Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PS5 80
Hned v úvodu musím říct, že mě Alone in the Dark mile překvapilo. Lovecrafta a jeho mytologii mám ráda, takže se mi zasazení do USA do období po první světové válce, kde se odehrávají i deskové hry dle Lovecrafta, trefilo do vkusu. Hra sází jedno klišé za druhým (ústav pro duševně choré, divný personál, ještě divnější pacienti, zmínky o kultu, rituálech...), což je naprosto skvělé a mně tak ta atmosféra naprosto pohltila. S radostí jsem si pročítala útržky o historii Derceta, dopisy jeho obyvatel nebo jakékoliv zmínky o kultu, který se kdysi na tomhle místě vyskytoval, na rozdíl od jiných podobných her, kde mám občas tendenci dlouhé dopisy a úryvky z knih spíše přeskakovat.

Vybrala jsem si Emily pro svůj průchod. Oblíbila jsem si její osobnost a jak stoicky reagovala některé překvapivé události. Docela rychle se s tím divným prostředím sžila a některé chvilky mě i rozesmály, zvláště konec hry, kde jsme měla chvíli pocit, jakoby to celé pro postavy byla pouze nějaká hra, po jejímž konci se sbalí a jedou domů. 

Po vzoru prvních Resident Evilů jsem chodila sem a tam, postupně vyplňovala barvy v mnou vyřešených místnostech a lámala si hlavu nad puzzly. Ty se sice na můj vkus až příliš často skládaly z různých skládaček, kdy jsem měla z dílků složit obrazec, ale bavilo mě to. Trochu mě štvalo, kdy mě hra uzamknula v nějaké oblasti v rámci řešení nějaké podúkolu a já se tak nemohla někam vrátit. Takto mi uniklo otevření jednoho sejfu, ke kterému jsem měla už kombinaci, ale ke kterému jsem se už nemohla dostat a hra skončila. 

Musím pochválit i hlasy postav, některé měly skvělý přízvuk, který byl radost poslouchat, a zvlášť chci zmínit hlas vypravěčky, která tomu popisu děje uměla dodat šťávu. Stejně tak se povedly i zvuky prostředí, které mě často donutily se zastavit a rozhlížet se okolo sebe v očekávání nějakého útoku. Když už jsem zmínila prostředí, tak mě mile překvapilo, že se hra neodehrává jen v Derceto Manor, ale že jsem nakonec navštívila v rámci řešení záhady Derceta i dost odlišných míst. 

Ale nebylo všechno jen dobré. Jako většinu lidí, tak i mně vadil soubojový systém. Chápu, že Emily je pomalá, neohrabaná, zřejmě není jejím koníčkem mlátit a zabíjet příšery, takže mi to její máchání se zbraněmi na blízko až tak nevadilo, vypadalo to uvěřitelně, ale ta pomalost mi pila krev. Často jsem už chtěla střílet ze zbraně, protože jsem si myslela, že už dávno musí mít přebito. No vůbec. Přebíjení zbraní v boji je pomalu proces na celé odpoledne. Zvlášť v případě, kdy se má do toho vyhýbat nepřátelům. Naštěstí těch soubojových částí nebylo tolik. A pak přišel finální souboj. Nedokážu pochopit, jak si někdo mohl myslet, že tohle bude skvělý nápad. Nebyl. Vůbec nebyl a strašně mě ta hra v tu chvíli štvala.

Mám ráda atmosféru deskových her od Lovecrafta a tato hra mi jí nabídla opravdu plnými doušky na několik hodin. A na rozdíl od deskových her, jsem zde konečně nad Prastarým zvítězila.
+15
  • PC --
  • PS5 70
Čím více se Alone in the Dark snaží být hrou, tím horší je. Při první akční pasáži jsem si říkal, jestli to jako tvůrci myslí vážně. Zasáhnout nepřítele lze spíše omylem. Při mlácení na blízko zase postava vypadá jako podnapilý baseballista. Řešení puzzlů zase díky neohrabanému ovládání není vůbec intuitivní.

Jenže většinu ostatních aspektů zvládá hra velice dobře. Atmosféra se dá krájet, ozvučení je skvělé a i ten zvláštní dabing se vlastně ke všemu vcelku hodí. Jakkoli mi příběh ve dvou třetinách přišel přeplácaný vším možným, ke konci začal i trochu dávat smysl. Dohrání za druhého protagonistu doplnilo několik hluchých míst a nakonec musím uznat, že jsem si ho i užil.

Prozkoumávání blázince a poznávání místních obyvatel jednoznačně představuje tu nejzábavnější složku hratelnosti. Postupné odemykání dveří a hledání poznámek, knih, deníků a všeho možného i nemožného utváří povedenou skládačku občas přerušenou fantasmagorickými výlety do "jiného světa", které mně, přiznávám, bavili podstatně méně.

Ve výsledku tu máme povedený horor. Horší už je, že jich máme hodně podstatně povedenějších. S podobným tématem lépe pracuje The Evil Within. Soubojovou složku zase zvládají lépe moderní remaky klasických Residentů. Nicméně tento přírůstek do, již poněkud zapomenuté, série stojí pro fanoušky žánru alespoň za vyzkoušení.
+15
  • PS5 90
Nebudu lhát, trochu jsem si to nadhodnotil, protože nový Alone in the Dark je pro mě tak trochu splněný sen na poli hororových her. Už dlouho jsem totiž tesknil po nové hororovce, která by na to šla hezky po staru. Tím myšlen například větší důraz na hádanky, mysteriózní atmosféru a trochu i té absurdity. Tohle všechno nový Alone splňuje za mě na jedničku a ač se nejedná o kvalitní Survival Horor (o který se lehce hra místy snaží) tak se jedná o velice kvalitní hororovou adventuru.

