Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PS4 90
Divíte se vysokému hodnocení? Nedivte se. Byla to stylová zábava a času nelituju.

Hlavní hrdina Delsin je sympaťák. Hrála jsem na dobrou karmu, představa toho že se budu muset držet při zemi naštěstí byla mylná. I nesmrtící využití schopností bylo dostatečně akční a nabízelo prostor pro to se vyřádit. V rámcovém příběhu sledujeme přerod ze sprejera a pouličního výtržníka do..... no, sprejera a pouličního výtržníka se superschopnostmi, který se drží svého cíle a nezastaví se před ničím. Jak jsem mluvila o stylu, začíná boží bundou , tvorbou vtipného pouličního umění a humorem, exceluje v grafickém provedení jednotlivých schopností, končí potom třeba stylizací HUD nebo jinými drobnostmi. A hudbou, pokud zrovna byla slyšet. Té bych uvítala daleko více.

Co bych dále uvítala jsou nějaké zajímavé vedlejší úkoly. Nehrála jsem předchozí Infamous, takže nebudu porovnávat. Máte zde hlavní příběh a poté dobývání čtvrtí. Musíte odstranit centrum D. U. P., poté se vám otevřou nějaké vedlejšáky, kterých je ale jen pár typů a neustále se opakují až do konce hry. K tomu se vám náhodně generují aktivity a zvýšení dobré či zlé karmy. A sbíráte úlomky, abyste si mohli vylepšovat schopnosti. Z vedlejších aktivit mě nejvíc bavilo sprejování (vždycky jsem byla zvědavá, co to Delsin vytvoří) a hledání skrytých kamer. Zajímavé byly taky audiology, z hlediska rozšíření příběhu. Zní to možná nezábavně, ale opak je pravdou. Na ramenou to nesou totiž zábavné souboje. Nadšení a plnění všeho naplno mi vydrželo skoro až do konce hry, občasná změna zažitého vzorce by ale byla fajn. Ale i tak to uteče fakt rychle.

Pro: styl, humor, superschopnosti a souboje

Proti: všechno se to opakuje

+17
  • PS4 80
Předchozí, konzolovými hráči notně hypované, Infamous jsem hodnotil spíše průměrnějšími známkami. Na vině byl především povětšinou dost nezáživný děj, generické město a i když se jednalo o fajn oddychovky, nebylo to úplně to, co u her vyhledávám. Na next-gen pokračování jsem se však těšil, zejména proto, že mě z videí Seattle jakožto hlavní místo dění hodně lákal.

A musím říct, že vůbec nejsem zklamaný. Hra se skutečně posunula o generaci dál a vylepšuje všechno možné - od vyprávění příběhu až po samotnou hratelnost, která i tentokrát hraje hlavní gró. Ač je příběh stále vyloženě průměrný a krom zajímavého úvodu se rozjede až v závěru, jeho podání skrze moderní motion-capture cutscény mě bavilo. Oproti předchozím titulům je hra výrazně kratší a zatímco první dva Infamous obsahovali každý zhruba po 40 hlavních misích, Second Son jich má pouhých 16. Tvůrci se tentokrát vykašlali vatu a příběhové mise jsou povětšinou opravdu příběhové.

Podobné je to i s vedlejšími aktivitami. Sice se vrací staré známé obsazování města, ale zatímco vedlejší aktivity v minulých dílech byly především akčního rázu, v Second Son jsou to různorodé minihry, u kterých jsem si naopak od akčního běsnění mohl poklidně odpočinout. A ač se i tyto aktivity začnou po čase opakovat, není jich tolik, aby dokázaly otrávit a s chutí jsem vyčistil celé město ještě před dohráním dějové linie. Vyzdvihnout musím především sprejování, které využívá pohybového ovladače. V praxi jde sice o nechutně primitivní minihru, máchání gamepadem a naklepávání imaginárního spreje za odpovídajících zvuků vycházejících z ovladače mě však kdovíproč fakt bavilo. Stejně jako pátrací minihry, kde jsem lovil poschovávané CCTV kamery či DUP agenty skryté v davu. Všechny aktivity jsou otázkou maximálně několika desítek sekund, což je podle mě naprosto ideální a hra odsýpá daleko rychleji, než její předchůdci.

