Half-Life čerstvě po deváté dohraný, když v tom vyjde Black Mesa, co si počít? Inu, nedá se nic dělat, musím se obětovat a ponořit se do životního příběhu nemluvného Gordona Freemana po desáté… Black Mesa není jen otrockou předělávkou, či konverzí, vnímám ji jako komplet novou hru, která „pouze“ využívá příběh a lokace Half-Life 1. Nová totiž není jen grafika, neboli engine, ale i design úrovní, téměř všude se dá narazit na drobná vylepšení, zábavné vychytávky, přeuspořádání, detaily… Hodně detailů. Dokážu si jen představit s jakou herní láskou a zápalem pro dobrou věc se na Black Mese pracovalo. Skutečně, hraji hru po desáté a najednou mi nepřijde v ničem okoukaná, všude je něco nového, nebo drobně jiného, co si užít.
Mezi největší změny řadím překopání vlakového levelu „On a rail“, je sice zkrácen, ale působí tak mnohem více zábavně a intenzivně. Místo sáhodlouhého bloudění a přehazování výhybek, vyřešíte jeden puzzle a pak si prostřílíte cestu na povrch. Malinkých zkratek se nachází ve hře více, řekl bych, že sem tam vypadne z herní stopáže několik desítek vteřin.
S celkovým hodnocením jsem si byl jist devadesátkou, ovšem musím říct, že absence Xenu mě hodně zklamala, četl jsem, že prý bude přidán časem, nicméně osobně bych preferoval klidně znovu posunout datum vydání a počkat až bude hra kompletní…
Edit: Osm let uplynulo jako voda (haha) a herní obec se konečně dočkala kompletní verze Black Mesa. A jak že jsme na tom v roce 2020? Na první pohled mi vyrazila dech grafika, steam verze prošla nepochybně dalšími vylepšeními, protože hra vypadá fantasticky. Pořád nemůžu uvěřit, že si ten přes 20 let starý Half-Life můžu zahrát v kompletně novém enginu. Ačkoli hru dohrávám de facto po jedenácté, přijde mi, že jsem se tentokrát poprvé dokázal kompletně ponořit do příběhu, bylo to lepší než kdejaký katastrofický film. Atmosféra evokovala až survival horor nebo něco ve stylu Prey a to dokonce natolik, že jsem si říkal, že by hře prospělo i zpomalení tempa a nějaké stealth prvky. Ovšem to už bychom se od HL příliš vzdalovali. Až po Xen jsem se tedy královsky bavil.
Líbí se mi, že vývojářské studio Crowbar poté, co bravurně předělali originální hru, se rozhodli popustit uzdu fantazii a vytvořit něco, co bude jejich „vlastní“. Xen je opravdová novinka, působí téměř jako samostatná a nová hra, nebo chcete-li datadisk. Vizuálně i hudebně je vynikající, v každé nové lokaci, do které vstoupíte si řeknete menší, či větší „wow“, ale teď přichází to ale… V každé lokaci se totiž zdržíte o několik minut déle, než by bylo zdrávo. Není správné říct, že Xen je dlouhý, on je totiž zdlouhavý – neobsahuje dostatečně zábavnou náplň. Chvíli vás bude bavit skákat po leknínech, chvíli vás bude bavit nahánět Gonarchu, chvíli vydržíte přepojovat emzákům kabely, ale ono toho na Xenu bude třeba vždycky udělat 2x víc, než by Vám vyhovovalo. Na druhou stranu, „zklamání“ je příliš silné slovo. Xen je dobrý, jen ne vynikající jako předchozí část hry…
Mezi největší změny řadím překopání vlakového levelu „On a rail“, je sice zkrácen, ale působí tak mnohem více zábavně a intenzivně. Místo sáhodlouhého bloudění a přehazování výhybek, vyřešíte jeden puzzle a pak si prostřílíte cestu na povrch. Malinkých zkratek se nachází ve hře více, řekl bych, že sem tam vypadne z herní stopáže několik desítek vteřin.
S celkovým hodnocením jsem si byl jist devadesátkou, ovšem musím říct, že absence Xenu mě hodně zklamala, četl jsem, že prý bude přidán časem, nicméně osobně bych preferoval klidně znovu posunout datum vydání a počkat až bude hra kompletní…
Edit: Osm let uplynulo jako voda (haha) a herní obec se konečně dočkala kompletní verze Black Mesa. A jak že jsme na tom v roce 2020? Na první pohled mi vyrazila dech grafika, steam verze prošla nepochybně dalšími vylepšeními, protože hra vypadá fantasticky. Pořád nemůžu uvěřit, že si ten přes 20 let starý Half-Life můžu zahrát v kompletně novém enginu. Ačkoli hru dohrávám de facto po jedenácté, přijde mi, že jsem se tentokrát poprvé dokázal kompletně ponořit do příběhu, bylo to lepší než kdejaký katastrofický film. Atmosféra evokovala až survival horor nebo něco ve stylu Prey a to dokonce natolik, že jsem si říkal, že by hře prospělo i zpomalení tempa a nějaké stealth prvky. Ovšem to už bychom se od HL příliš vzdalovali. Až po Xen jsem se tedy královsky bavil.
Líbí se mi, že vývojářské studio Crowbar poté, co bravurně předělali originální hru, se rozhodli popustit uzdu fantazii a vytvořit něco, co bude jejich „vlastní“. Xen je opravdová novinka, působí téměř jako samostatná a nová hra, nebo chcete-li datadisk. Vizuálně i hudebně je vynikající, v každé nové lokaci, do které vstoupíte si řeknete menší, či větší „wow“, ale teď přichází to ale… V každé lokaci se totiž zdržíte o několik minut déle, než by bylo zdrávo. Není správné říct, že Xen je dlouhý, on je totiž zdlouhavý – neobsahuje dostatečně zábavnou náplň. Chvíli vás bude bavit skákat po leknínech, chvíli vás bude bavit nahánět Gonarchu, chvíli vydržíte přepojovat emzákům kabely, ale ono toho na Xenu bude třeba vždycky udělat 2x víc, než by Vám vyhovovalo. Na druhou stranu, „zklamání“ je příliš silné slovo. Xen je dobrý, jen ne vynikající jako předchozí část hry…
