámci Legends of Murder Collection.
Richmond
Mám ve velké oblibě řešení mystériozních vražd ve fantasy světě. V počítačových hrách i v knihách (např. Murder in Cormyr). A základní kostra příběhu Stonedale Castle přesně na něco takového láká. Jako vyšetřovatel jsem byl najat bývalým rádcem zavražděného krále, abych přinesl rozuzlení záhady jeho násilné smrti. Hned zpočátku se dovídám, že jsou 4 žhaví kandidáti na trůn, a stejně tak, že bývalý král byl těžce neoblíbený pro svou krutost...
Primárním žánrem zde je adventure, takže nejčastější aktivitou jsou rozhovory (notně zjednodušené) s postavami, sbírání předmětů, jejich automatické používání, šmejdění po hradě a v neposlední řadě souboje. Autor se totiž rozhodl okořenit ryzí adventuru o rpg prvky. Vyšetřovatel tak má několik základních atributů, které je možné permanentně zvýšit poté, co postava najde vhodný lektvar. Ty se nacházejí v truhlách a bednách, z nichž téměř s jistotou vyskočí nějaké stvoření, které se chce bít. Souboje probíhají na kola a zpočátku může vyšetřovatel útočit jen fyzicky pomocí zbraní. Ale protože jeho povolání je fighter/mage, brzy se naučí používat i jednoduchá kouzla (Missile/Protection/Flame, Heal apod.). Po vítězném souboji se úroveň postavy zvedne o 1. Postava nese vždy jednu zbraň a jednu zbroj. Jinak je inventář připraven na přesně 9 klíčových předmětů.
Zpracování je dle mého hodně netradiční. Cca v 1/5 obrazovky se vyšetřovatel pohybuje po celém hradu včetně podzemních prostor či magické věže. Pohled je ptačí, takže ovládáte shluk pixelů v podobě širokého U. Předměty v místnostech mají roztodivné tvary, které vizuálem nemají moc společného s tím, co ve skutečnosti představují. Za sebe musím napsat, že mi to nevadilo. Zatímco některé předměty najdete automaticky vstoupením na dané políčko (podobně jako se spustí rozhovor s NPC), tak jiné informace a objekty jsou aktivní až tehdy, kdy stisknete tlačítko S pro průzkum. Strávil jsem strašlivě moc času, kdy mi chyběla jedna informace číselného charakteru, kterou jsem nakonec našel v místnosti, kterou jsem předtím skoro celou prošmejdil. Jenže byl tam jeden pixel, který jsem vynechal.
Hra buduje atmosféru především komunikací s postavami. Těšil jsem se na rozhovor s nimi vždy poté, co jsem našel další z klíčových předmětů, protože pro mě měly nové informace. Naopak RPG složka mi přišla tak trochu samoúčelná s jediným cílem, aby se hráč jen tak nedostal do finální fáze hry. Naštěstí nejde o rozsáhlou hru, takže doba hry se jednoznačně dá zhustit do cca 3-5 hodin. Bohužel vše kazí závěr. Nejenže jsem identitu vraha na konci neodhadl, hra mi ani nevysvětlila, proč to měl být on. Na internetu není žádné walkthrough, takže jsem si vše poctivě prošel, zapsal a poté dlouho dobu analyzoval. A nepřišel jsem na ten pravý motiv, důvod. Pak jsem zjistil, že hru dohrál i crpgaddict a světe div se, ani on to nezjistil. A v diskusi na jeho blogu to neví ani další, co hru dohráli. Je to škoda, protože jsem se celou dobu hraní slušně bavil a těšil se, že na tu mysteriozní vraždu přijdu sám…
Primárním žánrem zde je adventure, takže nejčastější aktivitou jsou rozhovory (notně zjednodušené) s postavami, sbírání předmětů, jejich automatické používání, šmejdění po hradě a v neposlední řadě souboje. Autor se totiž rozhodl okořenit ryzí adventuru o rpg prvky. Vyšetřovatel tak má několik základních atributů, které je možné permanentně zvýšit poté, co postava najde vhodný lektvar. Ty se nacházejí v truhlách a bednách, z nichž téměř s jistotou vyskočí nějaké stvoření, které se chce bít. Souboje probíhají na kola a zpočátku může vyšetřovatel útočit jen fyzicky pomocí zbraní. Ale protože jeho povolání je fighter/mage, brzy se naučí používat i jednoduchá kouzla (Missile/Protection/Flame, Heal apod.). Po vítězném souboji se úroveň postavy zvedne o 1. Postava nese vždy jednu zbraň a jednu zbroj. Jinak je inventář připraven na přesně 9 klíčových předmětů.
Zpracování je dle mého hodně netradiční. Cca v 1/5 obrazovky se vyšetřovatel pohybuje po celém hradu včetně podzemních prostor či magické věže. Pohled je ptačí, takže ovládáte shluk pixelů v podobě širokého U. Předměty v místnostech mají roztodivné tvary, které vizuálem nemají moc společného s tím, co ve skutečnosti představují. Za sebe musím napsat, že mi to nevadilo. Zatímco některé předměty najdete automaticky vstoupením na dané políčko (podobně jako se spustí rozhovor s NPC), tak jiné informace a objekty jsou aktivní až tehdy, kdy stisknete tlačítko S pro průzkum. Strávil jsem strašlivě moc času, kdy mi chyběla jedna informace číselného charakteru, kterou jsem nakonec našel v místnosti, kterou jsem předtím skoro celou prošmejdil. Jenže byl tam jeden pixel, který jsem vynechal.
Hra buduje atmosféru především komunikací s postavami. Těšil jsem se na rozhovor s nimi vždy poté, co jsem našel další z klíčových předmětů, protože pro mě měly nové informace. Naopak RPG složka mi přišla tak trochu samoúčelná s jediným cílem, aby se hráč jen tak nedostal do finální fáze hry. Naštěstí nejde o rozsáhlou hru, takže doba hry se jednoznačně dá zhustit do cca 3-5 hodin. Bohužel vše kazí závěr. Nejenže jsem identitu vraha na konci neodhadl, hra mi ani nevysvětlila, proč to měl být on. Na internetu není žádné walkthrough, takže jsem si vše poctivě prošel, zapsal a poté dlouho dobu analyzoval. A nepřišel jsem na ten pravý motiv, důvod. Pak jsem zjistil, že hru dohrál i crpgaddict a světe div se, ani on to nezjistil. A v diskusi na jeho blogu to neví ani další, co hru dohráli. Je to škoda, protože jsem se celou dobu hraní slušně bavil a těšil se, že na tu mysteriozní vraždu přijdu sám…
