Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Dementia

Armed & Delirious, Granny - Die Oma im Schleudertrauma

31.10.1997
65
1 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Crotonyovi, to jsou velmi zvláštní rodinka, ve které je násilí na denním pořádku a týrání zvířat rozpustilá zábava. Batole si hraje s granátem, syn je fracek se zálibou ve výbušninách, matka namyšlená fúrie, otec slaboch těsně před zhroucením. Jedno z týraných zvířátek, Velký králík, už měl šikany až po uši, unikl a vytvořil podivnou dimenzi plnou šílených výjevů. A pak se mu v mozečku zrodil plán, jenž měl zosnovat jeho pomstu. Domluvil se s otcem, který měl rodiny po krk, jednoho večera se tajně sešli v kuchyni a získali mocnou rodinnou kuchařku. Obřími nůžkami pak odstřihli dům od země a ten zmizel bůhvíkde. Z rodiny se zachránila pouze stará babička, která v osudný moment chlastala v podkroví, jež bylo ušetřeno. Babička tedy zůstala sama a byla pořádně naštvaná. Někdo sebral její kuchařku...

Dementia je originální pěticédéčková adventura plná šíleného humoru ve stylu Monty Pythonů od izraelského týmu Makh-Shevet. Odehrává se ve velkém množství různorodých lokací, kde vás čeká jedna podivnost za druhou. Potkáte např. strom hrající tenis sám se sebou či němý obr jdoucí mořem pozpátku, jenž je následován muchomůrkou červenou a obrýleným balvanem. Objevuje se samozřejmě mnoho rozhovorů, skládání předmětů (inventář je ve skutečnosti babiččina podprsenka) a velké množství hádanek. Hra obsahuje funkci "drag", což znamená, že můžete hýbat předměty vámi určeným směrem - například, abyste sundali obraz, musíte s ním pohnout nahoru.


Diskuze ke hře

Doposud o hře nikdo nediskutoval.


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 65
As you play, I think you will sense this game is not the fruit of a sick man's mind, but a by-product of our own unpredictable lives. - herní manuál, slova designéra B. Davidoviche.

Pokud to někoho zajímá, o Dementii jsem se dozvěděl z recenze ve Score v roce (a z roku) 1998 a už tehdy mě hra zaujala, hlavně to o létání vesmírem v automatické pračce. Jestli se tato hra v Česku někdy prodávala, netuším. Nakonec jsem si opatřil krabici v roce 2017 a trvalo pak ještě do Vánoc 2018, než jsem se odvážil ji nainstalovat (a může za to Drolin, který tvrdil, jak to nejde spustit). Což o to, žádný z domácích počítačů nedokázal disky načíst, ale od čeho je tu internet.

Vybaven pěti isy jsem hru po chvíli štelování přece jen rozjel na Windows XP (Oracle VM VirtualBox 6.0, Windows XP 32 bit Pro SP3, režim kompatibility Win95, 256 barev, 640x480, disabled visual themes, advanced text services turned off). Což o to, úplně stabilní to nebylo - nechtělo se mi spustit intro, ovládací prvky (inventář, save/load/quit) byly dostupné pouze přes klávesové zkratky (díky za manuál), ale hra jako taková fungovala. Sice občas spadla, naštěstí byl do hry zapracován kromě manuálního ukládání i autosave a save-on-crash. Užitečné.

Hru jsem pak nechal pár měsíců uležet, někdy v květnu odehrál dvě-tři hodinky, byl zastaven jedním z více vypečených puzzlů ve hře a nakonec ji odložil na neurčito, přičemž ono neurčito se ukázalo být říjnem 2019.

Bláznivin se rozsévá nazdařbůh. Je v tom snad zatajený nějaký smysl? Proč byly napsány?

Dementia je hra dlouhá, rozsáhlá a nelineární. Jednotlivé obrazovky na sebe příliš nenavazují, každá z nich skýtá příležitost k novému zákysu a prakticky všude se děje něco šíleného. Většina puzzlů spočívá v interakci s prostředím nebo v použití předmětů z inventáře (podprsenka neboli braventory). Hra sice obsahuje hinty (je důležité číst si popisky získaných předmětů), ale ty jen málokdy dávají nějaký smysl, respektive dávají smysl až dodatečně. Pokud si nevyškubete vlasy z naprosté mimóznosti puzzlů, je určitě na místě ocenění jejich originálnosti. Originální je pak i zukový doprovod (ať už dabing, nebo hudba, kde se dočkáte zpěvu i tance). Hra obsahuje i titulky, ale občas není část dialogu otitulkovaná, nebo naopak vidíte titulky, ale dialog není slyšet. Hudba pokrývá mnoho žánrů od rocku (hodně elektrické kytary) přes jazz, country až po klasiku (a je fascinující, že přidáním několika not přejde Vilém Tell plynule do Star Wars Cantina). Ujetosti soundtracku k Neverhoodu ale soundtrack nedosahuje.

Co dost strádá, je příběh, který je vpodstatě jen pozadím pro všechny ty šílené scénky.

Dementii bohužel nemůžu doporučit - tohle není pro běžného (českého) hráče, i když pro hardcore adventuristu může hra představovat opravdovou výzvu, zvláště, pokud se takový hráč rozhodne hrát bez návodu (což opět nedoporučuji, i s ním je to, především díky pixelhuntingu, nutnosti udělat často několik nezřejmých kroků rychle po sobě a několika puzzlům/akčním sekvencím s velkou rolí náhody, VELICE obtížná hra).

It is forbidden to think. Believe me . It's for your own good.
+20