Tento datadisk jsem začal hrát hned po dohratí Kreeda, tedy původní hry. Nevěděl jsem co od toho čekat, jelikož samotný Kreed mi dal pěkně zabrat, a byl jsem rád, že jsem hru zvládl dohrát. Pokud jste u Kreeda měli stejný pocit a nebo dokonce ztratili pro Battle for Savitar odvahu, tak věřte, že jste přišli o hodně, jelikož tento datadisk se vystříhal mnoha neduhů, kterými trpěl původní Kreed.

Nyní už na vás po nainstalování hry nečeká žádné frustrující přepisování configuračních souborů ohledně nastavení citlivosti myši nebo rozlišení hry pro kompatibilitu s vaším monitorem, všeho tohoto se tvůrci v tomto datadisku rozumně vystříhali.

Tentokrát vám v boji proti nepřátelům nikdo nepomáhá, hra je výhradně sólová jízda a sama o sobě ocejpá jako hodinky. Vaší první zbraní je paralyzér, ten však prakticky nevyužijete, můžete jej na začátku hry vyzkoušet klidně na nějakém zpřáteleném kolegovi, ale jinak nemá opodstatnění. Vesměs je to jedna z mála nových zbraní v původní hře se nevyskytujících, no, naopak ne všechny zbraně z původní hry najdete zde. Tedy nůž byl zde nahrazen zmíněným paralyzérem, rotační kulomet zase jakýmsi samopalem, který je mimojiné neméně užitečný, dále taky ruční pistole, ke konci pak ještě jedna velmi silná zbraň, zůstal skvělý plamenomet, zaměřovačka, raketomet, lejsrová zbraň, granáty a tříhlavňová brokovnice, naopak zmizela nepraktická původní klasická brokovnice.

Velmi výrazné a pozitivní změny se dočkal disajn a grafika. Pokud jste v původní hře byli na rozpacích kvůli kolísavé kvalitě, kde chvílemi jste se kochali krásným grafickým zpracováním a čitelnými texturami, jindy zas na vás grafika působila nemastně neslaně a bledě, tak v případě Battle for Savitar se budete jen a jen kochat. Tuto stránku totiž tvůrci dokonale vypilovali ve všech směrech. Ne však jen grafika, ale i fyzikální model byl vylepšen, sklo se tu po střelbě sype o sto šest, předměty reagují na kopance a pohyb mrtvol, pokud na ně fyzicky narazíte, netřeba komentovat, přesvěčte se sami.

Co se týče vyzdvihovaného vylepšení umělé inteligence nepřátel, tak zde mám dojem, že se žádné vylepšení nekonalo, spíše mi to občas připadlo ještě trošku horší. Někteří protivníci na vás chytře reagují, improvizují, ale ne všeci, někteří naopak stojí na místě a začnou reagovat teprv až se k nim více přiblížíte, jakoby o vás nevěděli anebo vznikne stav, že se zaseknou a běží na jednom místě :-) Pak ho můžete vklidu zabít dřív, než zareaguje.

Naopak další výrazná změna k lepšímu dosáhla v případě modelů kreatur, ty se hodně povedly. To zaregistrujete na první pohled. Jedná se především o hlavního záporáka, hmyz, který vypadá velmi pěkně včetně pohybů a potěšily mě bolestivé zvuky, které vydává po střelném zasažení. Ono bolestivé pištění navozuje tu správnou vetřelčí atmosféru.

Nemějte však strach ani z frustrujících zákysů, jaké vás prudily v původním Kreedovi, pokud se rozhodnete k zahrátí této hry. Nudné zákysy se z 90ti % nekonají a to ani při absenci češtiny ve hře. Zvládnete to i bez návodu. Sice jsem zakysnul v jedné misi kde jsem dost bloumal jak dál, ale nakonec jsem zdárně dospěl k cíli. Tvůrci viditelně dali přednost dynamické akci před hádankami. Ale lokace to nijak nesráží k zemi, jsou velmi pěkné a rozmanité. V porovnání s předchozím dílem je však celá hra civilněji zpracovaná, méně exoticky pojatá, nevýhodou tohoto datadisku je jednoznačně jeho krátkost. Je to škoda, jelikož mě to fakt bavilo.

