Zajímavá hard-scifi adventura, která tak trochu dojíždí na viditelně nižší rozpočet a nemastný neslaný writing, který paradoxně degraduje onu hard-scifi složku. Na jednu stranu hra místy vypadá velmi dobře a ztvárnění ať už orbitální stanice nebo lunární základní je příjemně přízemní, na stranu druhou veškeré animace a především klouzavý pohyb hlavní postavy působí hodně budgetovým dojmem. Deliver Us the Moon je primárně walking sim, možná trochu floating sim, a tahle pohybová nedopečenost kazí celkovou imerzi.

Druhá věc, která mě trochu zklamala, byl samotný příběh. Jeho odhalování není špatné, ale pro potřeby walking simu, kde by příběh měl hrát prim, mi přišel poněkud plytký (celá ta zápletka okolo mikrovln) a v závěru jakoby nedořečený. Je jasné, že si tvůrci připravili půdu pro celou sérii her nebo minimálně trilogii, ale i tak mi tam vyloženě chyběl nějaký twist nebo zajímavá úderná myšlenka, která by ozvláštnila jinak velmi očekávaný průběh.

Pocit z průzkumu je tu taky spíše průměrný. Hodně na mě ale zabíral celkový setting, který v kombinaci s dobře využitým ray tracingem, minimalistickou hudbou a celkovým ozvučením dost šikovně přenášel pocity osamocení. Mám už ale zároveň trochu alergii na to, a tohle opakuju snad u každého druhého budgetovějšího walking simu, když si tvůrci z finančních důvodů vypomáhají různými levitujícími duchy, světelnými orby nebo barevnými hologramy. No a tady jsou to ty hologramy.

Hodně se mi líbila projížďka po povrchu Měsíce, kde kromě několika úkolů hráč narazí i na pár fajn easter eggů. Parádní bylo taktéž střídání pohledu z první a třetí osoby dle toho, co se zrovna v dané situaci dle tvůrců hry hodilo líp.

Deliver Us the Moon jako celek hodnotím jako příjemnou jednohubku, která nezvládla úplně vytěžit svůj potenciál. Jako debut a základ pro další hry to ale funguje obstojně. A co jsem zatím doposud viděl z druhého dílu, tak tvůrci v něm skutečně udělali pořádný, nikoli malý krůček, ale pořádný skok kupředu.