Delsin Rowe, jakožto nová hlavní postava, je trošku jiný conduit. Na rozdíl od svého předchůdce neoplývá elektrickými schopnostmi (a přesto, základní věci jako třeba plavání neovládá), ale funguje jako jakási houba na schopnosti, které postupně nasává od dalších conduitů. Ze začátku se musí spokojit s ovládáním kouře, ale postupně se naučí vysávat i další... elementy(?). V praxi tak na hráče čekají 4 sady schopností, které využívá v závislosti na tom, jestli vysaje kouř, neon nebo například televizní obrazovku. Ze začátku je pohyb spíše pomalejší a hra odpovídá cca tempu předchozích dílů, ale postupem hry hráč získává možnost doslova létat po městě a tehdy mi přišel Second Son zdaleka nejzábavnější. Vlastně čím víc schopností jsem jakožto hlavní postava nasál, tím mi hratelnost přišla variabilnější a zajímavější.

Jedna z věcí, která mě zdaleka nejvíce štvala na předchozí hře, byla nutnost být stále v pohybu, protože po hráči v jednom kuse někdo neúnavně pálil. Těšilo mě, že jsem se tentokrát mohl poměrně svobodně pohybovat a DUP jednotky, jakožto místní ozbrojené "mírové" složky a zároveň ústřední záporáky celé hry, jsem vyprovokoval pouze v momentě, kdy jsem se projevil jako conduit a tedy před nimi použil své superschopnosti. Seattle vypadá na oko moc hezky a určitě jsem byl rád za možnost si ho jen tak v poklidu projít a pokochat se kýčovitými západy slunce. Přesto mi však přišel po čase opět trochu generický a co do živosti a uvěřitelnosti se těm nejlepším městům z městských akci příliš rovnat nemůže. Také mi chyběl venkov nebo alespoň menší výlet někam do přírody. Ten Washington, což je vlastně lesnatý severozápad US, prakticky na hranicích s Kanadou, si o to vyloženě říká.

Ve finále jsem se ale dobře bavil. Hra poskočila o level dál prakticky po všech směrech a kde byly předchozí díly ke konci už docela úmorné, tam Second Son stále baví. Není to hra, která by svým světem a komplexností vyloženě pohltila, stále je to i přes mnohá vylepšení spíše povrchní akční zábava. Je to však zábava svižná, chytlavá a postupně i dost návyková.

Pro: svižná hratelnost, podzimní Seattle, motion-capture, 4 sady schopností, zábavné vedlejší aktivity, gradace děje i tempa gameplaye

Proti: krátká hlavní dějová linka a i příběh jako takový je spíše průměrný, stále nepříliš odladěný pohyb a jeho bugovost

+16
  • PS4 85
Second Son je pro mě první seznámení se s herní sérií inFAMOUS a vlastně když jsem hru zapínal, tak jsem vůbec nevěděl, co od ní mám čekat. Nemůžu zde tedy rozebírat, jak moc příběhově navazuje na předchozí části, ale za to vím, že za celou dobu hraní jsem tuto skutečnost ani jednou nepocítil. Buď tam žádná návaznost není, a nebo je zkrátka příběh vyprávěn tak dobře, že mi žádné důležité informace nechyběly.

O příběhu jen krátce, však si to projděte sami. V hlavní roli je tu "rebel" Delsin, který se snaží bojovat proti systému všemi možnými prostředky. Rozuměj - jeho hlavní zbraní je sprej, kterým taguje všechno, co potká. Vzhledem k tomu, že jeho brácha pracuje u policie, jejich vztah zpočátku trochu skřípe. Jejich poklidný život ale naruší, když se stanou svědky bouračky dodávky, která zrovna převážela partu Conduitů, které státní systém zve Bio-teroristy. Všechno to nabere ještě zběsilejších otáček, když se jeden z Conduitů dotkne Delsina, čímž v něm probudí jeho supergen a Delsin získá jeho schopnosti kouře. Delsin je totiž také Conduit, jehož schopností, je možnost učit se od ostatních a věřte, že kouř není tou jedinou schopností, kterou si ve hře vyzkoušíte.

