Jerusalem: The Three Roads to the Holy Land je pokračování adventury TimeScape: Journey to Pompeii.
Opět hrajete za Adriana Blakea, historika a kartografa z 20. století, hledajícího svou milovanou Sofii. Tentokrát však ne v Pompejích, ale v Jeruzalémě roku 1552. Po příjezdu do města se od místního guvernéra Adrian dozvídá, že neznámý zloděj ukradl Abrahámovu dýku a unesl jeho dceru Hykmah. A je na Adrianovi, aby věci vyřešil. Jelikož se v Jeruzalémě spojují tři nejsilnější monoteistická náboženství světa (křesťanství, judaismus, islám), během vašeho putování se o nich dozvíte mnoho informací. Jerusalem je vlastně napůl naučnou hrou. Vše je ale zakomponováno nenásilně a nebudete si tedy připadat jako na hodině dějepisu. Užijete si též mnoho hádanek a puzzlů, náročnost je však velmi nízká a pro zkušenější adventuristy nebude příliš velkou výzvou.
Jerusalem je od prvniho momentu jedno prijemne prekvapeni za druhym. Nejen, ze hra vypada a hraje se lepe, nez Pompei, ale mam z ni daleko lepsi pocit, nez ze vsech edukativnich adventur, co jsem kdy hral (a ze uz mam za sebou od Egypta pres Versailles po Chinu a Aztec, o Echu nemluve). Prosel jsem celou hru bez jedineho bugu, jedineho padu, to vse na Windows 8 jen s francouzskym fan patchem pro Visty.
Uz nebudete mit roztazene staticke dialogy pres celou obrazovku jako v prvnim dilu, navic se tu dockame "strihu" - kdy je jedna dialogova scena rozzaberovana do detailu, polocelku i velkych celku. I kdyz animaci mnoho neni - a uz vubec ne v dialozich - porad to pusobi o poznani dynamicteji, nez kdyz behem petiminutoveho dialogu zirate na tu samou, hnusne renderovanou / diky mnohonasobne vyssimu rozliseni monitoru rozplizlou postavu.
Hudba - nejen, ze na rozdil od Pompei pusobi konecne patricne a dockame se daleko vetsiho poctu tracku, ale v ramci vyse zminenych edukativnich adventur ji radim na druhe misto, hned po hudebnim doprovodu Versailles.
Pribeh - tady jsem si posmakl, v ramci edukativnich adventur je to pro mne jasny vitez. I v sirsim ramci pusobi celkem dobre, byt jde vlastne jen o detektivni patrani v ramci jednoho dne (a noci). Misty me hnal kupredu svou intenzivnosti prave on. Co na tom, ze je hra (na klasickou adventuru) pomerne kratka a ze jdu vlastne vubec nejde o love story.
Puzzlu tu moc nenajdete, spis jde o kombinaci predmetu s aktivnimi misty, ale to mi vubec nevadilo. Hned na samem zacatku je sice nutno vykonat vice akci v casovem limitu, ale pozdeji se uz nevyskytuji, tedy krome plizeni/skakani po chodbe k pokoji skutecneho padoucha, kdy se snazite vyhnout se pohledu janicarskeho strazce.
Co se edukativni casti tyce, nechybi vestavena encyklopedie ani moznost projit se po ctyrech svatostancich - kostel Holy Sepulcher, Rambanova synagoga, Madrassa tankyzziya (coz je skola a ne svatostanek) a pak jeste vedle sebe stojici Cathedral of the Rock a mesita Al-Aqsa.
Je obrovska skoda, ze tuto hru tu nikdo nehral, a jeste vetsi skoda, ze se planovanou trilogii nepodarilo dokoncit...
Uz nebudete mit roztazene staticke dialogy pres celou obrazovku jako v prvnim dilu, navic se tu dockame "strihu" - kdy je jedna dialogova scena rozzaberovana do detailu, polocelku i velkych celku. I kdyz animaci mnoho neni - a uz vubec ne v dialozich - porad to pusobi o poznani dynamicteji, nez kdyz behem petiminutoveho dialogu zirate na tu samou, hnusne renderovanou / diky mnohonasobne vyssimu rozliseni monitoru rozplizlou postavu.
Hudba - nejen, ze na rozdil od Pompei pusobi konecne patricne a dockame se daleko vetsiho poctu tracku, ale v ramci vyse zminenych edukativnich adventur ji radim na druhe misto, hned po hudebnim doprovodu Versailles.
Pribeh - tady jsem si posmakl, v ramci edukativnich adventur je to pro mne jasny vitez. I v sirsim ramci pusobi celkem dobre, byt jde vlastne jen o detektivni patrani v ramci jednoho dne (a noci). Misty me hnal kupredu svou intenzivnosti prave on. Co na tom, ze je hra (na klasickou adventuru) pomerne kratka a ze jdu vlastne vubec nejde o love story.
Puzzlu tu moc nenajdete, spis jde o kombinaci predmetu s aktivnimi misty, ale to mi vubec nevadilo. Hned na samem zacatku je sice nutno vykonat vice akci v casovem limitu, ale pozdeji se uz nevyskytuji, tedy krome plizeni/skakani po chodbe k pokoji skutecneho padoucha, kdy se snazite vyhnout se pohledu janicarskeho strazce.
Co se edukativni casti tyce, nechybi vestavena encyklopedie ani moznost projit se po ctyrech svatostancich - kostel Holy Sepulcher, Rambanova synagoga, Madrassa tankyzziya (coz je skola a ne svatostanek) a pak jeste vedle sebe stojici Cathedral of the Rock a mesita Al-Aqsa.
Je obrovska skoda, ze tuto hru tu nikdo nehral, a jeste vetsi skoda, ze se planovanou trilogii nepodarilo dokoncit...