Josef
Děkuji bohům, že jsem se nakonec dokázal od této hry odlepit.
Je to totiž neskutečně návyková záležitost. Především díky té myriádě různorodých možností, jak si nadesignovat postavu, a z toho vyplývajících myriád herních stylů. Každá z volených charakteristik má pak navíc hodně zajímavou vývojovou větev. Člověka potom pěkně dráždí zvědavost, jakou vypečenou schopnost získá Assasin na páté úrovni apod. Dosáhnout během hry na nějaké schopnosti / kouzla hromadného ničení byl vždy mocný ("zhyňte, mrzká kuřata! buhahaha!") zážitek.
Prima jsou také jednotlivé úrovně dungeonu - i když generické, tak většinou umí být zajímavé, napínavé, mnohdy překvapivé (monster zoo zvedne hladinu adrenalinu vždy). Hodně z jejich záživnosti dělají nepřátelé, kterých je široká škála, jsou rozmanití, vtipní a mají po ruce kopu hlášek. V samotných tahových bojích jste pak nuceni velmi často velmi opatrně taktizovat a využívat rozvážně celou škálu nabytých schopností, abyste vůbec přežili.
S čímž souvisí hlavní booster hry, kterým je permadeath. Bez toho nemá cenu hrát, protože závod se smrtí z toho dělá tu správnou jízdu, přesně podle slov ze stručného intra: "unfortunatelly, the heroe is you". Jak zmiňuje Bodkin, těsné úniky zubaté z pařátů jsou extatické okmžiky. A ty momenty, kdy se to náhodou nepovede a Vaše milovaná postavička navždy a bez možnosti odvolání zhebne - to je emocionální šleha.
Geniálně nadesignovaná arkáda, která má jedinečný říz a heroinovou návykovost.
P. S.: Bodkine, doufám, že se budeš smažit v pekle za to, že jsi mne k této hře nevědomky přivedl a způsobyl mi tu hroznou otrockou závislost, kterou způsobuje;-)
Je to totiž neskutečně návyková záležitost. Především díky té myriádě různorodých možností, jak si nadesignovat postavu, a z toho vyplývajících myriád herních stylů. Každá z volených charakteristik má pak navíc hodně zajímavou vývojovou větev. Člověka potom pěkně dráždí zvědavost, jakou vypečenou schopnost získá Assasin na páté úrovni apod. Dosáhnout během hry na nějaké schopnosti / kouzla hromadného ničení byl vždy mocný ("zhyňte, mrzká kuřata! buhahaha!") zážitek.
Prima jsou také jednotlivé úrovně dungeonu - i když generické, tak většinou umí být zajímavé, napínavé, mnohdy překvapivé (monster zoo zvedne hladinu adrenalinu vždy). Hodně z jejich záživnosti dělají nepřátelé, kterých je široká škála, jsou rozmanití, vtipní a mají po ruce kopu hlášek. V samotných tahových bojích jste pak nuceni velmi často velmi opatrně taktizovat a využívat rozvážně celou škálu nabytých schopností, abyste vůbec přežili.
S čímž souvisí hlavní booster hry, kterým je permadeath. Bez toho nemá cenu hrát, protože závod se smrtí z toho dělá tu správnou jízdu, přesně podle slov ze stručného intra: "unfortunatelly, the heroe is you". Jak zmiňuje Bodkin, těsné úniky zubaté z pařátů jsou extatické okmžiky. A ty momenty, kdy se to náhodou nepovede a Vaše milovaná postavička navždy a bez možnosti odvolání zhebne - to je emocionální šleha.
Geniálně nadesignovaná arkáda, která má jedinečný říz a heroinovou návykovost.
P. S.: Bodkine, doufám, že se budeš smažit v pekle za to, že jsi mne k této hře nevědomky přivedl a způsobyl mi tu hroznou otrockou závislost, kterou způsobuje;-)
Bodkin
ripper
Matthew.J
Redfield
Whirt
Fritol
Pro: možnosti, tempo, možnosti, vtip, možnosti, PERMADEATHHHHH!!! GRRR!, možnosti
Proti: náročný detox, celé to vlastně vůbec nemá žádný smysl... uh