Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Po dohrání Mafie II jsem chtěl nějakou změnu. Nějakou hru, která by mi pomohla zapomenout na starosti všedního života, hru, u níž bych se parádně bavil, no prostě hru na odreagování. Jelikož jsem v Game Page před časem viděl recenzi na Dead Rising 2, řekl jsem si, že by to mohlo být to pravé a nakonec se ukázalo, že mě můj herní instinkt nezklamal.

Při prvním rozehrání jsem po vítězství v závodě moc nevěděl, co mám dělat, a tak jsem se vykašlal na plnění jakýchkoli úkolů a prostě jen zabíjel zombíky. (konec D) Občas jsem se až sám divil, jaké předměty se k tomu daly využít, jako třeba odpadkový koš (ze kterého vždy vypadlo nějaké (občas i zkažené) jídlo), velký plyšový medvěd (téměř neškodný) nebo vozík pro invalidy (jedna z nejúčinnějších zbraní). Oblíbil jsem si i sporty, kterým jsem nikdy moc neholdoval, protože pálení míčků do zombíků basebalovou pálkou, tenisovou raketou nebo mou nejoblíbenější golfovou holí, prostě nemělo chybu. Přitom všem jsem se neustále převlékal do všemožně uhozených oděvů, jako byl například úbor havajské tanečnice.

Když jsem Dead Rising 2 rozehrál podruhé, už jsem nenechal Katie proměnit se v zombie, ale poctivě jsem jí nosil Zombrex. Znovu jsem se ale vykašlal na hlavní dějovou linku a vodil jsem jen přeživší do bezpečí, abych si co nejvíce zvýšil svůj level a tím i zlepšil své vlastnosti. (konec C) Přišel jsem i na to, že se různé předměty dají kombinovat, a tak se třeba z neškodné stříkací pistolky stane plamenomet.

Třetí a zatím poslední rozehrání, mě dovedlo až na úplný konec, protože moje postava měla již vcelku vysoký level. Plnil jsem zde tedy přednostně hlavní úkoly, a když zbyl čas, tak i vedlejší. (konec S) Díky předchozím dohráním jsem zjistil, že Katie můžu nosit dárky, a tak měla na konci hry pěknou sbírku plyšáků. Po závěrečných titulcích, kde hrál vcelku pěkný soundtrack Kill the Sound, se mi Chuck Green zlepšil až na prozatím konečný 39. level.

Původně jsem chtěl dát hře o deset procent vyšší hodnocení, protože splnila vše, co jsem po ní požadoval, ale nakonec jsem jí (i díky slabšímu příběhu) dal zasloužených 80%. Důvod snížení hodnocení je prostý: poté, co se objevili zmutované zombie, které byly strašně silné a rychlé, přestal jsem se zabíjením zombíků (což považuji za základní stavební kámen této hry) a snažil se jen co nejrychleji proběhnout lokaci, ve které jsem se zrovna nacházel.

Pro: zabíjení zombíků, zábavnost, množství zbraní a jejich kombinace, oblečení, golfová hůl, několik konců

Proti: slabší příběh, zmutované zombie

+20
  • PC 75
Ze začátku je hra plná jen obyčejné radosti z masakrování stovky zombíků. Jéé, já je můžu mlátit židlí, bassebalkou, květináčem, tyčí a úplně vším co je po ruce plus šílené kombinace jako boxovací rukavice a s noži nebo hrábě + baterie = metač blesků . Pak si každý hráč všimne, že na ruce mu tikají nějaké hodinky a tak se vydá za příběhem. Najednou začne nestíhat. Chtěl by si hrát s mrtvolkami, ale neúprosný limit ho nutí běžet dál. Na experimentální montování předmětů je inventář moc malý tak se běží vpřed jen s tím co je momentálně po ruce. Do toho se mu ozve vysílačka, že by bylo dobrý se jít podívat tam a tam. Po cestě narazí na človíčka, který by chtěl zachránit, ale na to není čas, protože zrovna odbíjí poslední sekundy pro start příběhové mise. Bloudí, protože se ještě neorientuje v tom, jak jsou jednotlivá kasína pospojována. Najednou se něco stane a hra pustí animačku ve které se začne převádět jeden z psychopatů. Následuje souboj, ve kterém má postav na nízkém levelu hodně malé šance na úspěch. Tak se mu po loadu radši vyhne a dál se nechává vláčet časovým limitem. Neúprosně se probíjí skrz zástupy zombie a dostává se na jeden z konců hry. Teď by mohl být s hrou hotový a jít psát komentář o tom, jak je save systém (jen na záchodech, kterých není moc) a časový limit zbytečně frustrující a kazí jinak veselé vyvražďování bezduchých mrtvol.

Naštěstí si všimne, že se to všechno dá rozjet znovu a postava pak bude mí stejný level a schopnosti, s jakými skončila minulou hru. To začíná být zajímavé. Čim víc zombie je zprovozeno ze světa a lidí bezpečně dovedeno do ukrytu tím je postava rychlejší, silnější, víc unese a získává nové pohyby. Zlepšuje se i hráč a už ví, že když mu teď zazvoní vysílačka, bude mít ještě po cestě na misi dost času zachránit i ty dva chudáky okolo kterých sprintuje a po cestě zpátky si klidně dá i ten fight s tím šíleným kuchařem co mu minulou hru tak zatápěl.

Tohle je na hře nejlepší, ten pocit kdy do ní začnete při dalších hraních víc a víc pronika a objevovat něco, na co nebyl minule čas nebo schopnosti.
+9
  • PC 45
S verbou som sa pustil do odľudňovania, zabavil som sa hasičskou sekerou, príklepovou vŕtačkou, či nožnicami, zďaleka nie všetky predmety som však otestoval, lebo ma to onedlho prestalo baviť. Je to stereotypné, hlavný hrdina sa hýbe ako zo spomaleného filmu, táto hra je na PC zle ovládateľná. O príbehu ani nehovorím. A prečo tam nie sú deti a starci? Stratený potenciál. Keď sekať tú infikovanú háveď prestalo baviť dokonca aj mňa, neviem ako to niekto mohol dohrať do konca.

Pro: Bezhlavé zabíjanie.

Proti: Ovladateľnosť, príbeh.