Závěrečný díl restartované trilogie nás zavádí do hlubokých džunglí Mexika a Peru, kde se Lara Croft pokouší zastavit apokalypsu, kterou – poněkud ironicky – sama rozpoutala. Shadow of the Tomb Raider se snaží být osudovým vyvrcholením cesty mladé archeoložky, a i když v mnoha ohledech exceluje, v jiných zůstává stát na půli cesty.

Technicky se jedná o naprostou špičku. Hustá vegetace, práce se světlem pronikajícím skrze koruny stromů a detaily bláta na Lařině kůži (které zde slouží i jako herní mechanika pro stealth) jsou dechberoucí. Peruánská džungle působí nebezpečně a živě, což skvěle doplňuje i vynikající zvukový design. S kvalitními sluchátky a licencovaným zvukem Dolby Atmos se jedná o jednu z nejlépe ozvučených her, které jsem kdy hrál. Skutečně lahoda. Zamrzí ovšem zabugovaný ray tracing stínů, který dnes (od jednoho z updatů) na nastavení vyšší než medium háže nepříjemné artefakty.

To, co mě na hře bavilo nejvíce, je jednoznačný návrat ke kořenům v podobě důrazu na hrobky a environmentální hádanky. Jestliže předchozí díly byly místy až příliš akčními řežbami, zde dostal prostor „tomb raiding“ v té nejčistší zmodernizované podobě. Challenge Tombs, stejně tak jako v rámci DLC přidané kobky, jsou nápadité, vizuálně ohromující a jejich zdolávání přináší onen starý dobrý pocit uspokojení z objevení něčeho dávno zapomenutého. Často jsem si skutečně připadal a intenzivně vnímal, že stojím ve staletí zapomenutém prostoru, kde vzduch smrdí jak zatuchlá mrtvola. Zkrátka, atmosféra těchto míst je vystihnuta skvěle.

Kde hra trochu pokulhává, je samotné vyprávění. Lara je zde vykreslena jako postava na hraně posedlosti, což je zajímavý směr, ale scénář nedokáže všechny ty emoce a motivace vždy prodat s dostatečnou lehkostí. Trinity jakožto hlavní záporná organizace už v tomto díle působí spíše jako povinná kulisa, která nepřináší žádné větší překvapení. Paititi, coby větší herní základna, sice nabízí spoustu obsahu, ale vedlejší questy mají tendenci sklouzávat k žánrové rutině, která jen zbytečně rozmělňuje tempo hlavní linky.

Shadow of the Tomb Raider je poctivá akční adventura, která sází na jistotu. Nepřináší revoluci, spíše piluje už jednou nastavené mechanismy. Pokud jste si užili předchozí díly, budete zde jako doma, ačkoliv se neubráníte pocitu, že se autoři z Eidos-Montréal drželi až příliš při zdi. Jako zakončení trilogie to funguje, ale úplně tím nejlepším dílem z trilogie je pro mě pořád díl první.

Dohráno na 100% - nějak se mi toho během hraní podařilo málo minout, takže jsem se rozhodl, že těch pár přehlédnutých věciček a dokumentů musím doplnit. Rozhodně mě tady sběratelství bavilo více než ve hrách od Ubisoftu, i když to vypadá na první pohled velmi podobně.