Zvuková stránka zůstává prakticky na stejné úrovni, pokud vám neseděla hudba v minulé hře, necháte ji vypnutou i nyní.

Ovládání je taktéž bez naprostého problému, totožné s původní hrou, snad bych jen vyčetl, že se hráč nemůže vyklánět doprava a doleva za roh zdi. Podávání příběhu ve formě deníků zůstalo taky při starém a nezměnil se ani styl uzdravování.

Závěrem lze říct, že se jedná o vychytaný datadisk, který si zaslouží mnohem větší pozornost, než která se mu dostala. Prakticky nic se o této hře na českým internetu nedočtete, o titulu se nediskutuje, návod neexistuje, ba ani video návod jsem nenašel, překlad taky není. Patrně je to způsobeno tím, že hra u nás tehdy nakonec nevyšla. Tímto komentářem chci tedy info a detailnější popis hry uskutečnit a snad se mi to alespoň trochu povedlo a mnohým to pomůže a navodí pozitivní chuť k zahrátí. Hru jsem hrál na střední obtížnost a narozdíl od Kreeda si Battle for Savitar mám chuť zahrát znovu na obtížnost nejvyšší. Hra je v ruštině, pokud vám vyhovuje angličtina, tak se dá anglickým patchem doinstalovat, jak dabing tak i texty.

O této hře jsem se dozvěděl díky zmiňované souvislosti s podobou hry Doom3, respektive s mediálně zmiňovanou konkurencí Dooma 3. Recenze této střílečky mi dvakrát touhu po zahrání si této hry nenavodily, nakonec jsem se však pustil do hraní...

Po nainstalování hry vzniknul první problém ohledně rozlišení hry, které je po instalaci automaticky nastaveno na hodnotu 1280*1024, kterou nezvládá spoustu CRT monitorů, což má za následek, že po spuštění hry slyšíte jen zvuk, ale obraz nikoliv, jen černo. Dost velký průser pro mnohé hráče, jelikož tento problém se dá vyřešit prostřednictvím konfiguračního souboru ve složce hry přepsáním daného rozlišení na hodnotu 1024*768, čímž je pak vše v pořádku, ovšem toto není v žádném případě řešení pro naprosté laiky. Další neduh hry je ovládání myší, kde i na nejvyšší nastavenou hodnotu citlivosti myši je myš dostatečně pomalá na to, aby bylo možno schopně a svižně uhýbat střelám nepřátel, kteří v této hře disponují výbornou umělou inteligencí, natož bez potíží zaměřovat a střílet. Problém se dá opět vyřešit pouze v konfiguračním souboru přepsáním hodnoty na vyšší, pak je vše naprosto ok. Ale díky Bohu že je vůbec nějaké řešení. Do třetice mi hra dělala vrásky naprosto neochotným načítáním pozic, kdy mi pravidelně při načítání pozice ve hře hra zamrzala a načetla se jen když se jí chtělo, což se stalo klidně i na desátý pokus. Netuším důvod problému, hře nepomohl ani opakovaný reinstall, zkrátka jsem cítil pocit štěstí, když se hra rozhodla nedělat problémy při načtení pozice.

Co se týče grafiky a vzhledu hry, tak v tomto hra působí rozporuplně, na jednu stranu má na svoji dobu moderní efekty a vymoženosti, na druhou stranu působí nemastně neslaně, bledě a neostře, hru je třeba si zesvětlit v nastavení, nicméně herní engin jako celek vykazuje vysokou laťku kvality a pravdou je, že čím je hra dál, tím víc je na co se dívat, graficky se to zlepšuje s každým novým levelem. Problém však, který doslova neladil mým očím, spočívá v barevně naprosto nesladěné kombinaci zbraní spolu s herním okolím. Ona velká vizuálně oslňující zbraň totiž pohlcuje a přebíjí čitelnost herního okolí a textur, kde právě kvůli hodně svítící zbrani se ztrácí detaily všeho kolem, jenž pro oči rozhodně extáze není a pochopitelně se to projeví v těch tmavších místech ve hře, na druhou stranu je vidět dobrý záměr tvůrců, že se snažili zbraně zobrazit podle toho, jak na ně dopadá světlo, zbraň odráží totiž světlo a mění se i dle barvy dopadajícího světla.

