Jak se herně dostat do světa Westerosu a nedostat jen něco, co slepě parazituje na momentální vlně? Není to zrovna snadné, ale Telltale to dokázali. Že takový zážitek nebude pro každého, to ovšem není potřeba připomínat.

Nepřekvapivě je nutné mít tenhle svět rád a orientovat se v něm více než jakž takž. Nakoukaný seriál je nezbytností, pro úplné nasátí atmosféry pak pomůže i načtená sága. Ne snad že by bylo potřeba znát podrobně všechny vazaly Starků, dlužníky královské pokladny nebo seznam všech děcek z rodu Freyů. Osud Forresterů ale více docení ti, kteří si s velmi podobně založenými (a neblahým osudem stíhanými) Starky prožili první poslední z pohledu všech jejich knižních vypravěčů.

Vzhledem k tomu, že jsem se svého času do světa slavných telltaláckých Walking Dead nedokázal naplno ponořit, jsem se nejvíc bál atmosféry a síly charakterů, které bych chtěl pěkných pár hodin a navíc na pokračování provázet v prekérních situacích. V tomto ohledu si scénáristé zaslouží podtrženou jedničku, protože už jen to, že dramatický prolog zasadili na večer nechvalně proslulé Krvavé svatby, jim zajistilo moji plnou pozornost na dlouho dopředu. A protože samotná první epizoda se i při mém úzkostném "ještě si to chvíli pošetřím" chtě nechtě dohraje za necelé odpoledne, vystačilo jim to na moji maličkost bohatě.

Telltale to vlastně dokázal zahrát na všechny. Jak na ty, kteří chtějí něco nového (viz fakt, že Forresterové se na těch několika tisících knižních stran vyskytují celkem JEDNOU), tak na ty, kteří chtějí zavítat na známá místa typu Králova přístaviště a v kůži trojice velesympatických nováčků potkat přesně ty postavy, které se za čtyři seriálové sezóny naučili milovat i nenávidět.

Za mě, jakožto solidního Trůnního příznivce, obrovská pochvala. Doteď kroutím hlavou, že i jen pouhý interaktivní klikací příběh mě dokázal po hlavě mrštit do Sedmi království. Čekání na dvojku bude k nesnesení.