Tohle všechno slouží spíše jen jako úvod, hlavní hra se odehrává v podstatě až v Seattlu, kam se chvíli po začátku přesunete. A tím se dostávám k tomu, jak se to vlastně hraje. Seattle je otevřené město a vy tak můžete hned od začátku v podstatě kamkoli, kam se vám zamane. Výhodou je, že Delsin není jen sprejer, ale rovněž schopný parkourista. V podstatě po všem dokáže vylézt, přeskočit, což ve spolupráci s jeho schopnostmi dělá z tohoto města jedno velké hřiště a minimálně zpočátku mě bavilo jen tak běhat, skákat, a nebo dokonce létat po městě. Bohužel po chvíli zjistíte, že město toho až na pár vedlejších úkolů, které se navíc repetetivně opakují, příliš nenabízí, a tak skluznete ke slepému následování hlavní příběhové linky a na volnost pohybu po městě tak nějak zapomenete.

Abych to ale neoodbyl tak rychle - Seattle je rozdělen do sektorů, přičemž do Vašeho vstupu do města nad ním drží plnou moc státní jednotky D.U.P. V každém sektoru ale jejich vliv můžete snížovat, a to rozbíjením bezpečnostních kamer, hledáním tajných agentů, rozbíjením jejich bází, tagováním stěn apod. Jak už jsme ale říkal, tyhle úkoly jsou bohužel v každém sektoru úplně stejné. Přičemž pokud se Vám podaří snížit kontrolu v daném úseku pod 30%, můžete si zde vytvořit point, mezi kterými pak můžete rychle cestovat z jednoho sektoru do druhého, aniž byste museli volit pomalý a zdlouhavý přesun běžným způsobem.

Nyní se dostávám možná k tomu nejdůležitějšímu, a to je strom schopností. Jak už jsem říkal, Delsin během hry získá hned několik schopností, přičemž v každé z nich na něj čeká hned několik technik, které si můžete koupit a vylepšovat. Aby k tomu ale mohlo dojít, je nutné dostat se na určitý level. Teď ale nemluvím o úrovni Delsina, ale jeho karmy. Ve hře totiž nemusíte být jen hodný. Můžete být i zlý, a to tak že hodně. Popravdě - občas jsem si i říkal, že za zlého Delsina by snad ta hra byla i snadnější :) Techniky na temné straně karmy mi totiž přišly nejen efektnější, ale i efektivnější. Navíc - jednou za čas můžete použít i superschopnost, jejíž použití se Vám ale vždy otevře až v momentě, kdy například za hodného Delsina, uděláte několik dobrých skutků jako je uzdravení civilisty, omráčení nepřítele namísto jeho zabití apod. No a představte si situaci, kdy si takhle budujete karmu, chybí Vám už kousíček k možnosti použití superschopnosti a najednou se na scéně objeví vrtulník. Ten umí být hlavně zpočátku docela nebezpečný, tak ho co nejdřív sestřelíte dolů, jenže co čert nechtěl, vrtulník se po výbuchu zřítí rovnou na zalidněnou ulici Seattlu a vy jen s otevřenou pusou koukáte na stoupající počet civilních obětí a s tím ruku v ruce klesající karmu. Pravdou tak je, že pokud budete hrát zlého, zachránit někoho omylem, to se Vám příliš často nestane, ale těch nechtěných zabití, těch se mi podařilo nasbírat spoustu ...

Už jsem toho napsal dost a dost, tak to pojďmě uzavřít. Second Son je skvělá hra v otevřeném světě, kde si můžete vybrat, zda budete hodný nebo zlý, a tím si tak budovat svůj vlastní strom schopností. Pravdou však je, že mimo hlavní příběhovou linku, kterou zvládnete za nějakých 10-12h, možná i dřív, když budete hodně spěchat, tak toho nemá moc co nabídnout. Plnit vedlejší úkoly totiž po chvíli omrzí, neboť se stále jedná o jedno a totéž. Ale zejména teď, když se prodává za pár stovek, by byla škoda nedát tomuto titulu šanci.

