Herní výzva 2018 - Kategorie č. 5 - Nervy z oceli (Hardcore)
Zejména starší hráči se jistě setkali s některým z sharewarových titulů od firem Apogee Software a Epic MegaGames. Nešlo o žádné originální a převratné tituly, ale poskytovaly příjemnou, povětšinou akční zábavu. A hlavně - první epizoda bývala vždy zdarma, takže se tyto hry hřály na hard discích prakticky všech retro hráčů. Navíc odstartovaly kariéru známých firem 3D Realms a Epic Games a taky nám poprvé představily nesmrtelného hrdinu jménem Duke Nukem.
Rad Rodgers vzdává hold těmto střílečkám devadesátých let. Zachovává klasickou hratelnost tradičních akčních plošinovek, ale přidává moderní grafické a zvukové zpracování. Nejde o žádnou revoluci, nepřidává žádné umělecké ideje či duchovní poselství. Jde o poctivou akční hru ze staré školy.
Hlavní postavou je rebelující vášnivý hráč videoher, Rad Rodgers, hojně využívající starou herní konzoli, které říká Dusty. Jak sám říká - Too Cool For School. Rad se po dlouhé herní seanci v noci náhle vzbudí a dostává se do útrob víru, který jej vtáhne do překrásně vizuálně zpracovaného světa, jenž se stává jeho vlastním herním dobrodružstvím. Za asistence své konzole Dustyho zachraňuje lesní svět před zkázou a musí osvobodit starý strom, strážce lesa.
Hra nabízí celkem 8 levelů a k tomu navíc náročný samostatný boss fight. Zpracování levelů je překrásné, hýří všemi barvami, každá úroveň má své samostatné grafické téma a Unreal Engine předvádí obvyklé grafické vychytávky. Hratelnost je ovšem i přes 3D zpracování typicky ve 2D, Rad svým blasterem likviduje četné nepřátele a potýká se s nástrahami prostředí.
Hra podobného typu musí hráče přitáhnout hratelností či jinými faktory přitažlivosti, když už postrádá na originalitě. V první řadě vás uchvátí hláškující kombo Rad + Dusty. Konzolový sidekick je poměrně originální, navíc s osvědčeným Jon St. Johnem za mikrofonem. I Rad jakožto zlobivý hošík je cool. Pokud se vám podaří sesbírat herní pokrývky hlavy a nasadí si přilbu, jakoby z oka vypadl Commanderu Keenovi.
Level design je taky poměrně vyvedený a celkem 8 map je sice relativně malý počet, avšak jednotlivé mapy jsou poměrně dlouhé. V každé z nich musíte sesbírat 4 kousky amuletu, provedení map není stereotypní a stále přibývají různé nástrahy i nepřátelé. Úrovně jsou plné tajných oblastí, které nám nabídnou power-upy nebo krystaly.
Pocit z herní akce je výborný, zaměřujete pomocí myši a nepřátelé se pěkně třesou, jak dostávají nakládačku blasterem, čemuž dopomáhají i pěkné vizuální efekty. Snad jen v některých úsecích byl zaměřovač špatně ve víru akce na obrazovce vidět, což mi vadilo zejména při boss fightu.
Rad Rodgers není pro malé děti, protože nepřátelé se pěkně krvavě rozprskávají, zejména pokud použijete některý z upgradů zbraně, kterých se na chvíli zmocníte. Také se dá najít legendární Excalibat z Rise of Triad - mocná baseballová pálka. Snad proto je přidána možnost Parenteral Locku a odstranit tak brutalitu.
Hra není žádnou procházkou růžovým sadem, některé úseky nebo minibossové vás dokážou potrápit, ale obtížnost je vyvážená a nejde o žádný hardcore, i méně zdatný adept plošinkového hraní si hru užije. Na tu nejvyšší obtížnost je nicméně hratelnost jen pro silné nervy, ale vše se dá zvládnout, i když jsem musel často zatínat zuby a moje herní doba činí více než 30 hodin.
