Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
První díl Hotline Miami byl herní masterpiece, který dokázal vytvořit neskutečný kult. Dvojka proto byla velmi očekávanou hrou, na kterou jsem se těšil.

Někdy je více méně. To bohužel platí pro linku Wrong Number, kde hráč přeskakuje z postavy na postavu, a příběh a rozhovory spíše zdržují od hraní hry. Je docela škoda, že masek je k dispozici méně, a nejsou k dispozici ve všech misí jak tomu bylo minule. Jsou tu nové nápady, jako mise kdy se nedají používat střelné zbraně, a postava své protivníky nezabíjí.

Je i více prostředí a mapy jsou rozlehlejší. Což mi občas i vadilo, že přilétla kulka z místa kam jsem ani neviděl. O to více je potřeba plánovat postup, některé mise vyžadují více opatrnější postup, díky novinkám nepřátel kteří se kryjí, nebo protivník který nejde zabít vůbec střelnou zbraní.

Přesto opět zažívá hráč nával adrenalinu, případně vzteku když opakuje některé úrovně znovu a znovu. Těžko popsat pocit, když už máte úroveň skoro hotovou a najednou přijde smrt. Zde se hráč dostává do tranzu a jede a umírá, dokud tu zpropadenou úroveň nesplní.

V tomto zážitku to zůstává stále to staré, dobré Hotline Miami které dokáže přikovat hráče k židli. Jen už to není tak velký šok a překvapení jak tomu bylo u jedničky. Přesto lze doporučit všem masochistům, jelikož dvojka mi přišla v některých misí ještě těžší než jednička.
+11
  • PC 65
Druhý díl se od prvního nijak zvlášť neliší, stále se tedy jedná o nadupaný akčně logický rychlík s důrazem na brutalitu, násilí a ujetosti všeho druhu. Dvojka je spíše datadiskem; datadiskem, v němž je více postav, příběhu, zbraní, prostoru, prostě všeho. Základ je však stále stejný, splašený paňáca coby hráčovo alterego pobíhá po úrovni a střílí, buší a seká kolem sebe.

Variabilita - úrovní i postav je několik druhů, střídají se klasické úrovně, úrovně z džungle i úrovně, v nichž není možno zabíjet své protivníky. Hraje se za více než desítku postav, každý charakter má svůj vlastní miniaturní příběh. Příběh hry je však slabý nebo špatně podaný, rozhovory mezi misemi jsem přestal číst zhruba ve třetině hry. Nelze se vžít do více než desítky různých charakterů.

V prvním dílu nebylo nouze o překvapivé situace - mise se zdála býti u konce, bylo však třeba vypořádat se s nečekanou situací číhající u východu z budovy apod. Toto ve dvojce není a je to špatně.

V prvním dílu bylo třeba vypořádat se s několika bossy, úrovně mi připadaly nápaditější. Ve dvojce je boss de facto jediný.

Některé úrovně jsou příliš rozlehlé a nezasloužená smrt může číhat téměř kdekoliv.

Jako zápor beru i fakt, že některé úrovně jsou špatně viditelné (kanály, diskotéka).

Některé úrovně jsou přeplácané a na první pohled není jasné skrz co lze střílet, čím lze projít apod. Myslím, že oproti jedničce je prostředí o něco interaktivnější - automat na vodu či počítač lze rozstřelit a podobně.

Hra není dobře odladěná - nepřátelé zamrzají u dveří. Špatné jsou úrovně, v níž ovládáte dvojici postav (druhý paňáca se vás pokouší automaticky následovat).

Soundtrack je na jedničku.

Ve výsledku se to hraje slušně a pořád se jedná o nadprůměr.
+6