Největším problémem hry je její jméno. Mít tak jiný název, s hodnocením by na tom byla lépe (minimálně v českých končinách). Na jednu stranu, nebýt toho názvu, nejspíš bych si ji ani nezahrál…a spousta dalších lidí.

Dohráno v rámci Herní výzvy 2022 – 5. Na vážkách HARDCORE [„Dohraj hru, která má na žebříčku DH oranžové hodnocení (50 – 69 %).“] ---> Odůvodnění: V době psaní komentáře, měla hra hodnocení 62 %.  

Předešlé díly jsem dohrál teprve nedávno (mj. Mafia II jsem dohrál cca 3 týdny před touto hrou), stihnul jsem si je oblíbit, ale srdcovou záležitostí pro mě nejsou, na to je ještě brzo. Navíc, od svých přátel a obecně z internetu, jsem věděl, jaké kvality MAFIA III (ne)má. Šel jsem do této hry, abych měl dohranou celou sérii. Byl jsem připraven na nejhorší. Z toho důvodu, jsem si hru poměrně užíval, respektive mě nenudila, ani tolik netrávila, když jsem od ní nic nečekal.

Příběh má opět nejdůležitější roli. Bohužel, není tolik kvalitní, v porovnání s předešlými tituly, je však alespoň přijatelný, neoslní ale ani neurazí. Nejvíce se mi líbilo jeho retrospektivní dokumentární styl vyprávění, kdy je sice ve většině případů vyzrazeno vyústění daných událostí, ale s tímto aktuálním příběhem to není na škodu, nýbrž to je osvěžující.

S tím jsou spojené jednotlivé příběhové mise, které jsou hned po názvu, druhým největším bodem úrazu, na kterém hra celkově selhává. Mise jsou stereotypní, jsou to samé pořád dokola a dokola, jen zaobalené v jinačí dece. V podstatě je hlavních misí jenom malá hrstka, zbytek jsou klasické vedlejší aktivity, převlečené jako hlavní mise, kterým se bohužel nelze vyhnout. Co v jiné hře funguje jako vedlejší aktivita pro případné vyblbnutí, zde funguje jako hlavní úkol…a to není dobře. Ovšem, z důvodu, že jsem o této části byl předem informován kamarádem, jsem si tyto aktivity dokázal užívat, ale nezaujatým pohledem, uznávám, že tahle designová lenost, je hříchem. Oceňuji, že tvůrci alespoň dokázali stále se opakující úkoly nějak okecat, aby každý působil jinak.

Co pochválím, jsou postavy. Mají poměrně dobře napsané charaktery a dobré herecké výkony. Některé jsem si oblíbil, nemluvě o přítomnosti Vita Scaletty, který byl v rámci možností, věrně napsán ke své předloze v druhém díle. Dialogy taky patří k tomu lepšímu, včetně filmečků (cutscén).

Hratelnost je trochu rozmanitější, ale ne nutně lepší, než u předchůdců. Snaží se moc přiblížit sérii GTA, což je celkem na škodu, když série vynikali svým realističtějším pojetím. Ovládání je kostrbaté. Stealth jakžtakž funguje, střelba se zbraní byla zábava, ale někdy to bylo až moc hollywoodsky akční. Jízda autem poměrně v pohodě, fyzika nic moc ale nejsem expert. Hodně se mi líbili ukazatele odbočení při jízdě, kolikrát jsem ignoroval minimapu a kochal se okolním prostředím. Více her by si mohlo vzít příklad. K tomu jsem byl nadšený ze živého města a jeho atmosféry. Dobrý výběr hudby v rádiu potěšil. Originální soundtrack jsem snad vůbec nevnímal, nevzpomenu si na žádnou skladbu, což je celkem fail. Ještě mě potěšila mechanika předávání kontrol nad jednotlivými čtvrti, kdy se vyplatilo pečlivě vybírat, na základě toho, který spojenec mi nabídne jaké vylepšení nebo funkce.

S technickým zpracováním, jsem neměl moc problém. Až na pár lokací (hlavně bažiny) si hra udržovala stabilní počet snímků za sekundu na základní PS4. Grafika mě tolik neoslnila, ale vyložený hnus to není. Občas se mi stalo, že se zasekli cutscény, kdy běželi pouze titulky na obrazovce, samotný obraz už ne. Krom toho, obecně jsem moc bugů neměl, nebo mě tolik netrápili.

Závěrem musím říct, že mě hra díky velice umírněnému očekávání bavila. Jedná se však pouze o lehce nadprůměrnou (možná i průměrnou) akční hru ale hlavně se jedná o špatnou/podprůměrnou Mafii. Doporučuji pouze s nějakým počátečním zasvěcením, co od hry čekat, aby se minimalizovalo případné zklamání.