Indiana Jones a Poslední křížová výprava je můj nejoblíbenější film. Možná z nostalgie, možná proto, že je to opravdu vynikající film a možná proto, že kdykoliv ho vidím, tak mě zapadne vše co má skvělý film mít dohromady. Ale tohle není komentář k filmu nýbrž ke hře.

Začnu technickým stavem hry. Hru jsem hrál v early acess o 3 dny dřív díky premium edici. Hned na úvod musím říct že hra vypadá a běží naprosto skvěle. Takhle dobře optimalizovanou hru day one jsem dlouho nezažil. Hra mi v průběhu hraní ani jednou nespadla, neměl jsem žádné vizuální glitche. Pouze jednou se mi stalo, že jsem musel načíst kontrolní bod (o minutu hraní zpět), protože se mi neukázala ikonka použití biče. 

Teď ke hře samotné. První co mě odrovnalo byl úvod hry. Úvodních 5 minut nemohli autoři vymyslet lépe. zahrajete si intro Dobyvatelů ztracené archy. Hned po intru jste vrženi do příběhu a hned na úvod naprosto potěší míra detailů a pomrknutí pro fanoušky filmů. Hra s úctou nakládá s filmovým universem a v průběhu hraní by vás ani nenapadlo říct, tohle není Indy, tohle by Indy ve filmech neudělal. Navíc hru podtrhuje skvělá hudba, ať už ta známá z filmů od Johna Williamse nebo nová, která se ke hře hodí.

Příběh hry je vynikající. Hlavní i vedlejší postavy jsou zapamatovatelné, hlavní záporák mě chvilkama připomínal Frau Engel z Wolfensteina (autoři se nezapřou). Vedlejší mise a sběratelské předměty zde mají opravdu smysl. Ať už kvůli doplnění příběhu, vylepšení postavy, navštívení skrytých míst, ale hlavně proto, že jsou zábavné a často nerozeznáte rozdíl od hlavní mise. Takže se málokdy stane, že vám dává statické NPC nějaký trapný fetch quest jako tomu bylo např. v Shadow of The Tomb Raider. Rovněž mě potěšilo, že příběh dává možnost aby jsme se podívali do mnoha různorodých lokací. Bál jsem se, že si řeknu "je škoda, že jsem nebyl na poušti, nebo v džungli". Tohle zde neplatí, lokace jsou velmi variabilní.

Hratelnost je rovněž výborná. Hra mi připomínala Deus Ex: Human Revolution, Wolfenstaina (bez masakrovaní nepřátel) a občas nějaký walking simulator. Hra vás donutí střílet (co si dobře pamatuji) jen 2x a s mojím stylem hraní jsem měl hru jako střílečku tak málo, že nedokážu ani říct jak se zbraně chovají. Hra vás opravdu do ničeho nenutí, můžete si hrát svým tempem, můžete se vyhnout konfliktu, můžete postupně odpravit nepřátele pomocí stealthu. Navíc lze Indyho vylepšovat pomocí nalezených knih, což taky lecos ulehčí. Jediné co mi přišlo lehce nevyužité v combatu byl bič. Pokud jsem něco nepřehlédl nebo neminul důležité vylepšení postavy, tak v podstatě funguje bič na stisknutí jednoho tlačítka, ale nejde držet v ruce jako např. revolver. 

Další věc co byla celkem diskutovaná tak je pohled z první osoby. Popravdě jsem se ho taky celkem bál. Sedí mě maximálně do koridorových stříleček typu CoD nebo Doom. Zde je to však ku prospěchu věci a zachování immerze. Představte si situaci, kdy se plazíte úzkou skulinkou v hrobce a najednou se vám objeví před očima štír. A podobných situací je spousty. Navíc i tak si Indyho z třetí osoby užijete dost a navíc hra má velké množství cutscén (které vystihují filmy a jsou skvěle střižené), takže se nestane že by vám bylo líto, že Indyho nevidíte.

Co se týče negativ nic moc mě opravdu nenapadá. Snad jen umělá inteligence je někdy opravdu umělá. Snad to poladí nějaký nastávající patch, ale jediné momenty kdy jsem byl vytržen z immerze, tak bylo díky tomu, že nepřátelé dělali různé brikule. A boss fighty jsou nenápadité a celkem nezapamatovatelné.

