Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

Tony Hawk's Pro Skater 2

  • PC 90
Tony Hawk's Pro Skater 3 byla jedna z mých prvních her. Vlastně přes Return to Castle Wolfenstein, Mafii a Unreal Tournament 1999 to byla hned čtvrtá, kterou jsem měl. Tehdy jsem ještě nevěděl jak se dělají jakékoliv triky, protože vše bylo navolené na numerické klávesnici a hra zobrazovala klávesy jako K G R, takže jsem se vždycky jen rozjel a na rampě otočil zpět a hru vypínal bůhvíjak, snad jsem kvůli tomu možná restartoval PC (nevěděl jsem jak odkliknout menu se splněnými úkoly).

Až pak jednoho dne přišel kamarád a ukázal prstem na kouzelnou klávesu 2, kterou se dělalo ollie. A tím započala naše cesta do světa skateboardingu.

A ač trojku považuju za nejlepší díl série, u onoho kamaráda jsme zase hrávali dvojku

A O TÉ JE TENTO KOMENTÁŘ!

Zjistil, že tam je zajímavý mód pro dva, kdy spolu soupeříte na body a kdokoliv prohraje, obdrží nějaké písmenko. Původně tam bylo anglicky myslím „horse“ my jsme z toho udělali „osel“, občas jsme šli i dál a psali tam jména učitelů a učitelek, které jsme nesnášeli. Tam to ale vždy skončilo v posledním kole kdy jsme hru raději vypli, protože oproti oslíkovi nám to přišlo už jako velmi silné kafe, protože nikdo není tak hrozný jako oni učitelé a tak jsme se vždycky nad tím druhým, prohrávajícím, slitovali – nebyli jsme holt takoví zmetci jako dnes.

Zlaté to časy. Ale jak je na tom hra jako taková? To jsem si po letech díky výzvě 2016 (hra starší 2006) zkusil v kariéře pro jednoho hráče, kdy jsem za Rodneyho (k Tonymu jsem ztratil respekt za jeho promování THPS5) ovládl svět skateboardingu. A páni… ta hra je těžká.

Další díly ustupovaly hráčům a veškeré překážky (které ale dávají smysl!) se ze hry postupně vytrácely. Zatímco zde nejde prakticky nic a pro zlatou medaili jsem se musel hodně snažit, ve trojce se miliónová komba jen sypou (zdravím eskalátory v letišti! a celé Tokyo!). A to nemluvím o těch dílech, které vám ani z končícího railu neudělají překážku, protože existuje jistý „sticker slap“ kdy na zeď nalepíte samolepku a odrazíte se zpět na rail. Pak myslím přišla i možnost na chvíli slézt z boardu a když už čas došel mohli jste desítky sekund šaškovat v manualu. Ne, zde je vše o těch krásných základech a za jakoukoliv odvážnou snahu o co největší kombo budete potrestáni. Dokonce se zde zrakvíte i po skoku z velké výšky, což nejde občas dost dobře odhadnout.

Úkoly jsou podobné jako v novějších dílech, v tom ohledu jsem byl doma – vždy se jedná o nápis SKATE, kazetu, trio nejlepších skóre, specifické triky na specifických místech. Nevím nakolik budou lidem levely památné, ale minimálně ten školní mám hodně rád – protože osel. A už tehdy v mladých letech jsme se dostali do stejného dilematu jako profesionální skejťáci, zatímco kamarád vždy házel triky na rampách já si zamiloval manuály, flipy a grindování. Škoda že ten pojem dnes znamená i něco, co nenávidím.

A 10% procent navíc jde čistě jen za ten fakt, že jsem ji hrával a v reálu na prkně jezdil s mým BFF se kterým se dnes už nevídám. Tolik k tomu, jak na mě zapůsobil i Life is Strange - lidé z vašeho života holt miznou, i ti nejdůležitější. A vy ani nevíte jak.

Pro: Povzbuzovalo to v mladých zálibu ve sportu, také jsme jezdili, byla to úplně jiná doba a ještě se to tolik nespojovalo s fetem a sprejováním.

Proti: Žádná kvalitní skejt hra není v dohledu. Škoda že jsem s tím skejtováním seknul - občas si nad tím pofňuknu.

+11