Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

Sherlock Holmes: Crimes & Punishments

  • PC 70
Sherlocku Holmesovi jsem kvůli moderním filmovým zpracováním příliš nevěřil a začátek hry, kdy jsem se za Watsona skrýval za nábytek před na slepo střílejícím Holmesem moje obavy potvrzoval. Naštěstí po tomhle úvodu přišel první případ a já jsem si uvědomil, že takovou hru jsem si chtěl vždycky zahrát. Připomenulo mi to, jak dobrý by bylo L.A. Noire, kdyby nebylo ředěno akčními pasážemi a open world balastem. Řešíte tu několik po sobě jdoucích případů, každý s několika menšími lokacemi plnými unikátního obsahu.

Lokace a možná tím i spojená atmosféra místa a doby jsou opravdu perfektní. Je tu spousta detailů a i když interaktivita a grafika nejsou závratné, tak mě bavilo lokaci zkoumat, už jen kvůli nasávávání dobové atmosféry. Je nesmírně osvěžující po delší době vidět historické 3D prostředí, kde je každý stůl jiný. Nemáte tu ani nějaký tísnivý pocit sevřenosti, jednak jsou mnohé lokace velké, druhak můžete většinou svobodně odjet pátrat zase někam jinam. Trochu nepříjemné byly nahrávací časy, kdy sice máte na nahrávací obrazovce v dostavníku možnost si revidovat jednotlivé důkazy, ale stejně byly mnohem delší, než bylo záhodno. Možná i kvůli tomu si ze zvuků a hudby pamatuju jen zvuk kodrcajícího se dostavníku.

Hru jsem si dal do herní výzvy i kvůli minihrám a ty mě nezklamaly. Jsou tu jednoduché puzzly i akčnější experimenty. I jinak je hratelnost je fajn, jsou tu moje oblíbené rutinní postupy typu všechno prošmejděte, všechny prokecejte (rozhovory jsou dobře udělaný, ale LA Noire to není), naberte důkazy a... vaše zjištění se zapisují do jakési myšlenkové mapy. Z ní vlastně spojujete jednotlivá zjištění a indicie odemykají se vám další teorie. Jedná se o mechaniku, ve které jsem zezačátku plaval. Stejně jako s nutností výzkumu doma v Baker Street. Ale jako u nedávno hraného Technobabylon se jedná spíše o to, si si na tu mechaniku a její zákonitosti zvyknout a potom to jde jako po másle a vůbec bych se nezlobil, kdyby to měly i další díly.

K příběhu jednotlivých případů mám takový ambivalentní vztah. Na jedné straně mě už ve hrách unavuje důraz na epická melodramata a tak jsem bral menší komornější případy všemi deseti. Na druhou stranu by to pro mě mnohem víc fungovalo, kdyby případů bylo víc. Vlastně asi by tomu seděla ta seriálová podoba jako má teď Hitman a případy by přibývaly jako DLC... Jauvajs! Kdo po mě hodil tím kamenem?!? JAU! Možná jsem to měl jenom hrát méně intenzivně. Každopádně protagonisté mi moc sympatičtí nebyli a ani mezi podezřelými tu nebylo nic, na co bych po měsících vzpomínal. Případy mají některé zvraty, ale s kombinací množství detektivek, které jsem četl a viděl (tenhle člověk je podezřele nenápadný a sympatický...) a dnešní korektní dobou (aha on je psychicky nemocný, tak to vrah nebude) jsem většinou zůstal v té myšlenkové mapě s tím, jak to dotyčnému dokázat. Je tu i jakýsi nadpříběh související s Holmesovým bratrem, který se projevuje především na začátku a na konci a je tam i nějaká hlubší myšlenka a závěrečná volba, ale můj dojem byl "meh, radši mi dejte další případ".

Pro: Dobře udělané případy a dialogy, minihry, myšlenková mapa, pěkné dobové unikatní lokace

Proti: Dlouhé seance v kodrcajícím se dostavníku, žádný hluboký dojem z příběhu

+15