Deer Hunt Challenge je lovecký simulátor od vývojářů EA Seattle, který nabízí dva herní režimy, a to Hunting Trip a Hunting Challenge. Zatímco v režimu Hunting Trip si můžete sami navolit vše od zbraně až po lokalitu a lovit cokoli vás napadne, Hunting Challenge zde plní funkci jakési kariéry, kdy se musíte propracovat z nezkušeného zelenáče k ostřílenému zálesákovi, čehož dosáhnete projitím čtyřiceti samostatných úrovní s postupně vzrůstajících obtížností.
Lovnou zvěří jsou zde pouze jeleni, k jejichž ulovení budete mít k dispozici mimo jiné malorážku s teleskopem i bez, loveckou kulovnici, loveckou brokovnici a v neposlední řadě také luk a šípy. Kromě zbraní můžete využít i širokou škálu různých vábniček od zvukových až po pachové.
Pokud neberu v potaz arkádovou sérii Moorhuhn a jí podobné klony, tak je Deer Hunt Challenge jediným loveckým simulátorem, který jsem hrál. Nejprve jsem se chvíli šťoural v nastavení a vyzkoušel si lov v režimu Hunting Trip, a pak jsem se pustil do kariérního režimu Hunting Challenge.
Bavil jsem se dost, protože jsem se ke hře dostal v době, kdy jsem si z moc velkého počtu herních titulů vybírat nemohl a tento žánr jsem neměl vůbec probádaný. Po čase ale přišly na řadu kvalitnější kousky, a protože se lovecké mise začaly opakovat, pověsil jsem brokovnici, kulovnici i luk na hřebík a ke hře se už více nevracel.
Byly to mise s poslední zmíněnou zbraní, tedy s lukem, které se mi nejvíce zamlouvaly. Vyžadovaly totiž stealth postup, kdy jsem se musel k lovené zvěři přiblížit opravdu blízko, abych ji mohl skolit. Musel jsem brát v úvahu směr větru kvůli mému pachu, krýt se za keři a stromy, aby mě má kořist nespatřila a přitom způsobovat co možná nejméně hluku.
CD se hrou stále vlastním, ale nevím jestli se k ní ještě někdy vrátím. Možná, až zase přijde herní sucho, které si však v dnešní době neumím představit.
Bavil jsem se dost, protože jsem se ke hře dostal v době, kdy jsem si z moc velkého počtu herních titulů vybírat nemohl a tento žánr jsem neměl vůbec probádaný. Po čase ale přišly na řadu kvalitnější kousky, a protože se lovecké mise začaly opakovat, pověsil jsem brokovnici, kulovnici i luk na hřebík a ke hře se už více nevracel.
Byly to mise s poslední zmíněnou zbraní, tedy s lukem, které se mi nejvíce zamlouvaly. Vyžadovaly totiž stealth postup, kdy jsem se musel k lovené zvěři přiblížit opravdu blízko, abych ji mohl skolit. Musel jsem brát v úvahu směr větru kvůli mému pachu, krýt se za keři a stromy, aby mě má kořist nespatřila a přitom způsobovat co možná nejméně hluku.
CD se hrou stále vlastním, ale nevím jestli se k ní ještě někdy vrátím. Možná, až zase přijde herní sucho, které si však v dnešní době neumím představit.
Pro: zbraně, mise s lukem, vliv prostředí na lov
Proti: po čase se mise začínají opakovat