How to Say Goodbye je dle svých autorů příjemná příběhová puzzle adventura, která se však dotýká tématu smrti. Příběh se točí okolo osoby, která právě zemřela a ocitá se ve společnosti duchů, kteří se chtějí dopátrat kým byli a proč jsou stále v jakémsi mezisvětě a neodešli už v poklidu pryč, na druhou stranu.
Vaším cílem je v každé z úrovní pomocí klíčů, přepínačů, posouvání, nášlapných spínačů, používání jezdících pásů a dalších prvků dostat ducha (nebo duchy) na určené místo. Herní mechaniky se postupně s dalšími levely nabalují v komplikovanější skládačky a puzzly.
Graficky je hra vyvedena ve specificky stylizované grafice, která dle autorů má připomínat ilustrace dětských knih.
OndrejVasicek.cz
Do hry jsem šel s tím, že půjde o jednu z těch hlubších nenáročných indie her nesoucí určité poselství.
To bohužel How to Say Goodbye nenabízí. Hratelně i obsahově je hra poměrně plytká. Herní mechanismy nejsou nikterak náročné, ale nepřinášejí ani adekvátní uspokojení, jako u jiných dobrých logických her. Již ve třetině herní doby se začnou člověku některé prvky protivit, protože řešení je více než o přemýšlení o házení klacků pod nohy a zdlouhavém přesouvání často neintuitivním pohybem.
To by se paradoxně dalo ještě přežít, kdyby měl obsah co říci. Sice se hra chlubí "posmrtnou" tématikou, ale nedostanete více, než pár narážek, metafor a dvojsmyslů. Žádný větší osobní příběh, nic. Doslova vám to jako člověku nic nedá. A že tu je spousta indie her, ze kterých můžete čerpat moudrost světa (bez ironie) a mají na vás hluboký emoční dopad. Tahle to rozhodně není.
Přestože jsem se vyjádřil celkem kriticky, hra není žádá zrůdnost, je na ní vidět kus odvedené práce a zápal malé hrstky vývojářů. To bohužel už dnes nestačí.
To bohužel How to Say Goodbye nenabízí. Hratelně i obsahově je hra poměrně plytká. Herní mechanismy nejsou nikterak náročné, ale nepřinášejí ani adekvátní uspokojení, jako u jiných dobrých logických her. Již ve třetině herní doby se začnou člověku některé prvky protivit, protože řešení je více než o přemýšlení o házení klacků pod nohy a zdlouhavém přesouvání často neintuitivním pohybem.
To by se paradoxně dalo ještě přežít, kdyby měl obsah co říci. Sice se hra chlubí "posmrtnou" tématikou, ale nedostanete více, než pár narážek, metafor a dvojsmyslů. Žádný větší osobní příběh, nic. Doslova vám to jako člověku nic nedá. A že tu je spousta indie her, ze kterých můžete čerpat moudrost světa (bez ironie) a mají na vás hluboký emoční dopad. Tahle to rozhodně není.
Přestože jsem se vyjádřil celkem kriticky, hra není žádá zrůdnost, je na ní vidět kus odvedené práce a zápal malé hrstky vývojářů. To bohužel už dnes nestačí.
Proti: Slabý "příběh"; Po čase ubíjející a nenaplňující herní mechaniky; občasné bugy nutící restartovat úroveň