Endless Legend

Endless legend byla skvostem, když jsem se do ní ponořil poprvé. Civilizační strategie z fantasy světa sama o sobě mě tolik nelákala, ale popis jedinečných civilizací v této hře mě zaujal a nelitoval jsem. Na rozdíl od klasické CIV se zde můžete ponořit i do mnoha příběhových questů, které rozvíjejí jednotlivé civilizace či menší frakce, které můžete nalézt ve světě a osobně jsem ten svět, jakési science-fantasy jako třeba Numenera, měl hodně rád. Kromě vizuálu různých divných věcí (např. třesoucí se kameny) máte k surovinám i menším frakcím rozesetým po mapě bohaté popisky, které jsem si osobně při prvním hraní četl všechny a jen zíral. Taktéž se mi hodně líbila kresba všech národů a questů.

Kromě hloubky a zajímavosti světa Aurigy se domnívám, že je výborná i rozdílnost jednotlivých frakcí. Některé odpovídají jistým klišé (např. hmyzáci), ale pak zde máte zajímavé nové přístupy. Např. Ardent mágové, kteří těží z bolesti a tedy čím více jsou jejich jednotky zraněné, tím lepší mají útok; Kult, který může menší frakce obracet na svou víru a budovat si tím fanatickou armádu; Draci, kteří mohou od začátku vést diplomatické styky se všemi a snažit se tedy tím i budovat svou pozici atp. Kažá strana má nějaké vlastní technologie, různé modifikátory a vlastní jednotky, které diktují jaký druh boje jim bude vyhovovat a na jaký si musí dávat pozor.

Jinak se jedná o klasické 4X, kdy budete stavět a rozvíjet svá města, vynalézat různé technologie, vést diplomatická jednání, vylepšovat své jednotky a vést války. Hra však má jistá specifika.

Mapa je rozdělená na regiony a ten, kdo postaví město v regionu, tak jej získá (tedy žádné zóny vlivu jako v CIV). Město potom v daném regionu může stavět doly ale zpravidla využívá přímo pouze oblast kolem města. Zároveň však může začlenit do vaší říše menší frakce, které jsou v daném regionu. Ty vám přidají různé bonusy, ale i umožní daný mini národ rekrutovat (a např. díky tomu získat jízdu, kterou jinak vaše civilizace nemá).

Je zde celkem standardní úprava jednotek (např. známé z Master of Orion), kdy na váš základ (např. kušijník z vaší frakce) nasadíte různá vylepšení s kterými můžete buď dělat specialisty (např. na likvidaci nepřátelské jízdy), nebo vyrovnávat své slabé stránky či posilovat své silné. Hodně mě bavilo pak mít i třeba variantu "kanonfutr", levné málo vybavené jednotky pro případ, že dochází zdroje a oproti tomu mít i elitní výborné jednotky, co však stojí i hodně.

Co však není úplně standardní byl způsob boje s těmito jednotkami. Prvně, v moment, když se setkají dvě armády, tak se do konfliktu mohou zapojit i armády z určeného okolí jako posily. A toto okolí konfliktu se doopravdy i stane bojištěm. Tedy místo toho, aby se jen střetly armády jako celek, tak máte možnost i vést manuálně v dané oblasti bitvu (nebo ji také nechat automaticky vyhodnotit, hodí se, když máte jasně navrch). Ale tady teprve podivnost začíná. Vy budete řídit boj jen z části - na začátku kola (resp. jednou za dvě u advanced modu) zadáte jednotkám obecné chování - agresivně útoč, braň se, zůstaň na místě - a potom preferovaný cíl na akci nebo přesun. Avšak po rozdání těchto úkolů proběhne kolo boje vždy automaticky. Zprvu je vskutku třeba si na tento způsob vedení boje zvyknout a věřím, že mu někteří nepřijdou na chuť nikdy. Avšak já jsem to měl čím dál tím víc rád. Vaše role generála je stále zásadní, ale zároveň to připomíná vskutku vedení armády v chaosu bitvy a ne boha co může určovat přesné pozice všech jednotek ručně. Učí vás to také vhodně stavět armády či volit konflitky tak, abyste měli navrch pomocí hlavně vhodným výběrem jednotek. Zároveň vás to nutí vybírat, kde se s protivníkem střetnete, protože terén střetu bude v bitvě hrát velkou roli a vhodnými konfliky můžete např. protivníka vehnat do pasti, kde ho zlikvidují vaši lučištníci nebo naopak můžete udělat chybu a vylodit se u nepřátelské pevnosti s jedinou pozicí pro posily a protivník vaše jednotky bude masakrovat jednu po jedné než dojde čas na bitvu (vždy max šest kol) nebo vaše jednotky.