Klasickou hratelnost do určité míry osvěžují úseky Pixelverse - paralelního světa, v němž musí Rusty opravit chyby ve skutečné realitě - chybějící plošinky, kámen bránící v cestě a podobně. Jejich provedení je buď ve formě labyrintu, ve kterém hledáme příslušný objekt, nebo v podobě logického puzzle, v němž musí Rusty pospojovat energetické koule a energii dovést do cíle.
Jako bonus autoři připravili tři Pogo Vertigo levely, v nichž skáčete na pogo sticku až na vrchol. Jsou zde jako odreagování od líté akce a i když se nedostanete až nahoru, hra vás pustí dále. Dobrému pocitu ze hry přispívá i řízný soundtrack od mého oblíbence Andrewa Hulshulta. Mixuje rockový základ s elektronickým doprovodem a dá se dobře poslouchat i samostatně.
Snad jako každá hra má Rad Rodgers určité drobné nedostatky. Kromě zmíněného kurzoru mi vadila nemožnost pohledu nahoru či dolů a zlepšení orientace, což někdy způsobilo náhodné pády. Taky se nelekejte pomalého startu hry, myslel jsem že se hra zasekla, ale program tak dlouho načítal data. Taky mě trochu mrzí, že prozatím nedošlo k rozvinutí příběhu o druhý svět, ten je sice naznačován na závěr hry, ale o jeho dokončení zatím nemáme informace.
Rad Rodgers je tedy velice povedeným akčním kouskem. Není originální, ale přináší příjemnou retro atmosféru devadesátých let, i když v moderním grafickém kabátku. Pro milovníky plošinovek je to povedená volba, i když nečekejte žádné umělecké experimenty. Já jsem si hru užil a těším se na nové levely, jež byly na THQ Nordic avizovány.
Zejména starší hráči se jistě setkali s některým z sharewarových titulů od firem Apogee Software a Epic MegaGames. Nešlo o žádné originální a převratné tituly, ale poskytovaly příjemnou, povětšinou akční zábavu. A hlavně - první epizoda bývala vždy zdarma, takže se tyto hry hřály na hard discích prakticky všech retro hráčů. Navíc odstartovaly kariéru známých firem 3D Realms a Epic Games a taky nám poprvé představily nesmrtelného hrdinu jménem Duke Nukem.
Rad Rodgers vzdává hold těmto střílečkám devadesátých let. Zachovává klasickou hratelnost tradičních akčních plošinovek, ale přidává moderní grafické a zvukové zpracování. Nejde o žádnou revoluci, nepřidává žádné umělecké ideje či duchovní poselství. Jde o poctivou akční hru ze staré školy.
Hlavní postavou je rebelující vášnivý hráč videoher, Rad Rodgers, hojně využívající starou herní konzoli, které říká Dusty. Jak sám říká - Too Cool For School. Rad se po dlouhé herní seanci v noci náhle vzbudí a dostává se do útrob víru, který jej vtáhne do překrásně vizuálně zpracovaného světa, jenž se stává jeho vlastním herním dobrodružstvím. Za asistence své konzole Dustyho zachraňuje lesní svět před zkázou a musí osvobodit starý strom, strážce lesa.
Hra nabízí celkem 8 levelů a k tomu navíc náročný samostatný boss fight. Zpracování levelů je překrásné, hýří všemi barvami, každá úroveň má své samostatné grafické téma a Unreal Engine předvádí obvyklé grafické vychytávky. Hratelnost je ovšem i přes 3D zpracování typicky ve 2D, Rad svým blasterem likviduje četné nepřátele a potýká se s nástrahami prostředí.
