Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

Graveyard Keeper

  • PC 80
Rok a pár drobných to trvalo, ale na konec jsem se prokousal až na samotný konec tohohle hrobařského simulátoru, kterému se povedlo se přerůst.

Jak už to tak bývá, a já už se nebudu opakovat o tom, jak pixelarty nemusím, protože zjevně jsem už nekompromisně lapen a musím rezignovat nad faktem, že i když je mi to na oko odporné, tak se v tomhle směru skutečně objevují super kousky, v indie moři se nejen že nekladou meze představivosti, ale i vývoji daného titulu. I GK byl případem, kdy i hotová hra trpěla značnými nedostatky a generovala i po vydání mnoho aktualizací, které sice jedno opravili, ale další dvě věci rozbili.

Na konec mám s hrou i v podstatě dvojí zkušenost. Je to rok a nějaké drobné, kdy jsem ke hře přišel prvně a byť jsem musel ocenit svérázný smysl pro humor, čím více jsem postupoval hrou, tím větší frustrací jsem začínal trpět ze zdejší nedomyšlenosti některých činností. Když pak přišla chvíle, kdy jsem potřeboval udělat větší zásobu dřeva, které ze začátku potřebujete poměrně hodně, s hrou jsem regulérně seknul. Stranou šla veškerá loajalita k oblíbenému překladateli a jeho práci. Po stém strkání stále vzdálenějších klád, kdy jsem unesl jedinou a potřeboval doručit dalších dvacet, jsem to psychicky nedal.

To se však v průběhu roku postupně měnilo. První takovou vlaštovkou byl doplněk Breaking Dead, který do hry přidává možnost zotročit Franken zombies a na konci roku 19 se přidává Graveyard Keeper: Stranger Sins, které nejen že přidává další objekt v podobě konkurenční hospody, ale rozšiřuje příběhovou linii a trochu lépe přibližuje zdejší univerzum. Hostinec jako takový, mění úplně dynamiku celé hry. Když si to vezmu, v původní verzi bych při jejích nedostatcích mohl strávit klidně nějakých 140 hodin, s DLC se to stáhlo na polovinu a to jsem se ještě dost rozptyloval. Rozptýlit se nechám snadno a hra tomu jde hodně naproti.

Tedy suma sumárum, po roce tu máte hru, kde jste správcem hřbitova, kněžím, zelinářem, okultistou, alchymistou, kuchařem s nekrofilním menu, turistou v čase, obecným dobrodincem, který pro ostatní obyvatele koná dobré skutky, příležitostným dobrodruhem a hlavně, člověkem žijícím životem po smrti, toužícím dostat se za svou milovanou, dostat se zpět domů.
Zamíchat, netřepat, přihoďte olivu a máte z toho koktejl zábavy, kde se přistihnete, jak v jednu chvíli pitváte mrtvolu, řešíte kvalitu jejích orgánů, pečlivě preparujte maso, abyste nadělali chutné hamburgery na blížící se upalování čarodějnic inkvizicí, kde samozřejmě nesmí chybět pivo a k tomu hlídáte jestli FrankenZombies neflákají přípravu vína do hospody, aby zdejší duch měl co servírovat.

Sice stále některé mechaniky zůstávají tak na půl cesty a člověk se občas pozastaví nad hektičností některých úkonů a nesmyslností některých výrobních procesů (pochopíte, až budete dělat knihu, sochu nebo třeba víno určité kvality ve větším množství), ale i přes těch pár nedostatků je to rozhodně hra, která si zaslouží pozornost, podporu v podobě pořízení a v doufání, že ještě nějaký obsah dorazí, aby třeba ještě trochu přiblížil příběh, minimálně myšlenku tvůrců a přidal nějaké to další drobné dobrodružství tohohle sarkastického sadomasochisty, který ještě nenadělal dost burgerů z mrtvol. To vše se skvělým překladem a dneska za pár korun.

Pro: Humor, obsah, hudba,

Proti: Sem tam drobné nedomyšlenosti

+20