Katamari (neboli sticky ball) je koule, která má jediný úkol – nabalovat na sebe všechno, co jí přijde do cesty. A trochu podobný osud potkal i samotnou sérii. Keita Takahaši ostatně pokračování původně vůbec nechtěl. Katamari Damacy mělo být něč novým a jedinečným, ne začátkem dalšího nekonečného kolotoče pokračování. Namco ale pochopitelně vidělo v úspěšné hře především značku, která se dá dál prodávat. Takahashi nakonec na druhém (a skvělém) díle We Love Katamari pracoval, ale následně sérii opustil. Po různých menších a větších dílech na PS Vitu a tak dále se po letech dostáváme k Once Upon a KATAMARI. Což je vlastně docela krásná ironie. Hra o kouli, která postupně pohltí celý svět, se sama stala franšízou, která na sebe za ty roky nabalila pokračování, spin-offy, remastery, DLC a další produkty. A nyní je tu další.
Ale popravdě. Tato série je tak unikátní a zábavná, že i přes autorův nesouhlas další díl kvituji. Once Upon a KATAMARI púsobí jako fanfikce. Návrat k sérii se vším všudy. Více levelů, nové epochy, nové věci k nabalení a pocta originálu. Jednoduše další Katamari.
Základní hratelnost pořád funguje dokonale. Rozkutálíte malou kouli, nabalujete tužky, jídlo, hračky, zvířata a lidi, koule roste, a najednou už sbíráte auta, domy, lodě a celé kusy krajiny. Z původně titěrného světa se během několika minut stane absurdní kolos. A ten pocit, kdy zjistíte, že něco, kolem čeho jste před chvílí opatrně projížděli, už nyní prostě nabalíte je pořád stejně uspokojivý. Nejvíce mě ale překvapilo, jak kvalitní jsou jednotlivé levely. Dinosauři, yokaiové, western, pokrmy z éry Edo, filozofové... nový obsah obsahuje, a design úrovní si zachovává kvality původních dvou dílů. A je to gró celého Once Upon a KATAMARI. Velké změny nikdo nečekal a už vůbec autoři, kteří neriskovali a přinesli fanouškům to, co chtějí. A hlavně,
více japonskou hru těžko hledat.
I přes to, že novost konceptu z Katamari Damacy je s námi 22 let, je hraní her z této série stále osvěžující v záplavě stále se opakujících žánrů. Otázkou je, co bude dále. Tento díl se ale povedl a těch 7-8 hodin uteče jako valící se koule.
Ale popravdě. Tato série je tak unikátní a zábavná, že i přes autorův nesouhlas další díl kvituji. Once Upon a KATAMARI púsobí jako fanfikce. Návrat k sérii se vším všudy. Více levelů, nové epochy, nové věci k nabalení a pocta originálu. Jednoduše další Katamari.
Základní hratelnost pořád funguje dokonale. Rozkutálíte malou kouli, nabalujete tužky, jídlo, hračky, zvířata a lidi, koule roste, a najednou už sbíráte auta, domy, lodě a celé kusy krajiny. Z původně titěrného světa se během několika minut stane absurdní kolos. A ten pocit, kdy zjistíte, že něco, kolem čeho jste před chvílí opatrně projížděli, už nyní prostě nabalíte je pořád stejně uspokojivý. Nejvíce mě ale překvapilo, jak kvalitní jsou jednotlivé levely. Dinosauři, yokaiové, western, pokrmy z éry Edo, filozofové... nový obsah obsahuje, a design úrovní si zachovává kvality původních dvou dílů. A je to gró celého Once Upon a KATAMARI. Velké změny nikdo nečekal a už vůbec autoři, kteří neriskovali a přinesli fanouškům to, co chtějí. A hlavně,
více japonskou hru těžko hledat.
I přes to, že novost konceptu z Katamari Damacy je s námi 22 let, je hraní her z této série stále osvěžující v záplavě stále se opakujících žánrů. Otázkou je, co bude dále. Tento díl se ale povedl a těch 7-8 hodin uteče jako valící se koule.
Pro: level design, hudba, vizuální styl, humor a hlavně hratelnost
Proti: několik lineárnějších levelů