Hezký vzhled a dobré grafické zpracování hry je u mě hodně důležité a často to ovlivňuje, zda si konkrétní hru chci zahrát, nebo ne. Může se to zdát laciné, protože jsou u her mnohem důležitější věci, jako příběh a herní mechanika, které ovlivňují zábavnost hry. No, ještě, že je tu Herní výzva, díky které se dostanu ke hrám, které bych si jinak asi nezahrála. Od toho tu přece Herní výzva je.

Grafické zpracování je minimalistické (a nejen to). Černobílá pixel-artová grafika se může považovat maximálně za roztomilou. Ze hry, ani z dalších obrázků od autorů hry jsem úplně nepochopila, co je vlastně hlavní postava zač. Přichází ale se zajímavým konceptem.
Příběh je takový, že najdete prokletý meč, kvůli kterému po minutě umřete a objevíte se doma. Pak musíte vyrazit znovu, dokud se vám nepodaří zvítězit. Mimo tento hlavní příběh, plníte i řadu dalších úkolů Já tedy většinou netušila (alespoň při prvním hraní), že některé úkoly, které plním, nemají vliv na dokončení hry. Prostě jsem se snažila udělat, vše, co šlo a posunout se dál.

Mapa hry nabízí spoustu různých zkratek z jednoho místa na druhé. Což je super, protože to urychlí přesuny a času není nazbyt, ale já si mapu pořádně nebyla schopná zapamatovat. To měla za následek bloudění. To nebylo příjemné. Některé věci spoiler (např. chobotnice) spoiler. jsem zapomněla, kde vlastně byli. Také se mi stávalo, že jsem byla někde, něco jsem dělala, ale došla mi minuta a umřela jsem. Cestou zpět mě ale něco rozptýlilo a začala jsem dělat něco jiného. Ta původní věc teda skončila zcela zapomenuta a nedodělaná. Když jsem tam později procházela, divila jsem se, že jsem to vlastně nedodělala.  

Dostala jsem se ve hře i do místa, kde jsem měla pocit, že jsem byla všude a nikde už nic není potřeba udělat a vlastně jsem se zasekla.

Finální boss byl jednoduchý. Když jsem přišla na to, že je třeba útočit na meče a ne přímo na bosse, tak jeho porážka byla brnkačka.

Protože jsem vlastně omylem hru dohrála (porazila bosse) a nesplnila jsem všechny úkoly, které mi hra nabídla, chtěla jsem se tam vrátit a úkoly dodělat. Bohužel mi to nějak nešlo, objevila jsem se po poražení finálního bosse a nešlo se vrátit do světa. Protože jsem se hrou nestrávila nijak zavrtané množství času, rozhodla jsem se pro novou hru. Byla tam volba Second run, což znělo lákavě. Kdybych tušila, že z 60 vteřin hry se stane pouze 40, nevolila bych to. Nezvládla jsem během těch 40 vteřin ani najít a pozabíjet všechny kraby (bez pomoci). Ještě zkrácený časový limit se ukázal jako super-otravný a raději sem začala novou normální hru.  

Jak už jsem zmínila, ve hře nestrávíte příliš dlouhou dobu. Samozřejmě záleží, jak moc se budete snažit objevit úplně vše (a jak jste šikovní, což já třeba nejsem), ale dost pravděpodobně jí budete mít za jedno „sezení“ hotovou. Tenhle čas rozhodně stojí za to jí ho věnovat.