Když člověk nemá co dělat, většinou skončí u scrollování sociálních sítí, bezcílného koukání do ledničky nebo přemýšlení. Já jsem se ale tentokrát hecnul a sáhl po jedné z her, které mi už roky ležely v knihovně. Volba padla na Samorost 2 a upřímně, čekal jsem, že mě tenhle zvláštní svět moc nenadchne. Jenže sotva jsem hru zapnul, dostal jsem vizuální facku… v tom nejlepším slova smyslu.

Ten grafický styl je tak nádherně ulítlý, prostě nádhera. Stejná poetika jako v Machinariu , jen místo robotů tu máte skřítka, který vypadá, jako kdyby utekl z botanické zahrady. A ano, hra je krátká. Mně trvala asi hodinu – a to je co říct, protože moje schopnost řešit hádanky je na úrovni nuly. Některé místnosti mě potrápily, ale nikdy ne tak, abych chtěl vyhodit počítač z okna. Spíš tak mile, že jsem si připadal jako účastník logické olympiády pro začátečníky.

A příběh? Je tam. Ukradnou vám psa Alíka což je mimochodem největší zločin od dob, co někdo vynalezl rozinky v pečivu a vy se vydáte na intergalaktickou záchrannou misi. Jednoduché, čisté, funkční. A hlavně: kdo by nechtěl zachraňovat psa, který vypadá, jako kdyby byl z reklamy na nejhodnějšího mazlíčka roku. Celkově je Samorost 2 takový malý, poetický výlet do světa, kde i ty nejdivnější věci dávají smysl… nějakým způsobem. Je to krátké a krásné.

Proto davam 80 procent.

Wolfenstein: The New Order mě opravdu potěšil a bavilo mě u něj trávit čas. Akce je hodně intenzivní a někdy až trochu přehnaná. Na některých pasážích jsem se zasekl i 30 minut, než jsem je dohrál asi skill issue ale s temi hordy nepratel obcas nejde nic delat.

Co je na hře nejlepší, je, že mě opravdu zasáhla nostalgie.I kdyz je mi teprve 15 tak už jako malý jsem hrál Wolfenstein 3D , takže mě ten návrat do starého 3D světa v ukrytu odboje potěšil. Je super vidět, jak se tvůrci snažili propojit starou atmosféru s novými technologiemi a zároveň zachovat ducha série.

Příběh mi přišel dostatečný, hezky gradoval a v mnoha momentech opravdu stálo za to sledovat, co se bude dít dál. Ke konci se hra už trochu táhla, ale ani to mě neodradilo. Celkově si myslím, že Wolfenstein: The New Order rozhodně stojí za dohrání. Jsem rád, že jsem hru dohrál, i když mě občas házela výzvy a překážky, které mi daly zabrat.

Nakonec z toho byla parádní zkušenost, u které jsem si užil každou minutu, a i když občas trvalo než jsem prošel pasáž, stálo to za to hra mě potěšila jak nostalgicky, tak z hlediska zábavy a intenzity akce.

Taková příjemná jednohubka na zpestření školní hodiny.
Všechno jsem projel za nějakých 20 minut, protože proklikat všechny konce je tu asi stejně náročný jako kliknout na „Další“ na PowerPointu. Ale musím uznat – grafika je fakt fajn, hudba sedí a celé to má docela atmosféru… teda aspoň do chvíle, než zjistíš, že těch „různých konců“ je ve skutečnosti jen pár linek, co se nakonec slévají skoro do jedné kaluže. Člověk čeká dramatickej větvenej příběh a ono to spíš připomíná: „vyber si cestu, stejně skončíš skoro stejně“ . Ale jo je to solidní malá hra. Dostal jsem se k ní ve škole, zabil hodinu hraním a vůbec si nestěžuju :D . 
Takže dávám 75%

Vampyr mě upřímně úplně vysál… ale ne zubama, spíš svou únavnou hratelností. Tenhle styl her, kde se neustále prodírám hordou respawnujících se nepřátel, mě fakt nebaví.

Příběh se rozjíždí tak pomalu, že jsem měl chvílema pocit, že se koukám na upíří verzi české telenovely. Možná jsem už rozmazlený rychlejším tempem z jiných her, ale tady se to na mě táhlo jak žvýkačka na podrážce. Atmosféra super, nápad super, ale hraní? Uf.

Nedohrál jsem to. Dal jsem tomu šanci, fakt jo… ale nakonec jsem si řekl, že život je krátký a moje nervy ještě kratší.

Obecně jsem rád že jsem hru obdržel zdarma a nemusel za ni platit.

Machinarium mě naprosto nadchlo!
Hlavně ten grafický styl hry je úžasný. Každý detail prostředí je tak promyšlený a originální, že se v tom člověk úplně ztrácí. Příběh vás úplně vás vtáhne a hádanky mají skvělou míru výzvy, nekteré se mi ale zdály až moc težké... Prostě hra, u které jsem si užil každý moment a obdivuju, jak moc se tvůrci snažili o vizuální kouzlo i atmosféru.
I když jsem hru dostal zdarma rozhodne bych zaplatil celou cenu.