Hra podobného typu musí hráče přitáhnout hratelností či jinými faktory přitažlivosti, když už postrádá na originalitě. V první řadě vás uchvátí hláškující kombo Rad + Dusty. Konzolový sidekick je poměrně originální, navíc s osvědčeným Jon St. Johnem za mikrofonem. I Rad jakožto zlobivý hošík je cool. Pokud se vám podaří sesbírat herní pokrývky hlavy a nasadí si přilbu, jakoby z oka vypadl Commanderu Keenovi.
Level design je taky poměrně vyvedený a celkem 8 map je sice relativně malý počet, avšak jednotlivé mapy jsou poměrně dlouhé. V každé z nich musíte sesbírat 4 kousky amuletu, provedení map není stereotypní a stále přibývají různé nástrahy i nepřátelé. Úrovně jsou plné tajných oblastí, které nám nabídnou power-upy nebo krystaly.
Pocit z herní akce je výborný, zaměřujete pomocí myši a nepřátelé se pěkně třesou, jak dostávají nakládačku blasterem, čemuž dopomáhají i pěkné vizuální efekty. Snad jen v některých úsecích byl zaměřovač špatně ve víru akce na obrazovce vidět, což mi vadilo zejména při boss fightu.
Rad Rodgers není pro malé děti, protože nepřátelé se pěkně krvavě rozprskávají, zejména pokud použijete některý z upgradů zbraně, kterých se na chvíli zmocníte. Také se dá najít legendární Excalibat z Rise of Triad - mocná baseballová pálka. Snad proto je přidána možnost Parenteral Locku a odstranit tak brutalitu.
Hra není žádnou procházkou růžovým sadem, některé úseky nebo minibossové vás dokážou potrápit, ale obtížnost je vyvážená a nejde o žádný hardcore, i méně zdatný adept plošinkového hraní si hru užije. Na tu nejvyšší obtížnost je nicméně hratelnost jen pro silné nervy, ale vše se dá zvládnout, i když jsem musel často zatínat zuby a moje herní doba činí více než 30 hodin.
Klasickou hratelnost do určité míry osvěžují úseky Pixelverse - paralelního světa, v němž musí Rusty opravit chyby ve skutečné realitě - chybějící plošinky, kámen bránící v cestě a podobně. Jejich provedení je buď ve formě labyrintu, ve kterém hledáme příslušný objekt, nebo v podobě logického puzzle, v němž musí Rusty pospojovat energetické koule a energii dovést do cíle.
Jako bonus autoři připravili tři Pogo Vertigo levely, v nichž skáčete na pogo sticku až na vrchol. Jsou zde jako odreagování od líté akce a i když se nedostanete až nahoru, hra vás pustí dále. Dobrému pocitu ze hry přispívá i řízný soundtrack od mého oblíbence Andrewa Hulshulta. Mixuje rockový základ s elektronickým doprovodem a dá se dobře poslouchat i samostatně.
Snad jako každá hra má Rad Rodgers určité drobné nedostatky. Kromě zmíněného kurzoru mi vadila nemožnost pohledu nahoru či dolů a zlepšení orientace, což někdy způsobilo náhodné pády. Taky se nelekejte pomalého startu hry, myslel jsem že se hra zasekla, ale program tak dlouho načítal data. Taky mě trochu mrzí, že prozatím nedošlo k rozvinutí příběhu o druhý svět, ten je sice naznačován na závěr hry, ale o jeho dokončení zatím nemáme informace.
Rad Rodgers je tedy velice povedeným akčním kouskem. Není originální, ale přináší příjemnou retro atmosféru devadesátých let, i když v moderním grafickém kabátku. Pro milovníky plošinovek je to povedená volba, i když nečekejte žádné umělecké experimenty. Já jsem si hru užil a těším se na nové levely, jež byly na THQ Nordic avizovány.
Pro: Retro atmosféra. Výrazné hlavní postavy. Rozsáhlé a propracované levely. Grafika a soundtrack.
Proti: Nemožnost rozhlížení. Někdy špatně viditelný kurzor. Neuzavřený příběh. Pomalý start hry.