Pro: otevřený svět, strom schopností, zajímavý příběh, minihra sprejování, efektní schopnosti

Proti: repetetivní vedlejší úkoly, hlavní příběhová linka by mohla být delší

+9
  • PS5 55
K inFAMOUS Second Son jsem se dostal nyní, 8 let po vydání v rámci předplatného PS Plus. Věděl jsem, že je to jedna z nejlépe hodnocených her, které jsem doposud na PlayStation nehrál a byl jsem zvědavý, co je na ní tak úžasného. Po dohrání (zabere pohodových cca 10 hodin) mohu konstatovat, že jsem ale nic takového nenašel a dobové hodnocení této hry mi asi zůstane záhadou. Nemyslím si totiž, že by kterýkoliv prvek hry (snad kromě grafiky) byl tehdy v nečem lepší než dnes.

InFamous Second Son je typická městská vertikální akce typu Batman nebo Spiderman, s městem rozděleným na klasické sektory, nabízející řadu aktivit a s hrdinou, oplývajícím určitými superschopnostmí. V tomto případě rozdělených do několika "škol," přičemž rozdíly jsou spíše vizuální než umožňující hrát hru či profilovat postavu výrazně odlišnými způsoby. V porovnání s Batmanem nebo Spidermanem mi ale tato hra přišla horší snad ve všech aspektech, počínaje nesympatickým hlavním hrdinou, naprosto banálním a nezajímavým příběhem, nepřehledným UI a zejména asi nejhorším soubojovým systémem, jaký jsem v tomto typu her zažil, kdy hra dokonce neumožňuje ani zalockovat nepřítele. Což spolu s tím, že většina útočných schopností je nějaká forma více či méně nepřesného paprsku, kouře, a pod. činí souboje (zejména s větším počtem agilních nepřátel) poněkud chaotickými a ne zcela zábavnými. To je u hry, která si na soubojích zakládá, docela hendikep.

Celkově mi v mnoha ohledech hra přišla jako nedodělaná hrubá forma, kterou měl ještě někdo dotáhnout, doladit a dopilovat. Pokud je vám 15, jezdíte na skejtu, nosíte kulicha i v létě (protože styl, bro) a pouliční sprejery považujete za inspirující umělce, můžete si pár procent přičíst.
+9
  • PS4 65
Skvěla městská akce s netradičním pojetím. Příběh je více méně předvídatelný od začátku do konce, ale i tak je hodně zábavný místy vás hra i rozesměje. Hra vás tak trošku tlačí být buď hodný nebo zlý a od toho se odvíjí vaše schopnosti. Ideální je hru projet dvakrát, aby člověk zjistil co se skrývá na druhé straně barikády.

Pro: Souboje, schopnosti, příběh a volby(zlo/dobro)

Proti: Opakující se události

+5
  • PS5 80
Second Son (zakúpený za necelých 20 eur) je mojou prvou skúsenosťou so sériou InFamous. A rozhodne urobil dobrý dojem! Páčila sa mi grafika (podľa mňa od roku 2014 ani príliš nezostarla), síce obmedzený, ale celkom pekne urobený otvorený svet (v tomto prípade mesto Seattle) aj efektná akcia. Iste, príbeh bol trochu riedky, ale zaujal a kratšia herná doba mi vôbec neprekážala.

Snáď len posledný boss bol dosť tuhý, čo by samo o sebe nevadilo, ale bol to trochu kontrast s náročnosťou predtým (hral som na „nomal“). Odrazu som mal pocit, akoby som sa ocitol v Dark Souls (nutnosť memorovať si pohyby bossa a prispôsobiť tomu útoky). Ale napokon nešlo o nič, čo by sa nedalo zvládnuť, len to možno trvalo trochu dlhšie, než som si predstavoval. :)

Ďalšiou výhradou je repetitívnosť side-questov. S nimi si autori veľkú námahu nedali, takže je to len ničenie stanovísk D.U.P., sprejovanie, zase ničenie stanovísk, a tak stále dokola. Keďže je však hra pomerne krátka, tak to až tak nenudí.

Pro: grafika, akcia, svet, síce jednoduchý, ale slušný príbeh

Proti: repetitívnosť questov, pre niekoho krátka herná doba

+4