V případě hudby, která doprovází celou hru, se jedná docela o fialsko, neboť namlsaný hráč navyknutý u jiných her na propracovanou stylovou hudbu plnou zvratů vystihujících atmosféru, se zde žádných dynamických smyčcových chuťovek nedočká, hru totiž hudebně obohacuje pouze metalové neustále se dokola přehrávající demo zahuštěné sice kytarovými sóly, ale ke hře se naprosto nehodícími a neladícími si to s ní a po určité době vám asi dojde trpělivost a hudbu zcela vypnete. O nic moc lépe na tom se zvuky nejsou ani samotné zbraně, které zní uboze a suše.

Když přejdeme k hratelnosti Kreeda, tak funkce zbraní vyloženě neexceluje, v případě takové brokovnice je to doslova sebevražda, pač ona brokovnice je nesmírně pomalá při nabíjení a zrovna když hráč nabíjí tuto zbraň, (což je předlouhá doba na to aby ho protivník stihl pořádně zmordovat), tak vás nepřítel dostihne a pěkně si vás vychutná zaživa a než je zbraň připravena znovu vystřelit, tak už jste většinou na onom světě. Zkrátka a dobře, brokovnice je zde k ničemu, což ovšem neplatí na později získanou trojhlavňovou brokovnici, která naopak svůj účel plní na jedničku. Na výběr je zbraní docela dost, zpočátku si hráč musí vystačit s nožem, postupně se dopracuje přes jmenované brokovnice až k plamenometu, rotačnímu kulometu, granátometu či granátům. Léků na uzdravování se po mapách válí taky poměrně dost.

Přestože se zdá, že bych chtěl hru pohřbít, tak tomu tak není a ona hra jako celek mě bavila víc a víc s přibývajícími levely. Bohužel si nejsem jist, jestli na hru budou mít nervy hráči s menší trpělivostí, neboť tato hra disponuje opravdu vypečenými zákysy, se kterými se setkáte hned v první misi ( kupříkladu se nedostanete dále, dokud nenajdete jistou šachtu, do níž musíte vstoupit a jinudy cesta dál nevede a ona šachta zrovna viditelná není, takže když o ní logicky nevíte, můžete hned v prvním levelu zatvrdnout na delší dobu), která je ovšem procházka růžovou zahradou oproti misi druhé. Ale nezoufejte, když se vám podaří prokousat se celou druhou naprosto ublouděnou misí, tak už zvládnete celou hru, jelikož druhá mise je opravdu velká a náročná na orientaci a trpělivost díky rozlehlým lokacím a tunou místností, v kterých jsou dveře do dalších místností atd atd. Pak už je to ale čímdál lepší a zajímavější, přestože podobné zmatky doprovází celou hru. Ve hře najdete i prvky a nápady, které jste mohli zažít už v jiných hrách, namátkou např lejsrové zábrany velmi se podobající těm z Max Payna 2 :-) To ale vůbec nevadí, protože to je docela zpestření, mnohdy vyžadující i taktické a logické myšlení.

Čím Kreed vyniká, je především vysoká inteligence nepřátel, převážně vojáků, které opravdu není lehké přemoct, chovají se chytře a nečekaně, pokaždé jinak a vůbec pohyby veškerých nepřátel ve hře jsou zpracovány tak, že se při zabíjení celkem zapotíte, abyste se sotva trefili. Pozice ve hře se dají naštěstí libovolně ukládat. Při vysoké obtížnosti docela masakr gamesa. Velmi kladná stránka hry je příběh podávaný zápisky zemřelých členů posádky lodi, což mě nečekaně velice zaujalo a bavilo číst. Hra u nás vyšla s českým dabingem, ten nezní špatně, ovšem pokud se vám budou zdát hlášky protivníků při hraní hry povědomé a podobné těm ve hře Far Cry, tak asi nebudete daleko od pravdy, já jsem tam slyšel totiž hlášky naprosto totožné :-)

Závěrem nelze říct nic jiného, než že Kreed není špatná hra, ale má plno technických nedostatků, přesto však překousnutelných. Nenechte se odradit zdánlivě nekonečným blouděním, se kterým se setkáte již v druhé misi a jděte dál, hra rozhodně stojí za dohrátí.