Argonus and the Gods of Stone

When shall my hate have its fill? When shall it be placated? Never, Euryale. Never.
Stheno the Gorgon 

Jste Argonus, osmadvacetiletý mořeplavec, syn proslulého stavitele lodí Arguse, v jehož triéře jménem Argo dosáhli hrdinové v čele s Jásonem roku 1256 př. n. l. břehů černomořské Kolchidy a odvezli si odtud zlaté rouno. O 14 let později jste coby kapitán loď po tátovi i s posádkou navedli pod vlivem árie sirén na útesy neznámého ostrova. Proberete se na písečné pláži podivně tichého ostrova. Místu vévodí monumentální skulptury v různém stádiu rozpadu, čemuž sekundují podle všeho čerstvé zkameněliny mužů z vaší posádky i místních obyvatel ustrnulých v teatrálních pózách. Pobřeží obklopené hustou mlhou zrovna obchází gigantický kolos. O tom, že bohové musejí být šílení nepochybujete a hlas samotné Pallas Athény předjímá, že pokud odtud vyváznete, budete si svobodu u olympských muset odpracovat.

Argonus prostřednictvím volné 1st person kamery ze zažitých point 'n' click limitací vyvázanou adventurou o hledání, nacházení, kombinování a uplatňování předmětů. Navzdory připodobněním k filmovým klasikám jako Jáson a Argonauti (1963) či Souboj Titánů (1981) a téměř disneyovsky stylizovanému cover artu zde na akrobacii ani řinčení mečů nedojde. Bloumáním po prostředí, kde překážky vyžadující přemýšlet brání v postupu, titul připomíná Myst (2020) remake. Bílá mlha v originále (1993) byla důsledkem technických limitací, ale tady navozuje specifickou atmosféru melancholie. Vulkanicky ztuhlé figury dají vzpomenout na ty zlaté z The Forgotten City (2021), zatímco se sluncem vyšisovaná tráva, suchu odolné dřeviny a všudypřítomné skály v krajině pod mrakem vyznačují paletou s převažujícími odstíny šedi, hnědi a pískové žluti.

Příběh hrdinské epopeje od tvůrců Shadowgate (1987/2014) docení hlavně lidé s hlubším zájmem a tedy i přehledem o řecké mytologii. Každý nicméně netuší, kdo to byla Kalliopé, která prokládá děj svou narací a zároveň popisuje vše, na co se rozhodnete blíže podívat. Plněním vůle bohů klasického panteonu, včetně těch méně známých, si postupně zpřístupňujete další části do automapy zdobně zakreslovaného ostrova. Máte stín, vidíte si nohy, manipulace s věcmi je animovaná, což přispívá k imersivnosti - abyste mohli například komandovat kostlivého bojovníka, musíte mu do hrudního koše nejprve vložit funkční srdce. V rámci minimalistického uživatelského rozhraní byl ponechán pohybem myši/páčky ovladatelný kurzor pro uplatňování věcí z inventáře na veškeré objekty označené kontextovou ikonou ve tvaru kruhu.