Le0nidas
Píše se rok 1995. Rok, kdy v kinech v USA dominuje dnes již kultovní thriller Sedm. Rok, kdy v Evropě přichází na svět budoucí vášnivý hráč Le0nidas. Rok, kdy v Japonsku vzniká naprosto nadčasová hra o cestování časem. Tehdy ještě malý hráč zdaleka netuší, co za herní klenot se mu až dosud bude vyhýbat. Jednoho dne však vznikne herní výzva 2026 a nyní už 31-letý zkušený hráč má s výběrem hry do kategorie Odkojený klasikou jasno.
Za ta léta již Chrono Trigger prošel několika různými vydáními na nejrůznější platformy, jádro hry však zůstává stejné a odlišnosti jsou pouze kosmetického rázu. I proto jsem se rozhodl, pro mě naprosto netradičně, rozehrát hru na svém mobilu na platformě iOS. Aby bylo jasno, 99% her vycházejících na mobil považuji za brak, kterým bych nikdy nechtěl ztrácet čas. Proto taky na mobilu hraju maximálně v letadle, kdy už nemám jinou alternativu jak si zkrátit čas.
Chrono Trigger je však i na mobil implementován velice zdařile. Ovládání člověk rychle přijde na kloub a i vzhledem k tahovému soubojovému systému jsem na mobilu nenašel jedinou překážku v hraní. Pravda, parkrát jsem se prstem v souboji překlikl především v boss fightech, kde se dá útočit na více částí bosse, to ale považuji za maličkost, resp. mou nešikovnost. Celkově musím uznat, že se mi i přes mou nechuť k této platformě, na mobilu hrálo dobře a pokud někdo uvažujete nad tím, jak ze svého nepostradatelného kovového parťáka vymáčknout co nejvíce užitku, tato hra je k tomu jako stvořená.
Jak už jsem zmínil, hra je z mnoha hledisek nadčasová. Zaujme především svým příběhem, který se pozvolna rozplétá do epického dobrodružství, kdy potkáte spoustu zajímavých postav a navštívíte rozmanité a vždy zábavné lokace. Opravdu jsem nečekal, že by mě takto stará hra mohla v tomto ohledu takto uhranout a opravdu se divím, že dosud nevyšel žádný remake, jelikož potenciál je zde obrovský.
Chrono Trigger je kouzelný v tom, jak se celý postupně rozevírá a přináší víc a víc možností. Toto má obrovskou výhodu v tom, že hráč není zahlcen. I když se postupně ze hry stává regulérní open world s nepřeberným množstvím možností, kam se vydat, zezačátku moc možností nemáte a hra v prvních hodinách je téměř čistý koridor, kdy dostanete mnoho času na seznámení s jejími mechanikami. Právě toho, že se totálně ztratím, se u takto starých her často obávám, protože prostě nebývají tak user friendly jako moderní hry, to však není případ této hry.
Na druhou stranu ale musím říct, že zhruba poslední třetinu hry jsem si naopak musel návodem dost pomáhat. Vyskytuje se zde totiž spousta nepovinných vedlejších úkolů, které není vůbec potřeba splnit k dokončení hry, já však chtěl mít hned při prvním dohrání ucelený a kompletní zážitek. V těchto úkolech se často postupovalo tak, jak bych bez návodu vůbec netušil, resp. by mi zabralo hledání možností a odpovědí příliš mnoho času, nemyslím si ale, že by v této fázi občasné nahlédnutí bylo ostudou.
Daleko před hrami jako Mass Effect, Dragon Age, dokonce i před Baldurs Gate nebo Fallout zde máme hru, ve které hrají důležitou roli i vedlejší postavy a společníci, které postupně průchodem hrou potkáte a můžete naverbovat do party. Jejich důležitost a to jak skvěle jsou napsaní jsem si pak nejvíce uvědomil v samotném závěru (mimochodem tato hra má několik možných konců), kdy jsem se při loučení s nimi neubránil dojetí. V tomto kontrastu pak bohužel kvůli absenci dialogu působí němý Crono jako chudý příbuzný. Hra vám ale po čase dovolí hlavní postavu docela dobře odignorovat a klidně ji dohrát i s ostatními postavami a to je opět něco velice originálního a ne moc často vídaného.
Po celou dobu psaní tohoto komentáře mi v hlavě zní znělky z úžasného soundtracku, kterým jako by těch pozitiv nebylo už tak dost, hra oplývá. Chrono Trigger je úžasná hra, dle mého názoru snad i ideálním (?) vstupem do světa jRPG, se kterým sám nemám mnoho zkušeností. Moc rád bych si jednou zahrál i její pořadný remake v moderním kabátku. Pokud k tomu ale nikdy nedojde tak nevadí, hra je i přes své stáří takřka dokonalá taková jaká je.
