Na demoverzi této hry jsem narazil roku 2004, byla obsažena v CD přiloženému k časopisu PPK, obsahovala dva vozy a jednu trať. Tehdy jsem byl nadšen ze systému poškození vozů, pohledu z interiéru a především z velkého množství počítačem řízených soupeřů, se kterými bylo zpočátku těžké držet krok i na střední obtížnost. Tehdy jsem neměl volant, pouze klávesnici, na které se vozy ovládaly dost obtížně, po každém trochu delším podržení směrové šipky následoval těžko kontrolovatelný smyk. Později jsem hru hrál s volantem při pohledu z interiéru, s volantem se zde vůz ovládá mnohem příjemněji.

Plnou verzi jsem hrál až roku 2007, zpočátku jsem se od ní nemohl odtrhnout, strašně moc mě bavila. Nejraději jsem jezdil s Fordem Mondeo, líbilo se mi jeho modrobílé zbarvení. Hra obsahuje velké množství různých šampionátů, mimo jiné i Formula Ford Cup či Ford Fiesta Cup. Hlavní soutěží zde je BTCC, kterému tehdy vládly bílé vozy Nissan Primera. Hra nabízí velké množství tratí, většina z nich tvoří kalendář BTCC, ostatní jsou smyšlené. Nejraději jsem měl Brands Hatch společně s Doningtonem. V Brands Hatch jsem měl moc rád klesající první zatáčku, kterou je těžké správně projet, v Doningtonu zase šikanu před cílovou rovinkou. Před závodem se jede jednokolová kvalifikace. Po prvním závodě v šampionátu jsem byl poněkud zaskočen diskvalifikací, neboť jsem neabsolvoval povinnou zastávku v boxech, myslel jsem si, že jsou nepovinné. Samotné zpracování zastávek je velmi zdařilé. Moc se mi líbilo proměnlivé počasí během závodů, díky včasnému zastavení v boxu pro mokré gumy jsem nad soupeři párkrát získal mírný náskok.

U hry jsem se vždy výborně bavil, dobří soupeři mě nutili k bezchybné jízdě, nutnost zastavit v boxech zase k přemýšlení nad strategií. Pro mě nezapomenutelný automobilový simulátor, který si kdykoliv rád zahraji.