Rubačky založené na boj tělo na tělo mám hodně rád. Die by the Sword jsem si hodně užíval. Není tedy divu, že na Rune jsem se docela těšil. Určitě nezklamala.

Hra běží na enginu prvního Unrealu Tournamentu, a myslím, že engine hře sedne. Hra je to pěkná, svižná a bez zbytečných chyb (hrál jsem opatchovanou verzi). Rune se odehrává na severu v prostředí drsných vikingů. K příběhu využívá Vikingskou mytologii a božstvo. Užijete si fantasy, nepříliš originálního příběhu, točícího se okolo zrady a pomsty. Příběh je ale dost poutavý na to, aby probudil zvědavost. Jak tohle všechno dopadne? Dočkáme se i jednoho zajímavého zvratu.

To co ale hru drží hlavně nad vodou, je soubojový systém. Je jedním slovem, fantastický. Ovládání hrdiny při soubojích je jednoduché. Tak jednoduché, že ho pochopí i naprostý analfabet. O to víc si užijete krytí štíty, a následné výpady či jinou taktiku. Vypadá a hraje se to skvěle. Ve hře jsem nenarazil na nějaký zbytečný zákys. Jenom na postupně se stupňující obtížnost. Hra má sice trochu pomalejší začátek, kdy trochu bloudíte a bojujete jenom proti zvířatům, ale velmi záhy se rozjede. Na konci jsem měl takový ten dobrý pocit z dohraného příběhu.

Jak to tak bývá skoro u každé dobré hry. Je Rune krátká hra. I když, to se mi možná jenom zdálo, protože jsem se královsky bavil a nechtěl aby hra skončila. Během hraní si také všimnete, že hra neobsahuje žádné kouzlení, či zbraně na dálku. Všechny problémy řešíte pěkně z očí do očí, což má své kouzlo.

A teď vzhůru vysloužit si své čestné místo u slavnostní tabule na Valhale!