Další , pokud vím jedinečný, výborný aspekt hry je zima. Auriga je na hraně ekologické katastrofy v podobě jakési doby ledové. Během hry se tedy potýkáte (standardně, viz níže) s delšími a delšími zimami. Ty vedou ke značně odlišnému stylu hry. Jednak zamrznou menší vodní plochy a tedy si musíte dát pozor, abyste najednou nebyli lehce napadnutelní. Kromě toho však zima bude mít zásadní vliv na vaše zdroje a některé národy se musí tedy hodně omezit a prakticky hybernovat než vyvinou technologie, které jim s tím pomohou. Přesun armád se také hodně omezí a prodraží. Musíte tedy vhodně plánovat vaše válečné výpravy, protože se jinak stanete Aurigským Napoleonem.

V neposlední řadě si myslím, že možnosti jak upravit hru - vlastní frakce, hlavně generování mapy, vliv zimy ap. - vám umožňuje vytvořit přesně ten styl hry, který chcete. Můžete i omezit možné způsoby vítězství a tedy preferovat hraní na výzkum nebo naopak z toho udělat čistě válečnou vřavu.

AI se mi zdála dost dobrá a srozumitelná a nevšiml jsem si, že by třebas nějak podváděla. Avšak přiznám se, že jsem to nějak podrobně nezkoumal. Rozumně však frakce reagují jak byste od nich čekali. Např. s Draky uzavřít alianci není až tak těžké, ale přesvědčit Kult o mírovém soužití je dost náročné. Neboť na politiku používáte zvláštní zdroj, tak si pak musíte rozmyslet, zda vám to za to stojí.

Dvousečné mi někdy přišlo řešení tahů, které nejsou jasně oddělené. Má to tu výhodu, že můžete např. během přesunu jednotek a hraní ostatních hráčů navrhovat nové jednotky či zadávat úkoly městům. Ale zase může být někdy trochu zmatek ze začátku vašeho tahu, kdy ještě "dochází" ostatní jednotky a přitom byste rádi již proti nim vyslali svou armádu.

Slabou stránkou hry je někdy nepřehlednost, což zamrzí hlavně proto, že mnoho aspektů je naopak velmi jasných a přehledných. Některé přehledy a tabulky vylepšit, aby bylo např. snažší najít své jednotky a armády. Taktéž mě občas volný přístup k tomu, kdy končí tah jedné strany a začíná tah druhé vedl k chybným rozhodnutím (někam jsem poslal armádu zatímco protivník se ještě hýbal, což v daný moment nebylo jasné). Také mi vždy přišlo, hlavně v na konci hry, že je mapa už tak přeplácaná, až to není pěkné ani přehledné. Podobně není na první pohled jasné, že v nějaké oblasti se již koná bitva a tedy proto tam nemůžete svou armádu poslat.

Občas jsem měl pocit, že jsou některé strany nevyrovnané. Avšak zpravidla si stačilo uvědomit, že i daná strana má nějaké celkem jasné nevýhody a správným využitím jednotek ji lze porazit (např. Kult s jeho obrovskými armádami, ale jen jedním hlavním městem).

Celkově se pro mě jedná o CIV hru, co zkusila některé věci trochu jinak a zároveň prezentuje krásný a úchvatný svět do kterého se rád vracím.