V hlavní roli tu vystupují Edward Carnby a Emily Hartwoodová, kteří se vydávají do ústavu pro choromyslné jménem Derceto, aby tam našli Emily strýčka Jeremyho, který poslední dobou začal postupně spadávat do šílenství. Ihned po menším nastínění děje si můžete vybrat za jakou z těchto postav budete hrát. Bohužel, ale jednotlivé linky se krom jedné kapitoly výrazně neliší a změny jsou spíše kosmetické (budete mít jiný dialog, přečte si jiné spisy či se vám cutscena spustí na jiném místě atd.). Takže tady jsem si vybral dle sympatií a první volba vzešla na Carnbyho, jelikož mám prostě slabost pro hard boiled detektivy. No a poté je čas najít strýčka Jeremyho!

Co musím ihned v rámci příběhu pochválit je ta skvělá dobová atmosféra, prostředí celého panství Derceto, a hlavně příjemnou absurdní, a i surrealistickou atmosféru. Kdy vlastně hlavní postava je vhozena do víru podivných událostí/kosmického teroru a při prozkoumávání panství se mu ledabyle zjevují postavy které ještě více přispívají do celého chaosu a surrealistické atmosféry, které navíc pomáhá hudba, která jako by vypadla z pera Angela Badalamentiho/Davida Lynche. V tomto ohledu jsem byl naprosto spokojený, jelikož více než na jumpscary hra spoléhá na mysteriózní atmosféru a nádech Gotických hororových filmů z 60-70s či noirovek. Což já mám velice rád. Takže pokud od hry čekáte Resiho 2,3,4, budete velice hořce zklamáni, jakožto poměrně velká skupina recenzentů či hráčů. Já bych to přirovnal k období PS2 éry hororů.

To i z toho důvodu že celá hra je velice "puzzle heavy", což je poměrně osvěžující, hlavně proto že se nejedná o lobotomické hádanky, které by byli primitivní a jen do počtu. Ne tady se opravdu dočkáte poměrně hravých a místy i docela těžkých hádanek na které se dá přijít logicky, ale neříkám občas sem nějaký zásek měl. Hlavně to trochu zabolelo v momentě, kdy jsem si myslel že jsem na něco zapomněl a tisíckrát prohledával celé Derceto, což může být někdy poměrně frustrující. Na druhou stranu ale zase nemáte zprvu vše odemčené, takže nemějte strach, že byste hned zprvu měli zásek a museli se prodírat všemi pokoji.

I tak je ale dost možné že vám to prodírání se vadit ve výsledku nebude, protože celá hra je naprosto BOŽSKY ozvučena. Tyo takhle výborný zvuky jsem v hororu dlouho nezažil, každý průchod po ztrouchnivělým schodišti či po dřevěné podlaze cítíte a hlavně slyšíte, což přidávalo ke skvělému "AMBIÁÁÁNC" celé hry. A nebudu lhát, když řeknu, že jsem někdy chodil pomalejší chůzí abych si tu atmosféru užil. Jako jo, tohle je podle mě jedna z největších předností celé hry. Fakt paráda.

Bohužel i přes opravdu všechny klady, se tady najde několik záporů, ten nejhlavnější je asi soubojový systém. Celou dobu mi přišlo že ty fighty tu jsou spíše do počtu a jako jo, bez nich by to místy asi bylo méně zábavnější, ale šlo to udělat rozhodně lépe. Je sice pravdou že zbraně na blízko tu při soubojích mají odlišnou váhu a se vším se nemáchá stejně, ale i tak mi celé souboje přišli místy chaotické spolu s bugy a častým zasekáváním o nějaké textury, plus i takové nabíjení mi přišlo dost pomalé. Takže v některých momentech, kdy na mě naběhlo některých monster více, tak jsem byl chycen do chaotické pasti a moc sem si to neužíval. On prostě celkově ten survival prvek tu moc nefunguje. Nikdy totiž nemáte pocit že by nábojů, léčiv bylo nedostatek a potyček s obludami zase ve výsledku tolik není. Nemluvě o prostě totálně všedních bossfightech, který přispívají k dojmu, že tohle celé je jen odškrtnutá kolonka na seznamu.

Což bych asi řekl že to je ke kritice asi vše, ještě bych teda dodal že na PS5 i po velkém updatu jsem měl bugů, jak nasráno a bylo běžné se o něco zaseknout, cutscéna problikávala, či postavě se zdeformovala divně hlava během dialogu nebo můj oblíbený bug – prosvítání Edwardového strniště... takže asi tak. Voice acting tu hejtovat nebudu, jelikož mám na rozdíl od většiny asi hluchotu nebo nevím. Mě totiž dabing od Harboura přišel kvalitní a jeho občasným přehráváním skvěle sedl do atmosféry celé hry, to samé platí i pro Emily.

Takže jo, za mě se jedná o opravdu kvalitní old school horor, který potěší hlavně fanoušky Gotických hororů starších let či fanoušky Lynche/Lovecrafta. Já si to celou dobu hodně užíval a fakt cením příklon k adventurní složce, a i třeba potřebu pracovat se spisy co ve hře najdete abyste se dostali dál, což ještě více nutí k opakovanému přečtení, a to mě bavilo. Takže jo, za mě velké překvapení a těším se na opětovné zahraní.

Pro: Příběh, surrealistická a absurdní atmosféra, výborný soundtrack, hlavní postavy, hádanky, špičkový audiovizuál

Proti: Nudné souboje a bossfihty, velké množství menších bugů (nic game breaking)

+25