Takayashiki Tsukasa je mladík pracující v čínské restauraci. I když nemá rád mezilidské vztahy není schopen opustit ilegálně přistěhovalou dívku, kterou nalezne zhroucenou v ulici za jeho pracovištěm. Netrvá dlouho a v jeho životě objeví další sociální vyvrženci bez domova. Jenže shodou okolností i on sám přijde o střechu nad hlavou.
Novým domovem se jim stává opuštěný dům, kde i přes Tsukasovu nechuť vytvoří tzv. Projekt Rodina. Společnou alianci, s jejíž pomocí budou schopni vystupovat ve společnosti předstíráním rodinných vztahů. Dokáže však skupina cizích a zcela odlišných lidí vydržet tuto situaci delší dobu?
Vizuální novela pro dospělé Family Project je jednou z mála her svého žánru oficiálně vydaných mimo území Japonska. O anglické vydání se postarala společnost G-Collections.
Solidor
Uběhl více něž rok od doby, kdy jsem úspěšně dohrál Kazoku Keikaku a pořád přemýšlím, jaké hodnocení si tahle vizuální novela vlastně (ne)zaslouží. Už několikrát změněné hodnocení nakonec zanechám na pozitivní hranici.
V Japonsku nelegálně žijící uprchlice z Číny, mladá žena skrývající se před svou buržoazní rodinou, anorektická dealerka drog, žena po neúspěšném pokusu o sebevraždu, dívka, kterou se pokusil znásilnit nevlastní otec a podivínský rozvedený muž. K téhle šestici se pod tíhou okolností přidává pracovník v čínské restauraci Tsukasa. Apatický a sarkastický samotář, který při nehodě ztratí svůj domov a je nucen stát se součástí projektu, kde společně s ostatními utvoří „rodinu“.
Chemie mezi jednotlivými postavami funguje na výbornou a o dramatické a vtipné situace není nazbyt. Předně Tsukasův vývoj z netečného antisociála v středobod veškerého dění v „rodině“ je zvládnut na výbornou. Jeho interakce se zbytkem charakterů dávají smysl a nejsou uměle vytvořenou vatou prodlužující herní dobu. Naprostá většina společné cesty je tedy zcela vynikající a nezapomenutelný zážitek.
Horší jsou už scénáře věnující se jednotlivým postavám, do kterých hra v samotném závěru dělí. Uspěchaná nuda vyplněná zbytečnými h-scénami, psát k nim více je pouze škoda slov. Dále dojem kazí docela ošklivé sprity (paradoxně nedávno vyšel ještě ošklivější PS3 remake) a nevýrazný hudební doprovod.
Celkově Family Project patří určitě k tomu lepšímu, co lze v daném žánru nalézt. Dokáže velmi nenápadně nahodit několik problémů naší společnosti zabalených do originálního a plně využitého námětu.
V Japonsku nelegálně žijící uprchlice z Číny, mladá žena skrývající se před svou buržoazní rodinou, anorektická dealerka drog, žena po neúspěšném pokusu o sebevraždu, dívka, kterou se pokusil znásilnit nevlastní otec a podivínský rozvedený muž. K téhle šestici se pod tíhou okolností přidává pracovník v čínské restauraci Tsukasa. Apatický a sarkastický samotář, který při nehodě ztratí svůj domov a je nucen stát se součástí projektu, kde společně s ostatními utvoří „rodinu“.
Chemie mezi jednotlivými postavami funguje na výbornou a o dramatické a vtipné situace není nazbyt. Předně Tsukasův vývoj z netečného antisociála v středobod veškerého dění v „rodině“ je zvládnut na výbornou. Jeho interakce se zbytkem charakterů dávají smysl a nejsou uměle vytvořenou vatou prodlužující herní dobu. Naprostá většina společné cesty je tedy zcela vynikající a nezapomenutelný zážitek.
Horší jsou už scénáře věnující se jednotlivým postavám, do kterých hra v samotném závěru dělí. Uspěchaná nuda vyplněná zbytečnými h-scénami, psát k nim více je pouze škoda slov. Dále dojem kazí docela ošklivé sprity (paradoxně nedávno vyšel ještě ošklivější PS3 remake) a nevýrazný hudební doprovod.
Celkově Family Project patří určitě k tomu lepšímu, co lze v daném žánru nalézt. Dokáže velmi nenápadně nahodit několik problémů naší společnosti zabalených do originálního a plně využitého námětu.
