Na pokračování hry Hexcells jsem se vrhla nejen kvůli tomu, že se mi hodila do kategorie „pokračování příště“ v herní výzvě 2017, ale také proto, že mě jednička bavila. Princip hry byl stejný jako u předchůdce.
Opět jsem měla za úkol kliknout na všechny šestiúhelníky, ale buď levým, nebo pravým tlačítkem myši. Tím jsem je označila buď modrou nebo šedou barvou. V šedých políčkách je číslo označující počet sousedících modrých políček. Oproti prvnímu dílu, jsou však čísla i v modrých políčkách. Ty označují počet dalších modrých políček v určité vzdálenosti. Hra se tím stává o dost složitější i nápaditější.
Rozhodně jsem druhý díl hrála podstatně více času než první, protože jsem opět chtěla hru splnit na 100% včetně všech achievementů. Poslední kola byla už tak náročná, že jsem se k nim musela vrátit až následující den.
Opět jsem měla za úkol kliknout na všechny šestiúhelníky, ale buď levým, nebo pravým tlačítkem myši. Tím jsem je označila buď modrou nebo šedou barvou. V šedých políčkách je číslo označující počet sousedících modrých políček. Oproti prvnímu dílu, jsou však čísla i v modrých políčkách. Ty označují počet dalších modrých políček v určité vzdálenosti. Hra se tím stává o dost složitější i nápaditější.
Rozhodně jsem druhý díl hrála podstatně více času než první, protože jsem opět chtěla hru splnit na 100% včetně všech achievementů. Poslední kola byla už tak náročná, že jsem se k nim musela vrátit až následující den.
Pro: nové možnosti, nápaditější hra
Proti: náročnost, hudba