Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • SegaMD 70
Do třetice došlo k odcizení zlaté sekery. Tentokrát se o to postaral princ temnot Damud Hellstrike. Navíc vyslal kletbu na všechny válečníky, kteří teď bojují v jeho jménu, takže nikdo není v bezpečí. Na pár dobrodruhů však jeho kletba nedosáhla a je opět jen na hráči, kterého z nich si vybere a zdali se probije salvou nepřátel a podaří se mu zlo zastavit.
Tentokrát je na výběr více postav a nejedná se o postavy z předchozích dílů. Na výběr máme válečníka, skákající bojovnici, osvobozeného vězně - obra a humanoidního pantera. Každá postava má kromě obvyklého kouzla i další speciální útoky (např. bojovnice umí dvojitý skok, plus se umí odrážet od některých typů zdí). Je zde i trpaslík, za kterého již ale nelze hrát. Ten na začátku působí jako mentor ostatních.
+ Grafika
+ Trošku upravený soubojový systém
+ Zajímavé souboje na jedoucím povoze
+ Možnost výběru různých cest
- Na můj vkus až zbytečně zdlouhavé
- Opakující se nepřátelé jen v jiném barevném provedení a silnějšími staty

Hráno na SegaMD emulátoru na Steamu.

Pro: Grafika, souboje, více cest

Proti: Opakující se nepřátelé, AI

+11
  • SegaMD 85
Herní výzva 2019 #10 „Barevný svět“

Hra, kterou jsem kdysi hrála se spolužákem ze základky na jeho Mega Drivu nebo nějaké té čínské kopii, fakt netuším. Dlouho jsem jí hledala, protože jsem si nemohla vzpomenout na její název a nyní, když jsem jí a plno dalších her pro SMD mohla přes emulátor spustit na svém PC, jsem znovu tam, kde jsem před několika lety byla. Zažraná s nutností postoupit dál, ať to stojí spoustu nervů a píle.
Jsem neskutečně nadšená z toho, že jsem po tak dlouhé době Golden Axe mohla vyzkoušet. Jsem si jistá, že jsme tenkrát hráli tento třetí díl Sekyrky, i když ruku do ohně bych za to nedala. Na rozdíl od předchozích dílů, trojka působí daleko hezčím prostředím, má více animací, upravený soundtrack a dvě možnosti – cesty, jak dokončit úroveň.
Ovládání je jednou z těch největších výzev a po sérii prvotního umírání se nakonec hráč dostane k tomu, že celým světem projde jako malinou. Je to někdy k vzteku, ale po pár seancích se lze dostatečně vypiplat, aby následně zemřel u bosse po první ráně a celé to jel od znovu, než dokončí celou hru.
Vzpomínám na duely, u kterých jsme pod náporem stisku tlačítek naprosto zničili ovladače, tak jak to zažívají hráči při bojovkách typu Tekken. No, bylo to opravdu krásné dětství.
V porovnání s předchůdci série se tato lépe ovládá a přijde mi o něco jednodušší. Úprava animací rozhodně pomohla (a troufám si říct, že byly i upravení hitboxy a je tak hra více fér). Vylepšené prostředí bylo na svojí dobu pořádný pošušňání, ale pamatuju si na hudbu a zvuky, které mě neskutečně rozčilovali. Tenhle dojem jsem si znovu obnovila a myslím si, že hudba z prvního i druhého dílu je daleko lepší.
Golden Axe III bych nazvala Dark Souls mého dětství, protože ten pocit, když může hráč postoupit do další obrazovky nebo zabije bosse je naprosto totožný jako v té hardcore hře od From Software. Je skvělé, že když jsem tuhle hru zapnula znovu, tak mi dokázala předat přesně, to co předávala, když jsem s ní trávila čas před 20 lety. Vzteky jsem nevěděla kudy kam a jak rychle jsem hru zapnula, tak jsem jí zase vypnula. Ochota dokončovat hry se mi za tu dobu krapet ztenčila. Na druhou stranu ty všechny vzpomínky mě donutili to zkusit znovu. Následovaly chvíle, kdy jsem si mazácky prošla první úrovně hry a říkala jsem si, že je to přeci lehké. Až mě ze sna probudil první boss, který mě totálně vypekl a já musela hrát od znovu. Nakonec se hráč naučí všechny pohyby, fíkle, správné využití magie, útok ze vzduchu nebo jak daleko stačí stát od nepřátel, aby je zasáhl a oni jeho skoro vůbec. To je právě ta zábava. Ne, projít celou hrou na jeden zátah, ale právě to objevování všech slabin svých nepřátel, aby to mohl zužitkovat. A ten pocit, když se to celé dohraje. K nezaplacení!
+15
  • SegaMD 70
Hráno jako multiplayer s bráchou o prázdninách 1999 na zapůjčené platformě Sega. Brácha to mastil za modrého pantera, či co to bylo, já si vybral do vysoka vyskakující amazonku. Dohráno několikrát, ale pár dnů trvalo, než jsme se do toho pořádně vžili a osvojili si své postavy. Po dvaceti letech krásné vzpomínky - na dobu, kdy doma nebyl počítač a půjčení Segy na pár dnů bylo jako dárek z čistého nebe (jakkoliv v srpnu 1999 bylo v ČR zrovna zatmění Slunce).

Pro: vyvážená obtížnost, rozšíření hratelných postav oproti minulým dílům

Proti: jednoduchost, relativně krátké

+8