Bývalý voják jménem Aka se vrací domů z války a potřebuje najít způsob, jak se posunout ve svém životě někam dál. Proto jakmile dostane pozvánku od svého někdejšího kolegy a kamaráda navštívit Borovicový ostrov, ani chvilku neváhá. Časem stráveným na meditativním místě se pokusí najít vnitřní mír a klid.
Aka je poklidná, relaxační adventura odehrávající se na otevřeném ostrově, který je možné v kůži titulního protagonisty, pandy červené, prozkoumávat a přitom na něm budovat svůj domov. Hratelnost se tak skládá z obstarávání materiálů a surovin a následného stavění přístřešku, starání se o zahrádku, šití oděvů, budování nábytku a jiných dekorativních propriet, s nimiž si lze svůj příbytek zkrášlit. Zároveň Aka naráží na rozličné tvory a obyvatele ostrova, plní pro ně úkoly, hraje minihry a tráví čas relaxováním v horké lázni, pozorováním krajiny nebo dáváním si šlofíka po vykonané práci.
Hra nabízí celkem čtyři ostrovy, kam se Aka může se svou loďkou vydat na průzkum.
Schu
Vizuálně pěkná hra, ale s šíleným ovládáním a celkovou nedokončeností.
Samotný příběh a myšlenka za Akou má dost velký potenciál. To se mi na hře opravdu líbilo. Postavy a příběh, který se pomalu rozvíjí a odkrývá. Navíc, červená panda jako hlavní postava!
Problém je, že potenciál se nesetkal s dobrým provedením. Hra je celá taková nedodělaná. Proč pěstuji kukuřici, když mi k ničemu není? Proč můžu stavět nábytek, když se v domečku ani nemusím ukázat? Proč můžu jíst, když mi neubývá energie a nic mi to nepřidá?
Obsahově se jedná spíš o sérii úkolů, něco nasbírat, někomu něco vyrobit atd. To by samo o sobě ani tak nevadilo, kdyby se hra strašně blbě neovládala. Nastavení klávesnice sice šlo *prý* změnit, ale když jsem se snažila klávesy upravit, hra mě prostě ignorovala. Za těch cca 5 hodin aktivního hraní jsem si na rozložení nezvykla.
Kromě těch základních úkolů je tu pár miniher. Některé jsou na zpestření fajn, ale zase si člověk říká, proč ta energie nebyla ve hře věnována něčemu jinému.
Takže dojmy z hry takové rozporuplné. Je vidět, že vývojáři vypustili do oběhu ještě před tím, než byla dokončená. A vzhledem k tomu, že už je to dva roky od vydání, nepředpokládám, že se ke hře vrátí a dotáhnou jí do konce.
Samotný příběh a myšlenka za Akou má dost velký potenciál. To se mi na hře opravdu líbilo. Postavy a příběh, který se pomalu rozvíjí a odkrývá. Navíc, červená panda jako hlavní postava!
Problém je, že potenciál se nesetkal s dobrým provedením. Hra je celá taková nedodělaná. Proč pěstuji kukuřici, když mi k ničemu není? Proč můžu stavět nábytek, když se v domečku ani nemusím ukázat? Proč můžu jíst, když mi neubývá energie a nic mi to nepřidá?
Obsahově se jedná spíš o sérii úkolů, něco nasbírat, někomu něco vyrobit atd. To by samo o sobě ani tak nevadilo, kdyby se hra strašně blbě neovládala. Nastavení klávesnice sice šlo *prý* změnit, ale když jsem se snažila klávesy upravit, hra mě prostě ignorovala. Za těch cca 5 hodin aktivního hraní jsem si na rozložení nezvykla.
Kromě těch základních úkolů je tu pár miniher. Některé jsou na zpestření fajn, ale zase si člověk říká, proč ta energie nebyla ve hře věnována něčemu jinému.
Takže dojmy z hry takové rozporuplné. Je vidět, že vývojáři vypustili do oběhu ještě před tím, než byla dokončená. A vzhledem k tomu, že už je to dva roky od vydání, nepředpokládám, že se ke hře vrátí a dotáhnou jí do konce.
