Komentáře

Na Soudce Dredda doboví recenzenti nahlíželi celkem s rozpaky. A vůbec se jim nedivím. Hra působí trochu nedotaženě. Vidět je to hlavně ve zpracování umělé inteligence, která je strašná. Nepřátelé se zasekávají. Páchají sebevraždy nezvládnutou trajektorií cesty k vám. Jakmile vás uvidí pálí přes všechno před sebou. Přes vlastní spolubojovníky. Design úrovní je na některých místech chaotický a nepřehledný. Délka hry je skoro až k smíchu a hlavní boss už spíš k pláči (nevím, jestli jsem někde zažil snadnějšího bosse).

Přesto všechno jsem si hru skoro až zamiloval. Je humorně laděná. Obsahuje spoustu černočerného humoru. Vůbec se nebere vážně a hlavně - Dredd je naprosto boží hrdina. Drsňák od pohledu, který se nebojí náhodné kolemjdoucí odsoudit na tři měsíce za to, že se pomalu plouží po ulici nebo, že se mu prostě jenom nelíbí. Roní hustý hlášky a situace komentuje tak, že jsem se často ze srdce zasmál. Takhle má vypadat pravý upřímný hrdina, co se s ničím a nikým nesere. To je ten typ hrdiny, se kterým se mohu ztotožnit. Dredd prostě vždycky ví co má dělat a bouchačka je jeho nejčastějším nástrojem.. A taky je geniálně namluvený.

To neznamená, že by každému měl ustřelit hlavu na počkání. Stačí jen nepříteli vystřelit zbraň z ruky. Nebo rozstřílet vůdce gangu a tím vystrašit ostatní bez toho, aby na něj vystřelili. Je to jen pro jejich dobro. Protože nemusí vždycky dostat trest smrti. Nýbrž třeba jen 10 nebo 20 let v žaláři. Hra se vás snaží motivovat, abyste namísto zabíjení spíš zatýkali. A je to sranda. Když už ale dojde na akci, je až nesmyslně brutální. Společně s přestylizovanou grafikou s až groteskně rozpohybovanými postavami to byl asi záměr. Na mě to funguje. Já si kratičkou kampaň užíval od začátku do konce.

Zajímavě je řešen systém zbraní a uzdravování. Dredd vydrží jen pár ran a může dostat rychlý zásah do hlavy. Kromě soudcovské zbraně může nosit i jednu sekundární zbraň. Sekundární zbraně mě bavili více než hlavní zbraň, u které to chce větší preciznost a přesnost. Hlavně kulomet nebo brokovnice jsou kanóny, které jsem nechtěl dát z ruky. Judge Dredd je také jedna z těch FPS u které ke konci trpíte nedostatkem nábojů. Každý výstřel si pak musíte rozmyslet a být přesní (alespoň na střední obtížnost).

Autoři se herní dobu asi snaží nahnat arkádovými levely v arénách, kde plníte různé úkoly. To mě ale moc nebavilo. Jen recykluje hratelnost z kampaně bez jakékoliv kontinuity. Tomuhle módu by rozhodně prospělo, na motivaci, přítomnost větších výzev na splnění.