Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Petr Ledecký • 28 let • ČR - kraj Praha

Komentáře

Epistory: Typing Chronicles

  • PC 85
Epistory: Typing Chronicles mi byla doporučena jako krásná a naprosto skvělá hra. Kousek mi byl ukázán a potom přišlo „Hle, mám ji na Steamu, tak si ji zahraj, pokud tě zaujala.“. Jsem tu a píšu tuhle recenzi, takže zaujala.

Když jsem hru spustil, okamžitě jsem ji přenastavil do češtiny. I přes to, že jsem byl vystaven psaní písmen, která mě zdržovala (ó, ň, ť, atd.).

Hned ze začátku jsem byl okouzlen přenádhernou a originální grafikou, stejně tak jako herním světem. Je krásně barevný, rozmanitý a otevíráte si ho hezky postupně, takže něco přesně pro mě.

Protagonistkou této hry je neznámá blonďatá dívka, která tento origami svět zkoumá ze hřbetu tříocasé lišky. Nejenže je to pro mě naprosto dokonalé spojení herních postav, ale ještě k tomu používá jako zbraň sílu slov. Dokonalost.

Místo meče a štítu musí tedy hráč využít své psací dovednosti a psát slova tak, jak se zobrazují na obrazovce. Někdy jsou kratší a někdy jsou, řekněme, velmi dlouhá, viz „PNEUMONOULTRAMICROSCOPICSILICOVOLCANOCONIOSIS“ (ano, to tam opravdu je, mám screenshot :D), která dala zabrat i mně, a to umím psát všemi deseti.

Pro mě je Epistory mistrovským dílem, které si zaslouží velké uznání. Při hraní jsem nevnímal čas, ztratil se v již zmíněném světě a kochal všemi nádherami okolo sebe. Hra mě unášela na prazvláštní vlně klidu a uchvácení, což se mi ještě u žádné hry nestalo. Určitě si zaslouží váš herní čas a já si ji rád brzy zahraji znovu.

Pro: Poutavost hry, přenádherná grafika, příběh, různé druhy magických dovedností

Proti: Malá rozmanitost nepřátel

+11

Memoranda

  • PC 80
Murakami pro mě byl před hraním této hry jedna velká neznámá. Neznal jsem jeho ani jeho tvorbu. A už vůbec jsem nevěděl, že existuje hra inspirována jeho krátkými povídkami.

Ze hry se tedy vyklubalo jedno velké překvapení. Velmi milé překvapení. To první, co mě dokonale přikovalo k židli, byla nádherná ručně kreslená grafika. Hra hýří barvami, všechno je živé, a já se tak nechal vtáhnout a unášet. Ať už to bylo krásným městečkem, do kterého je zasazena, nebo jeho okolím, jež k němu dokonale sedí.

Hlavní postava, dívka, která si nedokáže vzpomenout na svoje vlastní jméno, krásně pasuje do celého prostředí. Jakmile jsem se s ní rozběhl po městečku, užíval jsem si opravdový hráčský požitek. Místy jsem se přistihl, že ji nechávám stát uprostřed oblasti a rozhlížím se kolem. Jak je to všechno TAK malebné.

Problémem pro mě nebyly ani hádanky, které byly na můj vkus místy příliš stručné. Některé z nich jsem si opravdu užil a mrzí mě, že jich nebylo ve hře o trochu více.

Co se dějové linky týče, tak jsem byl spíše pohlcen těmi vedlejšími, byly opravdu zajímavé. Kdybych mohl těm vedlejším malinko ubrat a předat je té hlavní, byl bych stoprocentně spokojen. Takto jsem na hlavní linii místy nemyslel vůbec a užíval si toho všeho okolo, a že toho je k užívání dost.

Hru jsem měl odehranou cca za 5 hodin. Užíval jsem si ji natolik, že bych ocenil, kdyby byla delší. Bylo by vážně super, kdyby některé "nakousnuté" dějové linky byly odhaleny do konce. Hru by to dle mého názoru ještě více obohatilo.

Memoranda každopádně patří mezi jednu z mých TOP adventur a rozhodně si ji v budoucnu zahraji znovu. Do třetice všeho dobrého.

Pro: Poutavost hry, přenádherná grafika, pozoruhodné herní prostředí, atmosféra městečka

Proti: Nedokončené vedlejší dějové linky, herní doba

+13

Die Young

  • PC 100
Jste pronásledováni. Uvězněni na neznámém ostrově uprostřed Středozemního moře bez možnosti jej opustit. Jste sami, bez přátel, obklopeni nepřáteli, jakýmsi kultem socialistů. Všechno, co máte je váš rychlý úsudek a rychlé nohy. Podaří se vám uniknout, nebo zemřete mladí?