Herní výzva 2026 - kategorie č. 7 - Odkojený klasikou - Hardcore
Celková herní doba 1. dohrání: 23 hodin
Za ta léta již Chrono Trigger prošel několika různými vydáními na nejrůznější platformy, jádro hry však zůstává stejné a odlišnosti jsou pouze kosmetického rázu. I proto jsem se rozhodl, pro mě naprosto netradičně, rozehrát hru na svém mobilu na platformě iOS. Aby bylo jasno, 99% her vycházejících na mobil považuji za brak, kterým bych nikdy nechtěl ztrácet čas. Proto taky na mobilu hraju maximálně v letadle, kdy už nemám jinou alternativu jak si zkrátit čas.
Chrono Trigger je však i na mobil implementován velice zdařile. Ovládání člověk rychle přijde na kloub a i vzhledem k tahovému soubojovému systému jsem na mobilu nenašel jedinou překážku v hraní. Pravda, parkrát jsem se prstem v souboji překlikl především v boss fightech, kde se dá útočit na více částí bosse, to ale považuji za maličkost, resp. mou nešikovnost. Celkově musím uznat, že se mi i přes mou nechuť k této platformě, na mobilu hrálo dobře a pokud někdo uvažujete nad tím, jak ze svého nepostradatelného kovového parťáka vymáčknout co nejvíce užitku, tato hra je k tomu jako stvořená.
Jak už jsem zmínil, hra je z mnoha hledisek nadčasová. Zaujme především svým příběhem, který se pozvolna rozplétá do epického dobrodružství, kdy potkáte spoustu zajímavých postav a navštívíte rozmanité a vždy zábavné lokace. Opravdu jsem nečekal, že by mě takto stará hra mohla v tomto ohledu takto uhranout a opravdu se divím, že dosud nevyšel žádný remake, jelikož potenciál je zde obrovský.
Chrono Trigger je kouzelný v tom, jak se celý postupně rozevírá a přináší víc a víc možností. Toto má obrovskou výhodu v tom, že hráč není zahlcen. I když se postupně ze hry stává regulérní open world s nepřeberným množstvím možností, kam se vydat, zezačátku moc možností nemáte a hra v prvních hodinách je téměř čistý koridor, kdy dostanete mnoho času na seznámení s jejími mechanikami. Právě toho, že se totálně ztratím, se u takto starých her často obávám, protože prostě nebývají tak user friendly jako moderní hry, to však není případ této hry.
Na druhou stranu ale musím říct, že zhruba poslední třetinu hry jsem si naopak musel návodem dost pomáhat. Vyskytuje se zde totiž spousta nepovinných vedlejších úkolů, které není vůbec potřeba splnit k dokončení hry, já však chtěl mít hned při prvním dohrání ucelený a kompletní zážitek. V těchto úkolech se často postupovalo tak, jak bych bez návodu vůbec netušil, resp. by mi zabralo hledání možností a odpovědí příliš mnoho času, nemyslím si ale, že by v této fázi občasné nahlédnutí bylo ostudou.
Daleko před hrami jako Mass Effect, Dragon Age, dokonce i před Baldurs Gate nebo Fallout zde máme hru, ve které hrají důležitou roli i vedlejší postavy a společníci, které postupně průchodem hrou potkáte a můžete naverbovat do party. Jejich důležitost a to jak skvěle jsou napsaní jsem si pak nejvíce uvědomil v samotném závěru (mimochodem tato hra má několik možných konců), kdy jsem se při loučení s nimi neubránil dojetí. V tomto kontrastu pak bohužel kvůli absenci dialogu působí němý Crono jako chudý příbuzný. Hra vám ale po čase dovolí hlavní postavu docela dobře odignorovat a klidně ji dohrát i s ostatními postavami a to je opět něco velice originálního a ne moc často vídaného.
Po celou dobu psaní tohoto komentáře mi v hlavě zní znělky z úžasného soundtracku, kterým jako by těch pozitiv nebylo už tak dost, hra oplývá. Chrono Trigger je úžasná hra, dle mého názoru snad i ideálním (?) vstupem do světa jRPG, se kterým sám nemám mnoho zkušeností. Moc rád bych si jednou zahrál i její pořadný remake v moderním kabátku. Pokud k tomu ale nikdy nedojde tak nevadí, hra je i přes své stáří takřka dokonalá taková jaká je.
Herní výzva 2026 - kategorie č. 7 - Odkojený klasikou - Hardcore
Celková herní doba 1. dohrání: 23 hodin
Drolin
Redfield
raisen
Snix
Pro: nadčasové, příběh, postavy, soundtrack, vyvážená obtížnost, závěr hry
Proti: poslední třetina hry bez návodu problematická, v kontrastu s ostatními postavami nevýrazný Crono