Asi jsem mladší než než většina lidí zde (28 y/o), ale rád vzpomínám na doby, kdy jsme na základce neřešili jestli je hra dobrá nebo špatná. Prostě nás bavila nebo ne. Jedna taková mě bavila moc. Indiana Jones and Emperors Tomb, hra kterou mám díky nostalgii zkreslenou jako skvělou. Hra, kterou jsem dohrál více než desetkrát, protože v ní hraju za svého nejoblíbenějšího filmového hrdinu. Jsem rád, že je tu další taková hra. Tímto se pro mě uzavírá jeden pomyslný hráčský milník. V roce 2025 mě čeká kompletní rekonstrukce domu (svépomocí), který jsem koupil. Čeká mě svatba a celkově na delší dobu stav kdy na hry nebude čas. A jsem moc rád, že jsem tenhle Velký Kruh uzavřel právě tímto hrdinou, právě touhle hrou. Navíc u hry, která je skvělá jako taková a navíc důstojná ke zdrojovému materiálu. Pro mě nejlepší herní adaptace všech dob a GOTY.

Za mě rozhodně nejlepší hra ze série a jedna z nejlepších herních detektivek vůbec. Dost jsem ocenil že oproti předchozím dílům jako Jack rozparovač a nebo Testament se ve hře neřeší jeden konkrétní případ, ale hra se skládá z více na sebe nenavazujících případů. Díky tomu jsem měl pocit že hra nabízí pořád něco nového a musím přiznat že jsem se často těšil až dokončím stávající případ a uvidím jakou zápletku si hra připravila v dalším případu. Všechny případy mě přišli, že mají hlavu a patu a bavilo mě sledovat jejich příběh a vývoj. Navíc opravdu jedna z mála her kde rozhodnutí a dedukce mají nějaký dopad na hru a v konečném důsledku je klidně možné že hráč odsoudí nevinou osobu. Ve hře se navíc vyskytují minihry, které neomrzí protože je zde několik typů a hlavně se neopakují až tak často aby se hráč začal jimi nudit. Všechny činnosti kolem řešení případu jako je hledání stop, výslech, dedukce a následný verdikt jsou jednoduše udělané a přesto velmi zábavné.

Jediné co bych mohl zmínit jako mínus jsou neviditelné zdi, kdy prostě konec mapy mohl být vyřešen trošku elegantnějším způsobem. Navíc mi občas přišlo že postavy mají trošku "prkenný" pohyb. Ale to už jsou jen detaily.

Naprosto parádní detektivka, která dokáže překvapit dějem a zápletkou jednotlivých případů i řešením případu (hledání stop, výslech atd....). Ve hře se vyskytuje celkem dost miniher, které zapadají do hry a působí naprosto logicky. Za mě rozhodně palec nahoru a přál bych si víc takových her.

Každý z nás má určitě hru kterou přezdívá "srdcovka". Pro mě je to tahle a kdyby nevyšel loňský Red Dead Redemption 2 tak bych Maxe Payna 2 stále držel na prvním místě mého pomyslného žebříčku her. I když ho RDR 2 srazil na místo druhé, tak nic nemění na tom že Max Payne 2 je pro mě hra naprosto výjimečná.

Max Payne 2 je v podstatě lineární střílečka z pohledu třetí osoby, která svou hratelnost osvěžuje možností zpomalit čas. Tahle možnost se jmenuje "bullet time" a nacházela se již v předešlém díle, ale zde je přeci jen trochu vylepšena a upravena a dle mého k lepšímu. Co je určitě velké plus je početný arsenál zbraní, který nezačne nudit. Obtížnost hry je navíc dobře vyvážená, kde i při nejnižší obtížnosti vám nějaké situace dokáží pěkně zatopit.

Největší plus téhle hry je ovšem její příběh, atmosféra, postavy, lokace a vyprávění pomocí komixu. Příběh je parádně noire a v kombinaci s úžasnou atmosférou nočního New Yorku za deště je doslova radost sledovat jaký děj si hra připravila. Co se týče lokací jsou různorodé a i když se do nějakých podíváme vícekrát tak pokaždé za jiných okolností. Max Payne v podání Jamese McCaffrey je skvělí a Mona Sax už je jen třešničkou na tomhle dokonalém dortu.

Možná že do mého hodnocení zasahuje nostalgie, ale tak či tak je tahle hra klenot. V dnešní době se hry podobného stylu už nevidí což je určitě škoda, ale z Maxe to tím pádem dělá jedinečnou hru, které nedokážu nic vytknout. Snad jen to že je trochu kratší což, ale zato zatraceně kvalitní.