Ocitáte se v otevřeném světě a nemáte u sebe nic jiného než mapu, kompas. Kromě poznámky, která vás láká k věži na severu nemáte žádný směr. Potulovat se však můžete volně, jak uznáte za vhodné. Při zkoumání okolí narazíte na zajímavá místa od opuštěných budov po propracovaná místa velmi podobná bludištím. I když vás bude lákat projít hlavní linii hry, rád bych upozornil, že čas věnovaný průzkumu okolí může být velmi přínosný. Na ostrově jsou totiž pro vaši postavu rozmístěna různá vylepšení, například extra vybavení nebo batohy, které vám zvětší velikost inventáře.

Hra nabízí velmi zajímavý a intuitivní parkur systém. Po celou dobu hry se tak budete věnovat šplhání, skákání a plošinám, ať už procházíte horami do závratných výšek nebo prozkoumáváte jednu z budov. V otevřeném světě, když se budete vyhýbat nepřátelům, se vám bude parkur velmi hodit a upřímně, budete za ony římsy a plošiny vděční, protože při zdrhání před nepřáteli jsou mnohdy jedinou záchranou.

Římsy a plošiny nejsou to jediné, za co budete vděční. Ukládání a rychlé cestování zde totiž funguje ve formě vyhledatelných míst. Ohniště, která naleznete různě po mapě (zrovna tam, kde byste ho potřebovali samozřejmě ne, jak jinak) vám umožní rychle nebo napevno ukládat, ale také vařit syrové maso… když jej máte zrovna po ruce. V několika oblastech jsou skrytá bezpečná místa, která vám umožní rychle cestovat, odpočívat přes noc a uložit si zde předměty, které zrovna akutně nepotřebujete. Jakmile jedno z těchto míst najdete, bude označeno na mapě, stejně jako zdroje paliva a vody.

Co se nepřátel a bojů týče, tak nabízí hra dva herní módy, dobrodružný a přeživší. Dobrodružný mód je popsán jako „Nejlepší způsob, jak si užít zážitek ze hry a herní příběh. Je doporučen pro nové hráče‘‘. Přeživší mód nabízí „Vyšší úroveň obtížnosti pro vyčerpávající zážitek‘‘. Dobrodružný mód jsem nehrál, takže jej nemohu plně popsat. S přeživším módem jsem na tom však naprosto opačně. Ten jsem odehrál plus minus šestkrát. Označení „přeživší“ opravdu sedí. Pokud se cíleně neschováte do útrob jedné z budov, tak si vás vždycky nějaké nebezpečí najde. A vlastně i tak vás minimálně hryzne krysa. Než se pořádně vyzbrojíte, tak budete máchat vším, co po cestě najdete a co lze použít jako zbraň. Ono máchání vám zkonzumuje podstatně velké množství staminy, takže se může stát, že vás nepřítel pak rozšlápne jako mravence. Jakmile ale komplexně pochopíte systém bojů, na koho můžete a na koho prostě zatím zaútočit nemůžete, jste v pohodě. Nehledě na to, že až získáte jednu ze dvou krásných zbraní (a teď vás budu napínat a neřeknu jakých), tak se stanete téměř nepřemožitelnými a klacky, za které jste na začátku děkovali celému vesmíru najdou své místo maximálně tak ve storage boxu.

Poslední a pravděpodobně nejdůležitější součástí Die Young je craft systém. Po cestě budete sice nacházet předměty, které vás uzdraví nebo k uzdravení dopomohou, ale sem tam se bude hodit si je postaru vyrobit. Správa vašich řemeslných zdrojů je tedy zásadní, protože z každého můžete nést jen velmi malé množství. Důležité je také upozornit na to, že se nacházíte na rovníkovém ostrově, takže vám na temeno hlavy nepřetržitě praží slunce. Vyhledávejte tedy často stín a šetřete vodou, alespoň ze začátku, budete ji potřebovat.

Z mých šesti odehrání můžu s čistým svědomím udělit hodnocení 100 %. Hra nabízí nádherný otevřený svět s bohatou faunou a florou, nespočet nepřátel a vzrušujících nebezpečí, nádherné prozkoumatelné oblasti a dobrodružné úkoly, u kterých se rozhodně nebudete nudit. Jako jedna z mála her se zařadila mezi ty, které jsem odehrál několikrát a rozhodně mé naposled nebylo naposled.

Pro: nádherný otevřený svět, skvělá hratelnost, vzrušující úkoly, zkoumání oblastí, různorodí nepřátelé, craft systém, propracovaný příběh, napínavý děj, vtipné hlášky hlavní protagonistky, velmi zajímavé dokumenty

Proti: ještě není dvojka

+10