Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Radomír Bobek • 42 let • Brno (ČR - kraj Jihomoravský)

Komentář

Přejít na komentáře

Viking: Battle for Asgard

  • PC 40
Viking Battle for Asgard se objevil na konzolích v roce 2008 (na PC z nějakého zvlášního důvodu až o čtyři roky později). Hráč se ujímá role vikinga Skarina, který je v bitvě se silami temnot těžce raněn a následně zachráněn bohyní Freyou. Jeho úkolem je definitivně porazit legie, vedené bohyní Hel na její cestě za pomstou. Celé tažení zabere okolo patnácti hodin (Steam) v závislosti na tom, jestli budete některé úseky opakovat.

Na třech různých ostrovech je hlavním úkolem shromáždění dostatečného počtu spolubojovníků (a ovládnutí draka) pro závěrečný útok na opevnění nepřítele (na dvou ostrovech je takto třeba dobýt dvě různá opevnění). Skarin chodí po mapě, odvazuje vikingy od kůlů, dobývá doly, vesnice a tábory nepřátel. Tato místa je možné (až na výjimky, kdy je například nutné vlastnit nějaký speciální předmět) navštěvovat v libovolném pořadí, což je jednoznačné plus, nemůžete-li přijít na to, jak dál s nějakým úkolem, tak se přesunete na další a k původnímu časem vrátíte. Ve hře se také nacházejí různě poschovávané peníze (ve váčcích, nádobách či truhlách), za ně je možné si zlepšit hodnotu zdraví, naučit se v arénách další speciální údery nebo nakoupit vrhací sekery či léčivé lektvary (nepoužil jsem, přidávají málo a mimo boj Skarin regeneruje zdraví).

V bojích má hlavní hrdina širokou škálu různých úderů, kromě základního rychlého, pomalého (a krytí) je možné provádět po nabití speciálního ukazatele (z nepřátel vypadává energie) elementální útoky (ukazatel se tak postupně vyčerpává, hloupé je, že to není možné v polovině přerušit) či speciální útoky, naučené v arenách (tady funguje jiný speciální ukazatel, který se dobíjí bojem). Dokonce je možné zabíjet základní nepřátele jednou ranou zezadu (Skarin přeskočí asi pět metrů a přesekne nepřítele napůl), což oceníte zejména u ne zcela povedených stealth misí. Boje jsou zcela evidentně dělané na gamepad, na klávesnici a myši má ovládání do ideálu daleko. Nicméně i na gamepadu citelně chybí funkce lock na konkrétního nepřítele, boje proti více než dvěma nepřátelům se tak zvrhávají v naprostý chaos, neboť Skarin útočí na toho, koho právě náhodou zaměřil. Ovládat gamepad stylem mapu nebo inventář je také chuťovka, občas se na některá místa na mapě podaří takto trefit asi na desátý pokus.

Hromadné boje, které mají být vrcholem tažení na daném ostrově, jsou značně odfláknuté. Jak spojenci tak nepřátelé se stále dokola respawnují na mapě, takže naprosto nemá smysl kohokoli mlátit. Účelem je vždy splnění nějakého speciálního úkolu, zabití šamana, velkého obrněnce či obra. U šamana je třeba nejprve zničit čtyři energetické tyče a až následně je možné zabít jeho (s náhodným zaměřováním a počtem nepřátel, který se kolem něj vyskytuje, je to "opravdu zábavné"). Obrněnci či obrovi je nejprve třeba ubrat dostatečný počet životů a následně jej dorazit ve zcela zbytečném QTE (pro daného nepřítele vždy stejná sekvence). QTE jsou ostatně kapitola sama pro sebe (truhlu není možné otevřít jedním kliknutím, ale je nutné bušit do "F" jak hluchý do vrat, teleportace či vyvolávání draka totéž). Tyto bitvy mají několik fází, mezi kterými se hra ukládá (ale pouze dočasně, nesmíte vyskočit přímo ze hry, jinak jedete bitvu celou od začátku). Hru také není možné libovolně ukládat, ukládá se po splnění úkolu (takže občas dvakrát za pět minut, jindy jednou za patnáct).

Kapitola sama pro sebe je olbřímí demence závěrečného souboje. Po několikafázovém dobývání hlavní pevnosti je třeba se asi dvacet minut prosekávat hordou nepřátel ve stometrové věži jen proto, abyste nakonec museli hlavní záporačku sejmou v jednom z nejdebilněji nadesignovaných bossfightů všech dob. Hra se sice občas ukládá (v hromadné bitvě a asi třikrát při postupu věží, ne v závěrečném souboji), ale pokud nasraně vyskočíte ze hry, tak jedete tuhle celou srandu znovu od hromadné bitvy. Jakmile se dostanete k závěrečnému boji, tak se ocitnete v kruhové místnosti, rozdělené ohněm na čtyři části. V každé z těchto částí je podobně jako u šamanů jedna hůl, kterou je třeba zlikvidovat. Až potom je možné se přesunout k další fázi boje. Ohně mezi jednotlivými čtvrtkruhy zhasínají zcela náhodně a nejdou přeskočit. Do toho se v místnosti bleskurychle objevují stále dokola nepřátelé, nejlépe hlavnímu hrdinovi za zády, takže je v daný moment samozřejmě nevidí. Zaměřování je úplně stejně kvalitní jako ve zbytku hry, pokud jsou nepřátelé blízko u vás, zapomeňte na likvidaci hole. Pokud použijete léčivý předmět a následně vás po zničení třeba tří holí ze čtyř nepřátelé dostanou, tak jedete celý boj od začátku, ovšem voilá, bez onoho léčivého předmětu. Pokud se vám podaří zničit ony čtyři hole, tak ještě nemáte vyhráno, protože druhá fáze boje (pro změnu směšně jednoduchá) se startuje zcela náhodně, někdy pomůže zabít dva zbylé nepřátele, jindy jich sejmete deset a nic. Tuto nebetyčnou sračku jsem dělal asi tři hodiny. Nemám nic proti těžkým hrám s dobrým designem, ale Viking je až na tento boj značně jednoduchý (umřít se člověku jinak podaří vyloženě ojediněle) a design posledního boje patří k tomu nejhoršímu, co jsem kdy ve hrách viděl.

Technické zpracování je slušně řečeno nevalné úrovně. Autoři se snažili amatérskou grafiku zamaskovat tak, jak je dnes špatným zvykem (Bloom/Blur/přepalování obrazu atd.), výsledkem je při maximálním nastavení solidní humus. Na minimální nastavení se tyto srandičky všechny vypnou a tak je ona amatérská grafika viditelná v "celé kráse". Nejsem člověk, který by si na grafiku příliš potrpěl, ale co je moc, to je moc. Ruku v ruce s tím jdou naprosto přestřelené HW nároky.

Pro: shromažďování armády, sbírání peněz a vylepšování postavy, velký počet útoků

Proti: ovládání, nesmyslné QTE, hromadné boje, ukládání, záverečný boj, grafika, HW nároky

+11 +12 −1