Co o této hře říct ? Možná že jsem dohrál nespočet her a žádná mě nezasáhla jako tato. Možná to že nostalgicky miluji hru Max Payne 2 a považoval jsem ji roky za mou nejoblíbenější. A možná to že po dohrání této hry jsem jí udělil v mém žebříčku her první místo. O této hře bych mohl mluvit celý den a neřekl bych vše, ale zkusím to tak nějak shrnout.

Ve hře se vžijeme do kůže Arthura Morgana, pravé ruky Dutche van der Lindeho. I když si můžeme vybrat jestli jestli se budeme chovat jako hovado nebo dobrák, tak stejně má Arthur určitý charakter, který se projevuje hlavně při hlavních misích, kde nemáme moc šancí na nějaké rozhodování. Ze začátku byla cesta k tomuto hrdinovi pro mě spíš trnitá, protože sem k němu moc sympatií nechoval což se, ale postupem času změnilo a bavilo mě Arthurův příběh sledovat, a dost jsem si ho oblíbil. Celkově na internetu jsem vysledoval názory různých lidí a někteří si stěžovali na utahanost příběhu a Arthura. Ano ze začátku je hra taková utahaná, ale to se postupem příběhu změní a věřte že jak příběh správně vygraduje tak se od ně nebudete moci odtrhnout a rozhodně vám nebude Arthur lhostejný. S Arthurem se taky pojí jeho parťáci v gangu a celkově správa tábora. Když si procházíte tábor gangu tak je tam spousty interakce což mě rozhodně potěšilo a krásně to dodalo na atmosféře celé hry. Můžete s členy gangu hrát různé minihry jako domino, poker, five fingers atd... Pokud by jste chtěli být krom hlavních misí gangu nějak užiteční můžete přispívat penězi a vylepšovat tábor. A pokud chcete přiložit ruku k dílu, můžete lovit a následně nosit ulovenou zvěř ke kuchaři nebo třeba jen sekat dřevo a nosit vodu.

Lidé na Arthura nereagují jen v táboře, ale i v městech a divočině. Myslím že o téhle stránce hry toho bylo řečeno opravdu spousty a kdybych měl opakovat co již bylo řečeno o detailnosti tak by to lidi už nejspíš ani nepřekvapilo. Co mě nejvíc z téhle stránky hry potěšilo bylo že Arthurovi rostou vousy a vlasy. Další skvělá věc se týká taky oblečení, které se opotřebovává a když spadnete třeba do do bláta, je opravdu od bláta a nebo když si přehodíte mrtvé zvíře přes rameno tak košile nebo kabát bude opravdu na tom místě od krve. Co se týče krajiny je opravdu radost ji prozkoumávat. Najdete zde opravdu spousty míst. Od nádherných pastvin a prérií až po hluboké lesy nebo bažiny. Snad u žádné jiné hry se mi nestalo že bych si jen tak cválal na koni a kochal se dokonalou a nádhernou krajinou. Západ slunce nad pastvinami plných bůvolů je opravdu něco.

Co se týče zbraní je jich opravdu spousta. Od revolverů, pistolí, opakovaček a různých pušek až po luk a nebo třeba tomahawk. Zbraně si můžete vylepšovat a tím popohnat různé atributy zbraní a nebo je třeba vyčistit a pořádně si je prohlédnout. Takže si každý určitě najde svého oblíbence.

Koně slouží jako hlavní nástroj přepravy ve hře, ale super je že snima máte opravdu vztah, že jim můžete různě upravit hřívu nebo sedlo atd... Můžete si je dokonce pojmenovat. Ve hře je několik typů koní a každý typ je v něčem jiný. Jeden je rychlejší a druhý má zase lepší výdrž. Pohyby koní působí přirozeně a je potřeba na ně dávat pozor i váš kůň se může zranit nebo zemřít a rozhodně to není pěkný pohled.

Co víc říct ? Za mě nejlepší hra co jsem měl tu čest hrát. Děkuji ti Rockstare. Ještě jsem u žádné hry nezažil takové emoce jak tady. Smích, slzy, napětí, radost, smutek, strach, nepříjemnost, radost a hlavně takovou zábavu jsem nezažil u her roky. Povinnost pro každého hráče. Za mě nejlepší hra co jsem měl tu čest hrát.