Zápletka nás zavede před brány vrakoviště, kam se malý chlapeček se sestřičkou vydávají sbírat plechovky, aby je mohli prodat a koupit si tak něco k jídlu. Velmi brzy naleznou nákupní košík plný plechovek, přičemž je nachytá zlá čarodějnice, která unese holčičku a na chlapečka snese prokletí, což z něj udělá živý magnet. Chlapeček se tedy vydává na cestu skládkou zachránit jeho sestřičku, přičemž se naučí ovládat ono prokletí ve svůj prospěch.
Cantrip láká především svým grafickým zpracováním, které je vskutku pěkně provedené. Celé vrakoviště je černobílé s občasnými barvami na detailech. Boj je pak založený na dočasném odrážení železa, které přitahujete, a tím tak zneškodníte nepřátele. Zajímavé jsou i jednoduché logické pasáže. Příběh je inspirován známou pohádkou Jeníček a Mařenka a převeden do temného prostředí.
Hru si můžete zahrát i v prohlížeči na oficiálních stránkách.
Fritol
Čas od času se stane, že si dá můj počítač pauzu a já jsem tak nucen sáhnout po něčem méně náročném. To je ideální čas prozkoumat freeware scénu. A právě Cantrip mi padlo ihned do oka. Není těžké ho přehlédnout, když je to po grafické stránce taková Lady Gaga mezi freeware hrami. No.. možná Gaga není nejlepší přirovnání, ale berte ji jako synonymum pro originalitu.
Příběh je vyprávěn příjemným hlasem vypravěče a od postav tak nezazní ani slovo. Je to vlastně originálně pojatá pohádka o Jeníčkovi a Mařence. Zpočátku ovládáte obě postavy dohromady, což mě nejdříve vylekalo. Druhá postava si držela odstup, a tak to nevypadalo zrovna pohodlně. Naštěstí se to během chvilky změní a vy tak hrou procházíte pouze s Jeníčkem, jelikož Mařenka je záhy unesena. (Postavy se tak nejmenují, ale říkejme jim tak)
Předností hry je hlavně grafika. Nepamatuji si hru, u které bych viděl podobný styl. Vše je provedeno v odstínech šedé a občas se vyskytnou barevné detaily jako například krev či plechovky. Barva také napomáhá i v lehce logických pasážích, kdy se šrot, který vás může zranit, zbarvuje do červena a vy tak víte kterým místům se máte vyhýbat, čímž se vlastně dostávám k nepřátelům. Jedinými nepřáteli jsou tu psi, kteří jdou jednoduše zlikvidovat nachytaným železem, kterým jste obalení snad po celou dobu hraní. Větší nebezpečí představuje již zmíněný nebezpečný šrot, který nejde nijak zničit a vy tak musíte opatrně procházet uličkou mezi mlsně třepotajícími se ozubenými koly a různými sekáčky. Navíc jsou zde i elektrické ploty a šrotovací stroje, ale to nestojí za řeč, protože vás to zabije jen když se opravdu chcete zabít. Samotná hra tak není moc velkou výzvou.
Bohužel Cantrip ze všeho nejvíce postrádá hudbu. Zprvu zazní pobroukávání dětského hlasu jako z hororového filmu, ale zbytek hry vás provází jen zvuky strojů na vrakovišti, což ale na atmosféře nijak značně neubírá. Co by se dalo brát jako mínus je i herní doba, pohybující se kolem necelé hodinky, ale krátkostí trpí většina freeware her, tak mi to nevadí, i když bych vrakoviště s radostí prozkoumával ještě o pár hodin déle.
Příběh je vyprávěn příjemným hlasem vypravěče a od postav tak nezazní ani slovo. Je to vlastně originálně pojatá pohádka o Jeníčkovi a Mařence. Zpočátku ovládáte obě postavy dohromady, což mě nejdříve vylekalo. Druhá postava si držela odstup, a tak to nevypadalo zrovna pohodlně. Naštěstí se to během chvilky změní a vy tak hrou procházíte pouze s Jeníčkem, jelikož Mařenka je záhy unesena. (Postavy se tak nejmenují, ale říkejme jim tak)
Předností hry je hlavně grafika. Nepamatuji si hru, u které bych viděl podobný styl. Vše je provedeno v odstínech šedé a občas se vyskytnou barevné detaily jako například krev či plechovky. Barva také napomáhá i v lehce logických pasážích, kdy se šrot, který vás může zranit, zbarvuje do červena a vy tak víte kterým místům se máte vyhýbat, čímž se vlastně dostávám k nepřátelům. Jedinými nepřáteli jsou tu psi, kteří jdou jednoduše zlikvidovat nachytaným železem, kterým jste obalení snad po celou dobu hraní. Větší nebezpečí představuje již zmíněný nebezpečný šrot, který nejde nijak zničit a vy tak musíte opatrně procházet uličkou mezi mlsně třepotajícími se ozubenými koly a různými sekáčky. Navíc jsou zde i elektrické ploty a šrotovací stroje, ale to nestojí za řeč, protože vás to zabije jen když se opravdu chcete zabít. Samotná hra tak není moc velkou výzvou.
Bohužel Cantrip ze všeho nejvíce postrádá hudbu. Zprvu zazní pobroukávání dětského hlasu jako z hororového filmu, ale zbytek hry vás provází jen zvuky strojů na vrakovišti, což ale na atmosféře nijak značně neubírá. Co by se dalo brát jako mínus je i herní doba, pohybující se kolem necelé hodinky, ale krátkostí trpí většina freeware her, tak mi to nevadí, i když bych vrakoviště s radostí prozkoumával ještě o pár hodin déle.
Josef
Daemon
Pro: Originální grafika a souboje
Proti: Absence hudby